×

Hodnocení školy

Univerzita Pardubice

Náročnost
Kvalita výuky
Organizace a struktura studia
Zaměření na teorii
Zaměření na praxi
Vyučující jako hlavní zdroj informací
Důraz na samostudium a účast na projektech
Kvalita vyučujících
Celková spokojenost
A co opáčko?
kakaterinka
25. 2. 2014

Své magisterské studium hodnotím jako náročné (dávám vysokou známku, která v novém dotazníku od UK oproti zdejšímu starému dotazníku znamená pravý opak). Studium na této škole doporučuji, obzvláště na magisterském stupni, které je již více prakticky orientováno než to bakalářské. Je jedno, zda studujete FIS, FFU či FPH, pokročilé kurzy jsou už obecně praktičtější. Co se týče náročnosti, nejtěžší fakulty jsou FFU, FIS a NF, podstatně lehčí je pak FPH, FMV a FM. I když na těch těžších fakultách taky záleží na oboru. Na FFU jsou na magistru klasicky pekelné finance (daně, učitelství a účto už tak těžký nejsou). Na NF je to ekonomická analýza (veřejná správa a hospodářská politika jsou oproti ní o level níž) a na mém FISu je pak informatika těžší než ty obory spojené s demografií, ale zase lehčí než ty metameticky založené obory. Informatika na FISU je prostě zaměřená jinak než ta na FITU. VŠE má velmi dobrý systém zápisu předmětů, u důležitých předmětů je vidět opravdu velká přísnost a nekompromisnost. Pro slabší povahy to může být docela velká psychická zátěž, zejména ve spojení se systémem, kdy za celé studium můžete opakovat pouze jednu z pěti zkoušek, jakmile vám totiž dojdou rezervní kredity, tak končíte. Magisterské studium (zprůměrovaně za celou VŠE) dokončí v řádné době cca 25 % absolventů, těch bývá kolem 50 %. Tedy pouze jeden z osmi studentů na magistru zvládne vystudovat do osmi let. (x na bakaláři je úmrtnost od 30 do 65 % dle oboru a v době do tří let zvládne vystudovat cca pětina až polovina z absolventů)

LuluAndraskova
25. 2. 2014

FMV a NF jsou na magistru více teoretické fakulty, ale to FIS prý taky. Osobně doporučuju studium zejména na FFU a FPH, hlavně teda na magisterském stupni. Na bakalářském stupni studia je to více o teorii asi všude, ale to je v pořádku, teoretické znalosti jsou potřebné. A škola nemá za úkol vyrábět cvičené opice, ale v prvé řadě myslící a uvažující lidi, kteří mají ideálně i širší rozhled.:)

VSEMaster
1. 4. 2014

Když přijdete na VŠE, pocítíte už ze samotného zdejšího prostředí, že se nacházíte na opravdu velmi prestižní české veřejné škole. Někteří studenti VŠE si to možná ani plně neuvědomují, ale studují na té nejprestižnější ekonomické univerzitě střední a východní Evropy, a proto je dobré jim to čas od času (třeba i takto) připomenout, aby si uvědomili, že mají být právem na co hrdí. Své studium jsem započal na jedné regionální veřejné škole (v zájmu kolegiality nebudu jmenovat které) a ona škola na bakaláři a VŠE na magistru, to je prostě nebe a dudy. VŠE nemá jen mnohem vyšší úroveň samotných studentů (nemám tu už pocit, že tu jsou studenti odkudsi z učňáku s mizivým všeobecným a ekonomickým přehledem), ale nalézá se tu i ohromné množství kapacit. Výuku tu obstarávají ty největší špičky v oboru (guvernéři, víceguvernéři a jejich poradci, poradci ministrů, bývalí ministři, významní byznysmeni...) a dále pak lidé s doktoráty z předních západních amerických univerzit (Yale, Chicago...). Ne nadarmo se tak VŠE přezdívá středoevropský Harvard. Na vysokou se dnes dostane každý, tak znějí některé (až výhružné) nadpisy článků mnohých žurnalistů. Ale položme si otázku - na jakou vlastně vysokou? Na VŠE určitě ne, tady je totiž procento přijímaných ke studiu bud stejně vysoké jako před dvaceti lety nebo ještě nižší. Z výročních zpráv dokonce vyplývá, že za posledních 8 let významně vzrostla i samotná náročnost studia, což potvrzují i samotní absolventi v dotaznících na konci svého studia. Úmrtnost na bakaláři se pohybuje od 30 do 65 % dle oboru (např. na FFU jsou finance mnohem těžší než daně a účto, na NF zase ekonomie/ekonomická analýza mnohem těžší než veřejná správa, na FMV mezinárodní obchod těžší než cestovní ruch atd.) a fakulty (FFU-velmi náročná, NF a FIS takový střed (zase i dost záleží na oboru), lehce za středem pak FPH (podniková eko trochu těžší než arts management) a nakonec FMV a FM momentálně lehčí) s tím, že z tohoto počtu absolventů jich v řádné době ( 3 roky bakalář a 2 roky magistr) vystuduje ještě méně. Za tři roky vystuduje bakaláře v průměru polovina absolventů VŠE, tedy zaokrouhleně (všechny fakulty dohromady) pouze 25 % z původního počtu studentů zapsaných ke studiu. U magisterského studia jsou tendence podobné s tím rozdílem, že magisterské studium v době dvou let již nestihne téměř nikdo z absolventů (pouze 25 %, tedy ve skutečnosti = při poloviční úmrtnosti na magistru 12,5 %)... Momentálně na VŠE studuji na Podnikohospodářské fakultě obor podniková ekonomika a management, tento obor/program byl prestižními Financial Times dokonce vyhlášen jako 58. nejlepší na světe svého druhu (kvalita je neustále hlídána a hodnocena) - a to z tisíců obdobných programů na celém světě. Pokud mám shrnout (dle poskytnutých a dohledatelných údajů) náročnost nejlepších a nejžádanějších oborů na magisterském stupni studia na VŠE, pak jako nejnáročnější obor vyjdou finance na FFU VŠE a obor ekonomická analýza na NF VŠE..., jako středně náročné, nikoli však méně prestižní obor podniková ekonomika a management na FPH VŠE... a jako nejlehčí obor veřejná správa na NF VŠE, mezinárodní obchod na FMV VŠE a management na oddělené fakultě v JH. Obory finance a podniková ekonomika a management patří k velmi žádaným oborů i na konkurenční MU ESF - mají tam nejvyšší percentily k přijetí (mezi 80-90). Já jsem se na magisterské na FPH VŠE sice dostal, ale nikdo z mých sedmi známých bohužel ne, nedovolily jim to slabé znalosti, které si z regionální ekonomky odnesli (To, jak vypadaly na mé regionální ekonomce zkoušky, zápočty..., to bylo fakt k smíchu. Takové opisování jsem neviděl nikdy ani na své střední škole + nemluvě mnohdy ani o obtížnosti. Počet absolventů na pracovním úřadě či zaměstnaných úplně mimo obor v supermarketech a restauracích tak pak mluví asi za vše).. Je faktem, že dnes již není titul jako titul, zejména u prestižních zaměstnavatelů (BIG 4 a další významné instituce) mají dobré jméno pouze tradiční instituce s patřičným renomé ve velkých městech, tedy UK (Univerzita Karlova), VŠE (Vysoká škola ekonomická), ČVUT (České vysoké učení technické), VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická) a v Brně pak MU (Masarykova univerzita), VUT (Vysoké učení technické) a možná i PEF MENDELU. ...Není ani žádným tajemstvím, že absolventi VŠE mají ty vůbec nejvyšší platy v ČR, v před pár lety proběhnutém průzkumu opanovaly všechny fakulty VŠE v Praze dokonce přední pozice - všechny byly do desátého místa z několika stovek fakult v ČR. Platy absolventů FFU, FPH byly zejména vysoké. Absolventi (po pár letech praxe) FFU pobírali v průměru téměř šedesát tisíc korun měsíčně, zatímco medián byl přes 40 tisíc. O absolventy VŠE je též stále docela zájem-již dlouhé dekády (i v té kruté poslední) patří absolventi VŠE mezi nejméně postižené nezaměstnaností. A na závěr Vám řeknu jednu milou příhodu, momentálně si píšu se studentem, který chodí na prestižní McGill univ. a příští rok by rád přijel na VŠE na výměnný pobyt. Proč sis ji vybral, ptám se ho. "Proč? Protože Vaši školu pokládám za velmi prestižní."-takto mi odpověděl, takže VŠE má jasný přesah i přes naše hranice, což dokládá nejen ono výborné mezinárodní hodnocení školy rektory prestižních zahraničních univerzit a dalšími významnými institucemi, ale i třeba tato má vcelku milá osobní zkušenost. ...Dokonce jsem byl nedávno v Bavorsku a to byste nevěřili - VŠE tam tamní studenti znají a pokládají ji též za velmi prestižní. :) Jen mě mrzí, že jsem sem nešel už na bakaláře. Kvalita dosaženého vzdělání se totiž bohužel strašně diverzifikovala, dnes již není pro mnohé příliš náročné získat titul, ať už na některé z vesměs nenáročných soukromých škol (kde si neplatíte jen za lehčí zkoušky, ale i za jistotu přijetí - absenci výběrovosti) nebo dost často i na některé nekvalitní veřejné regionální škole (problém obstarat skutečné kapacity v oboru - profesoři na VŠE nám občas analyzují i nesmysly, které třeba do HN vypouští někteří reg. učitelé, dále menší výběrovost uchazečů na reg. školách a obecně hlavně větší tlak to studentům více dávat - díky způsobu financování - na reg. ekonomických a humanitních školách zrovna moc nefrčí příjmy z vědecké činnosti). Ono totiž, studovat podnikovou ekonomiku a management nebo třeba ty finance na nějaké regionální veřejné škole či (nedej bože) soukromé škole, to je asi jako studovat právo a právní vědu v Plzni namísto na Masarykově univerzitě, obory sice znějí stejně, ale náplň, náročnost, úroveň kapacit na škole... ,to vše je zcela někde jinde. PS: Ta škola vám dá spoustu možností, jen být aktivní a zajímat se.

jennyxx
19. 6. 2014

No, tak musím říct, že vše patří mezi lehčí vysoké školy, to hodnocení obtížnosti zde se mi zdá dost přitažené za vlasy)), alespoň já jsem proplula vcelku hladce. Nejtěžší částí jsou podle mě přijímací zkoušky. Není to taková dávačka jako u soukromých škol, to zase ne, ale upřímně to těžké studium není. To dokazuje také vysoký počet absolventů, kteří tuto školu vystudovali. Co bych vyzdvihla jako hlavní plus, je asi poměrně dobrá šance na následné uplatnění..ty se ale bohužel také už snižují, vzhledem k počtu absolventů ekonomických oborů...jinak jsem ale se studiem byla spíše spokojena...

NejlepsiekonomkavCR
23. 9. 2014

1) Jakou fakultu VŠE vybrat? Chceš podnikat, být manažerem a mít hafo předmětů s praxí? Jdi na FPH. Jsi talent na jazyky a chceš být třeba jednou diplomatem? FMV jasná volba. Chceš se profilovat v makroekonomii, národohospodářské problematice a jednou pracovat třeba ve státní správě (tedy i v ČNB) či třeba jako ekonomický žurnalista? Nelze než doporučit NF. No a pokud Ti jde matematika a statistika, chceš vytvářet matematicko-ekonomické modely, jdi určitě na FIS. Jestli Tě zas baví se hrabat v číslech, aby Ti nakonci vyšel ten správný výsledek, jsi pečlivej, detailista a opět, baví Tě k tomu matematika, zkus FFU. Garantuju Ti, že v každém případě dostaneš kvalitní výuku. Navíc, na každé fakultě dostaneš na bakalářském stupni studia ochutnávku předmětů z té jiné a když zjistíš, že sis zvolil špatně, nejpozději za 3 roky ji můžeš změnit, jelikož obory na VŠE se více profilují až na magisterském stupni studia. A to je na tom to krásné. 2) Jaká je v současné době celková studijní náročnost? S přechodem na kreditový systém se náročnost studia na VŠE notně zvýšila, avšak pokud nechodíš do práce (= máš dostatek volného času na učení) a svědomitě a hlavně průběžně se připravuješ a učíš, není důvod, proč bys neměl své studium dokončit, i když to třeba nebude za ty 3 roky, ale za 4 na Bc. a ne za 2 roky, ale za 3 na Ing. 3) Které jsou nejlehčí obory a které jsou nejtěžší? To je věc, o které se vedou vášnivé diskuze i mezi samotnými studenty VŠE. Nicméně, nezpochybnitelným faktem je, že nejvyšší úmrtnost je na bakalářském stupni studia u Fakulty národohospodářská a Fakulty informatiky a statistiky. Nejmenší (poloviční oproti NF a FIS) úmrtnost je pak u Fakulty mezinárodních vztahů. Na magisterském stupni studia se již však rozdíly v úmrtnosti velice stírají. V tomto ohledu Ti dále může pomoci i hodnocení náročnosti samotnými absolventy jednotlivých fakult. Jako velmi náročnou označili svou fakultu absolventi Fakulty financí a účetnictví, jako spíše nadprůměrně náročnou pak absolventi Fakulty národohospodářské a Fakulty informatiky a statistiky. Za spíše lehčí označili svou fakultu absolventi Fakulty mezinárodních vztahů. Nicméně náročnost či úmrtnost není zrovna ukazatelem, kterým by ses měl při výběru své fakulty řídit, ale trochu Ti naznačuje, jak moc se asi zapotíš. 4) Je VŠE dobrá volba? Nemám volit jinou ekonomku? Rozhodně jinou nevol! Diplom z VŠE pro Tebe bude jednou významným plusem při hledání práce, vždyť i sami někteří významní zaměstnavatelé, respektive jejich personální ředitelé přiznávají (naposledy například nově zvolené paní rektorce), že diplom z VŠE je pro uchazeče významným plusem. Obzvlášť v dnešní době, kdy naši republiky doslova zaplavil nespočet velmi pofidérních ekonomických škol.

StarWars93
12. 10. 2014

Jednoznačně nejl. ekonomka u nás, a proto by bylo jistě dobré se trochu více rozepsat. Začnu u náročnosti. I tady (stejně jako asi všude jinde) platí, že se od sebe jednotlivé fakulty a obory dost zásadním způsobem odlišují. Na první najdeme na magisterském stupni studia následující "specky" - zcela nejn. je Finanční inženýrství, dále v pořadí jsou Finance a Bankovnictví, mezi středně náročné patří Účetnictví a finanční řízení podniku, Zdanění a daňová politika, Finance a oceňování podniku a jako nejl. vystupuje Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy. FFU se na magistru jeví jako nejtěžší fa. Vysoké školy ekonomické. Druhou v pořadí je F. mezinárodních vztahů, zde můžeme hledat Mezinárodní obchod, Mezinárodní studia-diplomacie či poněkud méně žádané "specky" jako je Cestovní ruch, Právo v podnikání či Evropská integrace. Tyto zaměření se od sebe v náročnosti příliš neodlišují, avšak trochu nár. je například MO a lehčí Cestovní ruch. FMV je již cca deset let považována za nejl. fa. ( = nejnižší úmrtnost + absolventi se při studiu údajně nejméně zapotili - alespoň podle dotazníků na konci studia). Jako třetí vyplouvá F. podnikohospodářská, zde se lze věnovat pouze dvěma hlavním oborům. A to bud Podnikové ekonomice a managementu nebo Arts managementu. FPH se dá považovat za spíše lehčí, ač třeba těžší než FMV či oddělaná f. v Hradci (FM). S číslem 4 účinkuje již nějaký ten rok Fa. informatiky a statistiky, nejtěžší se u ní jeví Ekonometrie a operační výzkum, následuje Statistika, jako středně nár. vychází Aplikovaná informatika a nejlépe zvladatelné jsou speciali. spojené s demografií. Jako velmi populární a dobře hodnocené zaměření se ukazují Multimédia v ekonomické praxi. Pátou je Národohospodářská f.., kde na nás vykukuje jako nejobtížnější Ekonomická analýza, o něco lehčí Hospodářská politika a nejlehčí čtveřice ve složení Veřejná správa, Regionální studia, Hospodářské a politické dějiny a Ekonomika a správa životního prostředí. VŠE byla vyhlášena nejlepší ekon. školou v našem regionu (Financial Times, Edunniversal německé Centrum pro rozvoj vysokých škol (CHE – Das Centrum für Hochschulentwicklung)) a je mezi 5 nejl. českými univerzitami ve světě (QS W. U. Ranking). Vysoko se umístila i v hodnocení českém - Týdne (2012) či pravidelně každý rok v Hospodářských novinách.

Sara92
15. 10. 2014

První věc, která každého zajímá, je ta, jak náročné je studium na VŠE. Já jsem z FISu a musím říct, že svou fakultu ani omylem nepovažuji za nejtěžší fakultu VŠE. Mnohé předměty na FISu sice mají šílené názvy, že se člověk až snad domnívá, jaké to bude strašné psycho, ale není tomu tak, což dokládá i celkem vysoká úspěšnost těchto kurzů. Dříve (před deseti a více lety) byl FIS (společně s NF) dokonce považován za nejlehčí fakultu VŠE. Domnívám se a myslí si to snad i většina lidí na škole, že zcela nejtěžší je Fakulta financí a účetnictví, ta byla však za nejtěžší považována už odjakživa, ale nově na ní obtížnost ještě více vzrostla, už není podle mínění "jen" náročná, ale dokonce "velmi náročná". Za posledních deset let se celkem podstatně zvýšila i náročnost na Národohospodářské fakultě, která je nově považována za spíše nadprůměrně náročnou. Fakulta podnikohospodářská je spíše průměrně náročná, ta si ovšem drží svou tendenci. K největší změně v obtížnosti došlo na Fakultě mezinárodních vztahů (což je zároven i největší fakulta VŠE), která byla ještě před deseti a více lety považována za druhou nejtěžší po FFU, dnes je naopak pokládána za tu nejlehčí. Když jsem se probíral jednotlivými obory, tak jsem si udělal takový svůj seznam, který hrubě bude odpovídat náročnosti jednotlivých mag. oborů na škole. Do kategorie relativně snadné se podle mě dají zařadit tyto magisterské obory: z NF jsou to 4 specializace : Veřejná správa, Regionální studia, Hospodářské a politické dějiny, Ekonomika a správa životního prostředí, z FM v JH je to: Management (jediný obor na tamní fakultě), z FMV je to : Cestovní ruch, Evropská integrace, Mezinárodní politika a diplomacie, Podnikání a právo, Politologie, Mezinárodní obchod, z FPH: Arts management a z FFU: Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy. Do skupiny středně náročné lze šoupnout tyto mag. obory: z FPH: Podniková ekonomika a management, z FISU: Ekonomická demografie, Ekonometrie a operační výzkum, Informační management, Statistika, Informační systémy a technologie, Kognitivní informatika, Znalostní a webové technologie. z NF: Hospodářská politika. Do kategorie náročné: z FFU - Finance a ocenování podniku, Účetnictví a fin. řízení podniku, Zdanění a danová politika. A konečně kategorie velmi náročné: z FFU - 1) Finance, Bankovnictví a pojištovnictví, Finanční inženýrství, z NF - Ekonomická analýza. Jak píše kolega: VŠE byla vyhlášena nejlepší ekonomickou vysokou školou v našem regionu (hodnocení Financial Times, Edunniversal a německého Centra pro rozvoj vysokých škol (CHE – Das Centrum für Hochschulentwicklung)) a je mezi 5 nejl. českými univerzitami (společně s UK, MU, VUT a ČVUT) ve světě (QS W. U. Ranking). Vysoko se umístila i v hodnocení českém - Týdne (2012) či pravidelně v hodnocení eko fakult v Hospodářských novinách. Absolventi VŠE patří mezi nejlépe odměnované absolventy v ČR a těší se i docela slušné prestiži. Pojd k nám i ty!

Nevím, co bych napsala, co tu ještě nezaznělo. Možná zmíním, že rozdíl mezi bakalářským a magisterským studiem je v tom, že na magistru už je pro všechny obory na VŠE povinný pouze kurz Ekonomie 2 (obor se tedy více specializují). Naproti tomu na bakaláři je pro všechny obory povinný (tedy nejsou tu výjimky jako například na některých soukromých a regionálních ekonomkách, kde na některých oborech nemají povinný kurz Matematiky, i když ona je taky samozřejmě matematika a "matematika", že:) kurz Účetnictví, Statistiky, Ekonomie 1 a Matematiky. Kurz Účetnictví se stal velmi náročným od roku 2009, kdy se změnilo testování, ve srovnání s kurzem Účetnictví např. na IES UK se tak pořádně zapotíte (ověřeno u několika studentů IES, co studují i VŠE). Neúspěšnost tohoto kurzu se poslední léta pohybuje mezi 30-35%. Dalším povinným kurzem je Statistika, ta je krapet náročnější od roku 2011, kdy v teoretické části nově odečítají body za nesprávné odpovědi (tedy podobný systém jako u Účetnictví), neúspěšnost se již pár let pohybuje opět okolo 30 %, třetím v pořadí je Matematika, ta se stejně jako Statistika pohybuje mezi 30-40 % a největším strašákem pro mnoho studentů VŠE je pak kurz Ekonomie 1, ten měl dříve neúspěšnost až 65 %, dnes neuspěje asi polovina, látky je totiž opravdu velmi mnoho a často se stavá, že to dotyčný podcení (nejde to prostě všechno narvat do hlavy za pouhých 10 dní, pokud jste se tedy nějak hodně průběžně neučili). Dále již náročnost bakalářského stupně studia konktrétních fakult modifikují jejich povinné předměty (tedy kurzy pro danou fakultu) a konečně nechybí ani sít volitelných předmětů, které tvoří asi jednu šestinu stud. plánu. Pro mnohé je asi trochu náročné zvolit obor, který by je bavil, v tomto případě se často doporučuje zvolit obor Ekonomie, který je považován za solidní základ pro další případnou užší specializaci v rámci magisterského studia, i když je tento obor považován za spíše náročnější (a to at již ve srovnání s oborem Veřejná správa a reg. rozvoj v rámci té samé fakulty) či v rámci školy (např. oproti Mezinárodnímu obchodu, Podnikové ekonomice a dalším.) Často se řeší, která fakulta je nejnáročnější a argumentuje se různak. Někdo si myslí, že nejnáročnější je Národohospodářská fakulta, protože 6-7 z 10 kurzů s největší neúspěšností na škole momentálně (ale bůh ví, jak to bude třeba za pět let, že) pochází právě z této fakulty. Já se domnívám, že fakulta to jistě náročná je, avšak bych doplnila, že spíše na bakalářském stupni studia, jelikož na magisterském je už většina studentů na těch lehčích oborech (třeba na Veřejné správě, Regionálních studií a málo z nich např. na Ekonomické analýze). Další věcí je, že na NF máte povoleno získat až polovinu rezervních kreditů navíc (tedy k původním 36 až dalších 18 na bakaláři a k původním 24 až dalších 12 na magistru, ovšem reálně jich podle statistik tato fakulta společně s Fakultou financí a účetnictví přiděluje na jednoho uchazeče zcela nejméně (a to okolo tří dodatečných kreditů na žadatele). Nicméně můj argument o menší náročnosti magisterského studia na NF podpoří i fakt, že na bakaláři je 3 x tak vysoká úmrtnost (přes 60 %), kdežto na magisterském už je to "pouze" 20 %, což se dá ale vysvětlit do jisté míry i kvalitnějšími studenty na magistru. Na škole však převládá většinový názor, že nejnáročnější je Fakulta financí a účetnictví, já si však myslím, že až na magisterském stupni studia je tato fakulta nejnáročnější (na bakalářském bych se momentálně přiklonila spíše k NF, i když kdo ví, jak to bude třeba za pět let). Možná se někteří absolventi regionálních a soukromých ekonomických škol ted na mě budou zlobit, ale pokud dnes nemáte vystudovanou VŠE či IES UK v Praze, popřípadě ESF MU v Brně, jako byste vlastně skoro ani nebyli. A tady bych asi zaapelovala na případné uchazeče o studium - za přihlášku na naši školu opravdu nic nedáte. Studium zde sice není úplná prochážka růžovou zahradou, strávíte spoustu času na cvičeních ( a přípravou na ně - hodnocení aktivity, prezentací, minitesty...), přednáškách i samostudiem doma, ale ta přidaná hodnota je pak opravdu značná (což pocítíte již po absolvování bakaláře). A určitě se nebojte, že to nezvládnete, věřte si, vždyt jsou i těžší (Matfyz, Farmacie na UK) či časově náročnější (1. LF UK) školy, obzvlášt pokud jste z gymnázia a chcete studovat nějaký ekonomický obor, tak nikde jinde nenaleznete lepší podmínky ke studiu těchto disciplín než právě zde. Pokud jde o zázemí, tak to je zde opět naprosto výborné -kvalitní Menza, na Žižkově krásné prostředí (stačí si sem zajet a přesvědčit se na vlastní oči - jistě budete uchváceni), dole v SB je spousta počítačů a míst k sezení a konečně je zde i velká kapacita přednáškových místností (nemusíte být narvaní jako na mnohých jiných školách). Informační systém je zde podle mě zcela jasný, ale též nekompomisní, informace jsou podávané většinou skrz Isis, který funguje na rozdíl od Sisu na Karlově univerzitě naprosto skvěle a pohodově (bezproblémové zápisy předmětů a přihlašování na zkoušky + osobní "management" studia). Na škole též působí velká spousta studentských organizací a klubů, které si často zvou významné hosty z daného odvětví - je jen na vás, kolik toho stačíte zvládnout mimo studium. A na závěr pocta všem skvělým studentům a učitelům VŠE! "Vysoká škola ekonomická v Praze získala druhé místo ze zemí východoevropského regionu v rámci mezinárodního hodnocení Eduniversal. VŠE se tím opět zařadila mezi 27 celosvětově nejlepších ekonomických škol a potvrdila svou vysokou úroveň, protože od roku 2009 se v hodnocení Eduniversal pravidelně umisťuje mezi trojicí nejlepších škol oblasti. Od roku 2008 oceňuje Eduniversal každoročně tisíc vysokých škol ekonomických ze 154 zemí devíti světových regionů. V rámci regionu střední a východní Evropa se na prvním místě letos umístila St. Petersburg University - Graduate School of Management a na třetím místě University of Ljubljana – Faculty of Economics. Cílem rankingu je poskytnout zájemcům o studium i odborné veřejnosti celosvětový přehled o špičkových univerzitách a možnostech získání kvalitního ekonomického vzdělání. Slavnostní vyhlášení proběhlo ve středu 22. října 2014 v Istanbulu. Za VŠE převzal ocenění prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D., prorektor pro vědu a výzkum. Druhé místo je vynikajícím oceněním kvalitní práce učitelů i studentů Vysoké školy ekonomické v Praze.Školy jsou hodnoceny kritérii, kterými je měřen rozvoj jejich internacionalizace, k nim patří např. existence mezinárodních akreditací, umístění v mezinárodních žebříčcích, členství v mezinárodních organizacích, kvalita a počet partnerských škol, známost školy a její význam v daném regionu. Dalším významným prvkem je volba rektorů a děkanů vybraných 1 000 vysokých škol. Při své volbě děkani a rektoři odpovídají na otázku: „Kterou školu byste doporučili svým studentům, pokud by chtěli studovat v dané zemi“ (tj. v našem případě v České republice)? Na základě uvedených kritérií jsou všechny školy rozděleny do pěti skupin, které jsou charakterizovány počtem palmových listů. Celosvětově sto nejlepších škol získává 5 palmových listů a VŠE letos patří mezi ně."

dzambinS
7. 12. 2014

Když jsem se hlásil na VŠE, neměl jsem ani moc ponětí o tom, do čeho vlastně jdu. Jen jsem chtěl chodit na tu nejlepší ekonomickou školu, kterou mi český vzdělávací systém může jen nabídnout. Stejné to bylo i u mé kamarádky, která na VŠE šla kvůli cestovnímu ruchu s logikou, že když už studovat takovýto obor, který (co si budeme povídat) nemá zrovna nejlepší uplatnění či jméno (považován za solidní "dávačku"), tak alespoň na škole, která je v ČR mezi ekonomickými školami zcela nejlepší. Abych Vám to osvětlil, je tu opravdu velká spousta oborů, které mají velmi rozdílné zaměření a i následné uplatnění. V rámci VŠE musíte mít na magistru dvě specializace, ta druhá (výběr z cca 40) je tu proto, aby ještě co možná nejvíce zvýšila uplatnitelnost absolventů této skvělé ekonomické školy. A tak například kolegové z FFŮ nejčastěji volí tyto kombinace: pokud studují obor Zdanění a daňová politika, pak si nejčastěji jako svou druhou specializaci vybírají Auditing/Poradce-auditor, jelikož daně mají poměrně blízko k problematice účetnictví a Auditing je dnes velice populární, občas volí jako 2. spec. i Učitelství ekon. předmětů pro střední školy Kolegové na oboru Finance (tam studuji i já) velmi často volí jako svou druhou specializaci Finanční inženýrství, Makroekonomickou analýzu či Kvantitativní metody, jelikož finance mají na VŠE blíž k těmto disciplínám (ale to neznamená, že finance na všech školách jsou obsahově stejné! - např. na MU ESF si v rámci financí volíte jeden ze tří "bloků", kdy snad většina je na bloku daně a účetnictví - takže stejný název (finance), ale úplně odlišná náplň - ty na VŠE zaměřeny na 1) monetární ekonomii 2) fiskální ekonomii 2) podnikový finance 4) bankovnictví ). Je to opravdu hodně pestré, například kolegové z NF si k Hospodářské politice/Ekonomické analýze velmi často volí jako svou 2. specializaci Peněžní ekonomii a bankovnictví a je pravdou, že po takto zaměřených absolventech je hlad i v ČNB, která cca každého půl roku vypisuje okolo 10 pozic, kde jsou absolventi z VŠE těžce preferováni. A nyní pár story: Jeden můj kamarád studuje na FMV diplomacii a už i pracuje v tomto "oboru" - jezdí na diplomatické cesty v rámci MPO. Procento lidí, kteří se z tohoto oboru uplatní v těchto sférách je údajně i vyšší než například když budete studovat politologii na FF/FSV UK. Nebo Fakulta podnikohospodářská a obor Podniková ekonomika a management - 95 % absolventů po pěti letech od absolvování opravdu dělá manažery! Nebo další příklad - můj známý (starší ročník) vystudoval NF a k ní si zvolil Manažerskou informatiku a dnes dělá ředitele v IT oddělení. Takže uplatnění opravdu velmi pestré dle zvolených oborů. Co se týče náročnosti, největší "dávačky" jsou obory z FMV (obzvláště cestovní ruch), nejtěžší je pak FFU a NF (na bakaláři finance na FFU a ekonomie/národní hospodářství na NF), FIS a FPH jsou takový "zlatý" střed. FIS má větší úmrtnost snad jen proto, že to tam ty lidi až zas tak moc nebaví a častěji to zapíchnou prostě sami od sebe. Celkem souhlasím s tím, co se psalo v komentářích s nejvíce "liky". Na NF bude na magistru nejtěžší Eko analýza, naproti tomu Veřejná správa a Regionální studia budou v náročnosti úplně někde jinde, to samý například Finanční inženýrství na FFU a Učitelství - opět ohromný rozdíl v náročnosti. At už si vyberete kterýkoli obor, tak věřte, že nakonec budete většinou spokojení. :-) Dobré jméno školy (=kvalitní absolventi) je dnes již totiž jistý základ úspěchu. Úmrtností obecně se při výběru školy až tak úplně taky neřiďte, i když něco občas taky vypovídá o náročnosti, tak ne vždy, například dnes má spousta (nejen) ekonomek (velmi rozšířené) dálkové studium, kdy ti lidé chodí do práce na HPP a obecně se příliš moc neučí (což je dokázáno i empirickým šetřením), většinou mají výuku jen jeden víkend v měsíci, a přesto tam mají úmrtnost třeba 50 %, a to navzdory tomu, že nároky na ně kladené jsou ani ne poloviční, a proto dnes už i některé firmy dávají přednost absolventům prezenční formy studia (prezenční forma je na VŠE z více než 90 %) - to je jen taková zajímavost na závěr:).

AlfaCentauri2
5. 2. 2015

Na VŠE na navazujícím magisterském studiu studují studenti 2 specializace, 2. specializaci si volí na základě svých preferencí, přičemž je mu přidělena na základě určitého výběrového řízení. Rozhodla jsem se tedy, že na základě referencí studentů a statistik ne/úspěšnosti předmětů ohodnotím jejich náročnost - abych zmírnila informační asymetrii ( do hodnocení je zahrnuta jak náročnost časová, tak i náročnost na samotné dokončení = jak moc vyhazují u povinných i volitelných předmětů na té dané specializaci + kolik lidí dělá státnice třeba až na 2. či 3. pokus). Budu postupně vyjmenovávat všechny možné 2. specializace, kde se následně pokusím určit jejich náročnost (více procent = větší náročnost). FFU: (u této fakulty budu jednotlivé specializace i trochu komentovat, jelikož 2. specializace z této fakulty v posledních mála letech velmi rostou na oblibě, naopak opadá obliba specializací z FMV, nejoblíbenější 2. specializace jsou pak ty z FPH) Auditing - 65 % (středně náročná specializace, která je zaměřena výhradně na auditing, strašáky v podobě manažerského účetnictví či investička zde nenaleznete) Controlling - 75 % (manažerské účetnictví zvyšuje náročnost oproti auditingu, pro budoucí kontrolory asi ta nejlepší možná volba) Finanční inženýrství 75 % (nová specializace, neobsahuje obávaný předmět monetární makroanalýza jako 1. specializace stejného názvu, proto "jen" 75 %) Oceňování podniku a jeho majetku 70 % (oproti 1. specializaci je na ní údajně trochu méně účetnictví, nicméně kvalita zůstává identická jako u 1. specializace, jen místo tří let budete muset mít praxi asi pět let, pokud budete chtít dělat nezávislého odhadce či soudního znalce) Daně v podnikání 65 % (zde "nově" došlo ke změně v názvu i obsahu - dříve se tato 2. specializace jmenovala Zdanění a daňová politika a (mimo stejného názvu) obsahovala i předměty jako 1. specializace, nově byly ale některé předměty nahrazeny lehčími, proto klesla i náročnost z původních 75 % v případě Zdanění a daňové politiky na 65 % pro Daně v podnikání, tato 2. specializace se už (mimo jiné) nezaměřuje na fiskální politiku, teorii a praxi rozpočtování, daňovou teorii a politiku a mez. zdanění jako kdysi, ale nově především na přímé a nepřímé daně z pohledu podnikatele, tedy ne příliš srovnatelná s 1. specializací, i když lze obsah do určité míry korigovat volitelnými předměty) Peněžní ekonomie a bankovnictví 80 % (velmi těžká 2. specializace, která obsahuje o trochu více předmětů z prostředí kapitálových trhů, peněžní ekonomie, bankovnictví a finanční matematiky než 1. specializace finance, ale o trochu méně než 1. specializace bankovnictví a pojišťovnictví, obsahuje též jeden z nejobávanějších předmětů, a to mezinárodní monetární ekonomii, zároveň je ale studenty chválena její vysoká úroveň, pro budoucí pracovníky v oblasti dohledu a regulace fin. trhu ve státní správě či budoucí analytiky a bankéře v bankách, ale i jinde v soukromých finančních subjektech trhu) Účetnictví a finanční řízení podniku 80 % (obsahuje víceméně všechny náročné a podstatné předměty 1. (stejně znějící) specializace, až na konsolidace (ty jsou ale volitelné), budete tedy účetní se vším všudy a je jen na vás, zdali z vás bude kontrolor, auditor nebo onen účetní, lidé s touto specializací nemají problém se sháněním práce, nabídka těchto pracovníků na trhu se momentálně rovná poptávce po těchto pracovnících) Učitelství odborných ekonomických předmětů pro střední školy 40 % (oddychová specializace, kde získáte pedagogické minimum a nějakou tu učitelskou praxi na obchodce) FMV: International Business Strategies 50 % Cestovní ruch 45 % Čínská studia 45 % Ekonomická diplomacie 50 % Evropská ekonomická integrace 50 % Komerční jazyky 65 % Komerční komunikace 45 % Manažerská informatika - Informační a prezentační technologie v praxi 70 % Retail Business 45 0% Právo v podnikání 50 % Rozvojová studia 50 % Ekonomie a politika životního prostředí 55 % FPH: Manažer kultury a umění 55 % Consulting 50 % Finanční manažer 55 % Fundraising 50 % Personální management 50 % Management kvality a Lean Six Sigma 55 % Logistika - mezinárodní přeprava a zasílatelství 60 % Marketing 50 % Malé a střední podniky 50 % Manažerská psychologie a sociologie 50 % FIS: Analýzy sociálně ekonomických dat 75 % Datové inženýrství 75 % Demografie a sociální analýza 60 % Informatika v podnikání 70 % Inteligentní systémy 65 % Kvantitativní analýza 75 % Kvantitativní metody v managementu 65 % Pojistné inženýrství 75 % Řízení podnikové výkonnosti 70 % eGovernment - Informatika ve veřejné správě 70 % NF: Ekonomie a psychologie 60 % Ekonomie a právo 65 % Ekonomická teorie a analýza 80 % Ekonomická žurnalistika 45 % Filosofie 50 % Novodobé hospodářské dějiny 50 % Dějiny mezinárodních vztahů 50 % Regionální rozvoj a evropská integrace 50 % Regionální studia 50 % Veřejná správa 50 % Ekonomika životního prostředí 55 % Z mé analýzy vyplynulo, že nejvíce náročných 2. (volitelných) specializací se nalézá na Fakultě financí a účetnictví, v závěsu za ní se pak nalézá Fakulta informatiky a statistiky. Zvolené kombinace studentů se velmi různí, v případě té samé fakulty se ale klidně může stát, že budete mít obsahově 2 naprosto rovnocenné specializace, to je asi nejtypičtější, pakliže máte svou 1. i 2. specializaci z FFU, kde po "odečtu" speciálního semináře, diplom. semináře, státnic a volitelných předmětů máte co do počtu důležitých odborných předmětů při vhodně zvolených volitelných předmětech (které jsou omezeny jen na fakultní, tedy lidé z jiných fakult na ně nemohou) víceméně obsahově srovnatelné dvě 1. specializace.

ytacek
21. 3. 2015

Kombinovaná forma studia

Simonka92x
27. 3. 2015

Dovolila bych si okomentovat tento příspěvek, jelikož mi přijde zajímavý, ke každému bodu dám ještě určité (doufám, že zajímavé) doplnění. 1) Jakou fakultu VŠE vybrat? Chceš podnikat, být manažerem a mít hafo předmětů s praxí? Jdi na FPH. Jsi talent na jazyky a chceš být třeba jednou diplomatem? FMV jasná volba. Chceš se profilovat v makroekonomii, národohospodářské problematice a jednou pracovat třeba ve státní správě (tedy i v ČNB) či třeba jako ekonomický žurnalista? Nelze než doporučit NF. No a pokud Ti jde matematika a statistika, chceš vytvářet matematicko-ekonomické modely, jdi určitě na FIS. Jestli Tě zas baví se hrabat v číslech, aby Ti na konci vyšel ten správný výsledek, jsi pečlivej, detailista a opět, baví Tě k tomu matematika, zkus FFU. Garantuju Ti, že v každém případě dostaneš kvalitní výuku. Navíc, na každé fakultě dostaneš na bakalářském stupni studia ochutnávku předmětů z té jiné a když zjistíš, že sis zvolil špatně, nejpozději za 3 roky ji můžeš změnit, jelikož obory na VŠE se více profilují až na magisterském stupni studia. A to je na tom to krásné. 1) Pokud se chcete už od počátku orientovat spíše humanitním směrem, pak si vyberte FMV VŠE. Obor mezinárodní studia-diplomacie je víceméně obor, který je spíše filosofického rázu, i když na něm najdete i pár povinných celoškolských předmětů (základy ekonomie, matiku, statistiku, účetnictví), tak je to asi ten zcela nejhumanitněji orientovaný obor na škole, je to víceméně taková hodně soft ekonomická diplomacie. Dále jsou na FMV na bakaláři obory právo a podnikání a cestovní ruch a regionální rozvoj, obory to jsou spíše okrajové, nejvíce studentů se na FMV totiž přijímá do oboru Mezinárodní obchod, FMV se obecně chlubí nejrůznějšími mezinárodními akreditacemi na tento svůj obor. Pakliže vás láká zase marketing, HR, podniková ekonomika, management či logistika, pak je vhodné zabrousit na FPH na obor podniková ekonomika a management, pro nadšence do umění je tu i menší obor arts management. FPH uzavírá v poslední době celkem zajímavé smlouvy se světem byznysu ke zkvalitnění výuky. Pakliže jste zase blázen do nejrůznějších politicko-ekonomických debat, kde se diskutuje např. o systémech zdravotnictví, míře nezaměstnanosti, obecně o trhu práce, míře růstu HDP, pokud vás zajímá vývoj ekonomických systémů, vývoj ekonomického myšlení, ekonomie veřejného sektoru, makroekonomie, ale i organizace trhů a odvětví z mikroekonomického pohledu a finanční instituce či problematika EU, prostě národní hospodářství v celé své celistvosti, pak zamiřte na NF VŠE na obor ekonomie či národní hospodářství, pokud vás zajímá veřejná správa a územní rozvoj, pak je tu pro vás i obor veřejná správa a regionální rozvoj, který se orientuje na rozdíl od předchozích dvou oborů zase spíše více humanitně – větší důraz je na něm kladen na právo, menší na techničtější předměty. Pokud naopak víte, že občas rádi něco málo třeba naprogramujete, rádi si pohráváte s excelem, že jste hračička a s počítačem i spíte, pak je tu pro vás aplikovaná informatika, multimédia v ekonomické praxi (lehčí obor než AI, ale je o něj velký zájem – dostane se na něj málokdo) či podnikové informační systémy. Pokud jste zase zažraný matematik a čísla pro vás znamenají všechno, nedělá vám problém cokoli spočítat, pak jsou pro vás vhodné obory jako matematické metody v ekonomii, sociálně-ekonomická demografie (ta ale již není příliš matematicky založena), statistické metody v ekonomii či statistika a ekonometrie. Pokud zase víte, že je vám blízký některý z oborů na FFU, tak směle na tuto fakultu, pokud jste z OA, budete třeba pošilhávat i po oboru účetnictví a finanční řízení podniku, ale jsou tu na výběr i finance, bankovnictví a pojišťovnictví, zdanění a daňová politika či učitelství ekonomických předmětů. Jinak zcela nejlépe hodnotili kvalitu vyučujících na své fakultě absolventi NF a FFU, nejvíce spokojeni se svým studiem a následným uplatněním po škole byli absolventi FISU, kteří hodnotili velmi kladně i velké množství předmětů, kde pracovali v týmu. Největší ekonomický přehled si ze svých studií dle svého subjektivního hodnocení odnesli absolventi NF, přičemž právě nejvíce absolventů z NF by si (v případě možnosti 2. volby) zvolilo jiný hlavní obor, což je přisuzováno o něco více teoretickému navazujícímu studiu a méně uplatnitelným oborům (např. politické a hospodářské dějiny, ekonomika životního prostředí, regionální studia a další). V nejnovější zprávě o uplatnění si absolventi 4 pražských fakult stojí velmi podobně (NF dohnala ztrátu z předchozích let – což se prý přisuzuje jak kvalitnějším absolventům (větší výběrovost a těžší studium oproti minulosti), tak i novému hlavnímu oboru na navazujícím magisterském studiu (ekonomická analýza), na špici pak stojí suverénně FIS. 2) Jaká je v současné době celková studijní náročnost? S přechodem na kreditový systém se náročnost studia na VŠE notně zvýšila, avšak pokud nechodíš do práce (= máš dostatek volného času na učení) a svědomitě a hlavně průběžně se připravuješ a učíš, není důvod, proč bys neměl své studium dokončit, i když to třeba nebude za ty 3 roky, ale za 4 na Bc. a ne za 2 roky, ale za 3 na Ing. 2) Důležité je říci, že současný systém (který netrvá snad ještě ani deset let) je tvrdší než ten předchozí. Již není systém zápočtů, ale rovnou zkoušek. Chodit do práce se nedá – HPP je 100% nemožný, VPP – velice těžko skloubitelný, i při velmi flexibilní práci velmi riskujete nedokončení školy. Jednoduše počítejte s tím, že momentálně práce určitě není dost dobře slučitelná se studiem na 5 pražských fakultách VŠE v Praze. Jednak na NF a FFU je možné studovat pouze prezenčně, na FMV a FPH víceméně též s tím, že se asi cca 1/8 studentů (až) na navazující přijímá do distančního studia. Na FISU je to na magistru jen velmi malá část a pouze u jednoho oboru. Na bakalářském studiu pracuje asi 25 % studentů, ale jedná se spíše o práci o prázdninách či o práci ve smyslu mimoškolních aktivit typu AIESEC, eventuálně o práci o víkendech - různé brigádní přivýdělky. Na magistru pracuje již cca polovina studentů, ale jedná se opět pouze o částečné pracovní úvazky max. do 25 hodin týdně a většinou až v posledním semestru studia, kdy už se častěji řeší pouze státnice, diplomka, eventuálně některé zbylé volitelné předměty. 3) Které jsou nejlehčí obory a které jsou nejtěžší? To je věc, o které se vedou vášnivé diskuze i mezi samotnými studenty VŠE. Nicméně, nezpochybnitelným faktem je, že nejvyšší úmrtnost je na bakalářském stupni studia u Fakulty národohospodářská a Fakulty informatiky a statistiky. Nejmenší (poloviční oproti NF a FIS) úmrtnost je pak u Fakulty mezinárodních vztahů. Na magisterském stupni studia se již však rozdíly v úmrtnosti velice stírají. V tomto ohledu Ti dále může pomoci i hodnocení náročnosti samotnými absolventy jednotlivých fakult. Jako velmi náročnou označili svou fakultu absolventi Fakulty financí a účetnictví, jako spíše nadprůměrně náročnou pak absolventi Fakulty národohospodářské a Fakulty informatiky a statistiky. Za spíše lehčí označili svou fakultu absolventi Fakulty mezinárodních vztahů. Nicméně náročnost či úmrtnost není zrovna ukazatelem, kterým by ses měl při výběru své fakulty řídit, ale trochu Ti naznačuje, jak moc se asi zapotíš. 3) Tady uvedu nějaká data pro srovnání, srovnám pár (ne všechny, jen pro ukázku) oborů na VŠE třeba s VŠCHT, jelikož VŠCHT je stejně jako VŠE dítě ČVUT, tedy VŠCHT: podíl absolventů bakalářského studia vůči zapsaným o 3 roky dříve - 33 %. A teď třeba FIS VŠE - stejný ukazatel pro rok 2013: aplikovaná informatika 31 %, matematické metody v ekonomii 46 %, statistické metody v ekonomii 22 %, pro rok 2012 FFU VŠE: bankovnictví a pojišťovnictví 34 %, finance 40 %, zdanění a daňová politika 43 %, učitelství ekonomických předmětů 53 %. Obory na NF VŠE - ekonomie 30 % národní hospodářství 35 % veřejná správa okolo poloviny (Na NF byl velký odliv (cca čtvrtina) studentů již po 1. roce studia – nejlepším vysvětlením je asi relativně náročná matematika v 1. roce studia s Matfyzem – i když specifický systém ECTS na VŠE umožňuje dojít studentovi do vyššího ročníku a delší dobu kumulovat kreditoru ztrátu – na rozdíl od jiných škol, kde většina studentů díky systému končí již v 1. ročníku). Na FMV VŠE některé obory míří až k 70% úspěšnosti. A ještě třeba FJFI ČVUT pro další srovnání - 18 % za rok 2013. Za lehčí fakulty VŠE jsou dnes považovány tyto - FMV, FPH a FM (tam zvyšují statistiky neúspěšnosti spíše dálkoví studenti (na FM v Hradci mají totiž trochu jiný systém než jaký je na 5ti pražských fakultách, kde je studium (až na jeden obor na FMV) prezenční) než obtížnější studium), za těžší pak FFU, NF a FIS. Za nejlehčí fakultu je dnes považována FMV, za nejtěžší FFU, kde je dnes v průměru asi nejobtížnější navazující (výše uvedené statistiky se týkají pouze bc. studia) studium na VŠE. Jinak je pravdou, že za vyšší úmrtností na VŠE oproti minulým letům/desetiletím může jednak tvrdší systém, a pak též asi i přitvrzení v některých povinných předmětech. Typicky například účetnictví se od roku 2009 oproti neúspěšnosti v minulosti (která byla v řádu pár procent) vyhouplo až na 35-40 % co semestr. Statistika – taky lehké přitvrzení. Matematika – tady mají těžší matematiku lidé z NF, kterou vyučuje přímo Matfyz (oproti matematice na ostatních fakultách měla některé semestry ta z NF od roku 2009 do r. 2011 i 70% neúspěšnost – dnes (tj. od 2013 do 2015) má matematika z NF už standardní 40% neúspěšnost), Ekonomie – těžkou (= velmi obsáhlou) základní ekonomii mají fakulty FIS, FFU a NF, naproti tomu FMV a FPH mají podstatně lehčí a ne tak obsáhlé kurzy s podstatně menší neúspěšností (nemají Holmana). Nejhorší průměrný prospěch studentů za absolvované bc. studium v rámci VŠE byl na NF - 2,5, nejlepší na FMV - o více než půl stupně lepší než na NF. A nejedná se o fakt, že by za vyšší neúspěšností oproti minulosti byli hloupější studenti – to lze uvést na příkladu NF (tedy od r. 2006 do r. 2013 jednoznačně nejprogresivnější fakulty VŠE): Rok 2005 - přijata cca polovina uchazečů, rok 2009-2010 přijato pouze 19 % (= 678 z 3500) a 21 % uchazečů (+ nikdo na odvolání)- pakliže je tedy u lepších studentů na bc. vyšší úmrtnost, pak se dá očekávat i vyšší obtížnost studia, tu pak přiznávají i mnozí vyučující – viz např. onen velmi obtížný závěrečný test z účetnictví, kde se za nesprávné odpovědi ještě i odečítají body + v případě NF i matematika s Matfyzem (od 2009) a těžké ekonomické teorie - dem (více hrocené cca od r. 2007), které jsou nově povinné i na oboru finance na FFU. 4) Je VŠE dobrá volba? Nemám volit jinou ekonomku? Rozhodně jinou nevol! Diplom z VŠE pro Tebe bude jednou významným plusem při hledání práce, vždyť i sami někteří významní zaměstnavatelé, respektive jejich personální ředitelé přiznávají (naposledy například nově zvolené paní rektorce), že diplom z VŠE je pro uchazeče významným plusem. Obzvlášť v dnešní době, kdy naši republiky doslova zaplavil nespočet velmi pofidérních ekonomických škol. 4) Tady dodám, že asi málo lidí ví, že na magistru na VŠE jsou 2 specializace, jedna hlavní, na kterou děláte přijímačky (pakliže jste šli odjinud či jste nesplnili prospěchová kritéria z bakaláře) a druhá vedlejší, která má za úkol ještě více podpořit uplatnění absolventů. Pokud budete studovat jako hlavní obor například finanční inženýrství na FFU, můžete si vzít jako VS např. datové inženýrství z FISU, pokud budete studovat třeba zdanění a daňovou politiku a budete chtít mít velký ekonomický přehled a kromě fiskální ekonomie ovládat i ekonomii monetární, včetně praktických předmětů na obou specializacích, tak zvolíte peněžní ekonomii a bankovnictví. Nebo vás třeba chytne oceňování podniku a jeho majetku a budete chtít být soudními znalci či odhadci, pak vás jistě zaujme VS oceňování podniku a jeho majetku. Pokud zase budete studovat například podnikovou ekonomiku a management a budete toužit po práci v logistice, marketingu či personálním managementu, tak si jako VS zvolíte některou z těchto specializací. No, a pokud jste ajták, tak si zase nejspíše vezmete projektový management. Možností je opravdu mnoho, na škole je několik desítek volitelných specializací – můžete volit z kterékoli fakulty. Jinak je též jasné, že dobré jméno školy dnes dělá velmi mnoho, v dnešní době již totiž můžete získat na velké spoustě škol diplom bez nějaké té větší námahy, takový diplom pak ale nemá na trhu práce asi ani příliš vysokou cenu. Myslím, že byste to na VŠE zkusit jistě měli, přestoupit na lehčí soukromou ekonomku či na PEF ČZU můžete totiž kdykoli (určitě by vám i něco uznali). Znám dost lidí, kteří to na VŠE moc nezvládali, ale na těchto školách pak byli za opravdové kingy. Ne úplně špatné je též asi i využít program Erasmus + (pokud tedy nedáte přednost nějaké stáži či vás něco nebude držet doma). Dnes (2015) už je na magistru podstatně méně studentů než tomu bývalo kdysi a přibylo i zahraničních škol, vyjet někam tedy může asi kdokoli, kdo projeví zájem. Ovšem na druhou stranu je jasné, že ne každá škola má tak úplně smysl (jet na průměrné školy do Polska, Maďarska, na Kypr a tak podobně vám asi k ničemu moc nebude). Proto je též největší zájem o nejprestižnější školy v nabídce, kam se stále dostane jen třeba i méně než 1 z 10 zájemců (kdežto na průměrné zahraniční školy může víceméně každý), jsou to školy, které patří do světové špičky mezi vysokými školami (TOP 50). VŠE má z nabídky TOP 50 (na světě je asi 20 tisíc VŠ) na světě (QS World University Rankings 2014/2015) tyto školy: McGill University (Kanada, 21. místo), The University of Manchester (Velká Británie, 30. místo), Seoul National University (Jižní Korea, 31. místo), The Hong Kong University of Science and Technology (Čína a Hong Kong, 40. místo), University of British Columbia (Kanada, 43. místo), University of Queensland (Austrálie, 43. místo), University of Copenhagen (Dánsko, 45. místo), The Chinese University of Hong Kong (Čína a Hong Kong, 46. místo). A ještě doplním: 5) Jaké jsou počty přihlášených k přijatým? Jak se mám připravit na přijímačky? Na bakalářský studijní program (dle výroční zprávy z roku 2013, tedy údaje za rok 2013) se na FMV dostal 1 uchazeč z 2,5 zájemců, na FPH 1 uchazeč ze 4 zájemců, na FFU 1 uchazeč ze 4 zájemců, na FIS 1 uchazeč z 2,5 zájemce, na NF 1 uchazeč z 3 zájemců, na FM v Hradci to byly 2/3 uchazeče z 1 zájemce. Tedy procentuálně: FFU + FPH 25 %, NF 33 %, FIS a FMV 40 %, FM v Hradci 60 %. Na magisterský studijní program (čísla budou zkreslena lidmi přijatými bez PZ, kteří museli na některé fakulty podávat přihlášky, i když měli přijetí již jisté – bez PZ se přijímá cca polovina předpokládaného celkového počtu, tedy úspěšnost je o to menší než následující procenta): FFU 40 % (po odečtení lidí přijatých bez PZ z magistra tedy úspěšnost cca 25 % z celkového počtu uchazečů, co šli na PZ), FMV 61 % (= cca 43 % přes PZ), FPH 30 % (tedy cca 17 % přes PZ), FIS 36 %, NF 60 % (zas stejná logika – cca 42 % přes PZ), FM 32 %. Na FFU se pak zapsali ke studiu všichni přijatí, na FPH, FMV a FIS se nezapsalo ke studiu mezi 1-3 % přijatých. Na NF se nezapsalo ke studiu 21 % přijatých, na FM v Hradci pak 29 %. Příprava na bakalářské přijímačky by měla být ve smyslu počítání typových příkladů z matematiky (+ cizí jazyk), dříve byly dostupné i testy z předchozích let, ale vedení je stáhlo - asi proto, že tu nechce tolik cvičených opic, ale zejména myslící jedince. Jinak na 3 fakulty – a to na FIS, NF a FM se dá dostat i přes OSP od SCIA, dříve (roky 2009, 2010) byly percentily 80 na NF a 60 na FIS a FM. Dát percentil 60 ale není nijak náročné (například v průměru pod 40 mívají většinou jen lidé ze SOU, okolo 50 lidé ze SOŠ, nad 60 většina gymnazistů). Na magisterský st. program se pak dělají přijímačky z ekonomie a souhrnného testu, který v sobě vždy mixuje 3-4 předměty z bakaláře, které se váží k tomu danému oboru – literatura k PZ je uvedena na webu, stačí prostudovat doporučenou literaturu a šanci má každý. 6) Jaký obor mám zvolit, když ještě nevím, co by mě přesně zajímalo a jsem z gymnázia? Jak funguje systém 1 pokusu na zkoušku? V tom případě nebude špatné zvolit jeden z oborů ekonomie, či finance a specializovat se až na magisterském stupni studia. Když zjistíte, že vás baví třeba matematika a statistika, na navazující můžete jít na Finanční inženýrství, nebo vás třeba začnou bavit daně, veřejné výdajové programy a politika rozpočtování a půjdete na zdanění a daňovou politiku, možností je velká spousta. Systém 1 pokusu na zkoušku funguje tak, že za bakaláře máte vystudovat 180 kreditů, k tomu máte dodatečných 36 kreditů, tedy můžete opakovat 1 zkoušku z pěti, jakmile vám kredity dojdou, nemůžete již dostudovat (občas se ale na žádost studenta v posledním ročníku přidávají kredity na jeden předmět – ale to už záleží na děkanovi konkrétní fakulty). Obecně na VŠE platí, že více praktické a specializované je až magisterské studium. Pojďte k nám, jsme přátelští, hraví a inteligentní, budete se tu cítit jako doma a užijete si i spoustu rozmanité zábavy.

LadyNo
1. 4. 2015

NEJKOKOTŠTĚJŠÍ ŠKOLA NA SVĚTĚ, proboha lidi nechodte sem!

janinax
8. 8. 2015

Hodnotit VŠE jako celek se nedá (stejně jako se nedají hodnotit jako celek ČVUT, UK, VUT, MU či VŠCHT), ačkoli většina neznalých lidí mimo školu se tohoto omylu dopouští. Naše univerzita se skládá z šesti fakult. Nejlehčí je FMV a FPH, kde se počty neúspěšných bakalářů pohybují dlouhodobě mezi 20-25 % s tím, že dříve to bylo spíše do 20 %, dnes je to o trochu více díky (celoškolsky povinným) předmětům jako účetnictví a statistika, kde se trochu zvýšila náročnost. To je srovnatelná úmrtnost s pražskými právy (PF UK), kde se počty neúspěšných pohybují dle statistik mezi 18-20 %. Těžší fakulty VŠE jsou Fakulta informatiky a statistiky a Národohospodářská fakulta, kde počet neúspěšných bakalářů atakuje v některých letech až 60 %, za posledních deset let (2005-2015) je to však nejčastěji mezi 45-55 % (tedy podobné číslo jako na MFF UK, kde se počet neúspěšných bakalářů pohybuje dlouhodobě okolo 55 %), Takový střed co do úmrtnosti bak. studentů pak tvoří Fakulta financí a účetnictví, kde své putování nezavrší do zdárného konce okolo 30 % studujících bakalářů, tedy srovnatelné číslo jako na 1. LF UK (34 %) či na Farmaceutické fakultě UK v Hradci (32 %), ale poněkud vyšší než na Farmaceutické fakultě VFU (9 %) či na 2. LF UK (17 %). Ty srovnání jsem vybrala celkem záměrně proto, že by bylo asi hloupé se srovnávat například s nějakou zemědělskou fakultou na hnojárně, kde může být i 70 % neúspěšnost, ale je otázkou, proč tomu tak vlastně bylo = 100 % náběr studentů (mnozí se přihlásily jen proto, že si chtěli jen o rok prodloužit bezstarostný život či mít studentské slevy - nižší daně a jízdné + třeba i někteří z nich zjistili, že je to k ničemu - špatné uplatnění + podstatně horší studenti, kteří nemají ke studiu v dost velké části ani předpoklady). Srovnání s jinými ekonomickými fakultami je též problematické, jelikož na VŠE je studium vesměs prezenční a na dost velké časti regionálních fakult má naopak dost podstatný podíl dálkové/kombinované studium, které je ale (i dle šetření naší školy) o polovinu méně náročné (i proto VŠE nenabízí příliš dálkovou formu studia, jelikož by byly reálné obavy o pokles úrovně studia a absolventů). Co se týče subjektivního hodnocení náročnosti, tak nejvíce obtížná je FFU, kde studenti stráví svým studiem nejvyšší počet hodin, za ní následuje NF a FIS, dále FPH a na konci je FMV. Ale toto vše, ať už úmrtnost či hodnocení náročnosti se týká pouze posledních pěti let (2010-2015), Před deseti a více lety tomu bylo jinak a například FMV byla 2. nejtěžší fakultou VŠE. Pokud jde o plat, tak absolventi VŠE patří k nejlépe odměňovaným absolventům v ČR, plat se dle jednotlivých fakult šplhá od 47 až k 58 tisícům hrubého, tedy v případě některých fakult je i vyšší než u absolventů PF UK. Nejhůře je na tom Fakulta managementu v Hradci. Pokud jde o míru nezaměstnanosti, tak ta se již dvě dekády pohybuje do 2 % za celou univerzitu (tedy společně s UK a AMU nejlepší výsledek mezi veřejnými vysokými školami), v roce 2014 byla nezaměstnanost od 2 do necelých 4 % dle konkrétní fakulty ( nejnižší na NF, nejvyšší na FPH). VŠE nabízí svým studentům na magisterském stupni studia hned 2 specializace, jednu hlavní a druhou vedlejší, studenti pak mohou volit z kterékoli fakulty. Nejlehčí (co do hodnocení náročnosti předmětů studenty a jejich neúspěšnosti na ISISu) vedlejší specializace nabízí Fakulta mez. vztahů a Podnikohospodářská fakulta, nejtěžší pak Fakulta financí a účetnictví, rozdíly v náročnosti těchto specializacích nejsou jen několikaprocentní, ale přímo skokové, například specializace Oceňování podniku a jeho majetku z FFU vám zabere až 5 x více času než specializace z FMV a FPH jako cestovní ruch /ekonomická diplomacie /retail bussines /finanční manažer /consulting /personální management či manažerské psychologie a sociologie. Kvalitu učitelů a prostředí na fakultě hodnotí (opět pouze v posledních 5 letech) nejlépe absolventi Národohospodářské fakulty, kterou následují ve svém hodnocení absolventi Fakulta financí a účetnictví. Pokud jde o možnost výjezdu na Erasmus, tak kromě dotace z fondu EU obdrží student mnohdy ještě i příspěvek od školy, teda cca asi 8 tis. od FFU a asi 10 tis. od NF, pakliže jede do USA. V nabídce jsou jak prestižní školy v Evropě (např. Manchester Business School), tak i v Kanadě (McGill uni,) či o něco trochu hůře (ve srovnání s předchozími školami) mezinárodně hodnocené školy v USA (Emory University, University of Texas...) a nechybí ani škola v San Franciscu - San Fr. State University, která je co do úrovně a hodnocení sice podstatně horší než VŠE, ale kdo by jel do SF z akademického popudu, že (PS: Kamarádka z NF tam studovala a testy z ekonomie ohodnotila jako naprosto banální a odvezla si samé jedničky). Někteří studenti vyjíždějí, někteří pracují, volba je na vás. Ani jedno není špatné, špatné je nedělat nic - ani nevyjet, ani nesbírat pracovní zkušenosti při studiu. VŠE je na české podmínky takový malý Harvard (alespoň ve srovnání s PEF ČZU či soukromými ekonomkami). Byla vyhlášena nejlepší ekonomickou vysokou školou v našem regionu (např. hodnocení Financial Times, Eduniversal a německého Centra pro rozvoj vysokých škol (CHE – Das Centrum für Hochschulentwicklung)), který ji zařadil (respektive NF) přímo do skupiny Excelence. a je mezi 5 nejl. českými univerzitami (společně s UK, MU, VUT a ČVUT) ve světě (QS W. U. Ranking). Vysoko se umístila i v hodnocení českém - Týdne (2012) či pravidelně v hodnocení eko fakult v Hospodářských novinách (často všechny fakulty VŠE v první třetině).

janknettig
4. 1. 2016

Nejlepší je VŠE, nikdo nás nedožene!

Johny8x
6. 6. 2016

kvalitní vysoká škola

ancadlanca202061
14. 1. 2020

Jsem ráda, že jsem si vybrala tuto školu.

LéthéX
14. 6. 2020

Magisterské studium probíhá kombinovanou formou. I tak je časově náročné, protože je vyžadována účast na cvičeních a některých přednáškách. Největší slabé místo vidím v celkové organizaci studia a některých vyučujících. Informace o změnách výuky přichází na poslední chvíli a občas ani nedorazí. Někteří vyučující mají slabší projev a neumí nestranně hodnotit studenty. Také mi není jasné, jak mohou učit obor, ve kterém nepracují nebo ani nepracovali. Především cvičení byla obrovských zklamáním. Čekala jsem praktické cvičení, vzhledem k oboru praktický nácvik nebo ukázku nástrojů a materiálů (Perioperační péče). Výsledkem poté je, že dostudují i studenti, kteří nepoznají základní instrumentárium.

j.myskyn
2. 7. 2014

Obor DP-SV. Bohužel ve většině případů přístup k výuce naprosto katastrofální. Házení klacků pod nohy, 60% kantorům se nechce nic dělat, pak je to vidět i na stylu výuky. Není nic neobvyklého, že si domluvíte termín zkoušky a vyučující/zkoušející prostě nedorazí. Bohužel třeba 3x za sebou a následně vám oznámí, že si máte předmět zapsat další rok znova. Neříkám, není to pokaždé, ale i takovýhle přístup bohužel je. Znechutit naprosto styl výuky a tím i znechutit učení. Jak to dopadá asi nemusím popisovat. Většina zkoušek na poněkolikáté, něco kvůli aroganci zkoušejících vůbec. Hodně lidí si zde hodně dokazuje. Pokud narazíte na pohodáře (i tací jsou), je vše super + naučení něčeho. Bohužel ve většině případů mají tito pohodáři méně důležité předměty. Návaznost předmětů odborných opět nesmyslná, většina lidí si protáhne studium minimálně o rok. Bohužel očekávání bylo uplně někde jinde. Být rozhodování znova, nikdy víc bych si nevybral tento obor!!!

jirakst
15. 2. 2015

Podle ruznych zebricku je DFJP jedna z nejhorsich fakult v CR a podle meho nazoru to musi byt jedno z nejpodivnejsich mist na svete vubec.

BamboochaMan
27. 3. 2015

Jsem z gymplu, tudíž s hlavním problémem - matikou nemám takový problém, jako moji kolegové. Jinak jsem zde spokojený.

dromedar
5. 5. 2015

Někdy to stojí za prd, ale to je určitě na každý škole ;)

Essesse
20. 5. 2016

Pokud vám nejde matika, tak o oboru Dopravní prostředky-Silniční vozidla ani neuvažujte. Prvák nějak prolezete, dostanete se do druháku, tam narazíte na stěžejní předměty, které jsou náročné, protože náročné být musí, budete chtít změnit obor, jenže vás naše skvělé vedení nepustí a musíte od prváku a dva roky života máte v prdeli :D

primat484800
14. 6. 2016

Vlaky, vlaky, vlaky. Víc už ne prosím.

Uncool
16. 10. 2018

Strasne nevyvazena vyuka, zbytecne predmety vyzdvihovany, dulezite pro budouci praxi v utlumu. Mluvim se zpetnym pohledem po 10 letech v praxi. Nekteri vyucujici byla spicka ve svem oboru a snazili se i do nas neco dostat, napriklad pan doc. Vanek. Jini nejmenovani si na studentech jen honili ego. Skoda toho lidskeho faktoru, jinak by tato skola byla opravdu dobra.

derpkaaa
13. 2. 2019

Co na tuto fakultu říct. Má očekávaní vzhledem k doporučení byla přesažena, ovšem ne v dobrém slova smyslu. Náročnost společných předmětů pro různé obory je sice stejná, ovšem znalost těchto předmětů je pro spoustu oborů zbytečná. Např. předmět Algoritmizace a programování v C-sharpu považuji pro 90 % oborů za naprosto nelogický .. pokud máte problém a ozvete se, prakticky nikdo se za vás nepostaví, vyjdete z toho nejhůře vy a ještě vám to dají sežrat. Pokud natrefíte na hodného a pohodového učitele, je to sice skvělý, ale kolikrát vás skoro nic nenaučí. Pokud narazíte na vytíženého učitele, odkáže vás na samostudium, ovšem u zkoušky chce precizní výkon a pak vám to dá z milosti a snůškou keců k tomu. Nemluvě o kantorech s egem až do nebes. Kdybych měla možnost si vybrat znovu, určitě zvolím vedlejší FESku, protože pro toho, kdo chce získat "jen" titul a mít nějaké znalosti např. z managementu, se to vyplatí víc.

auťák
2. 9. 2020

DP-SV obor který nezávratně upadá a není divu. Mnoho lidí kteří by o ten obor měli zájem sem ani nenastoupí, kvůli náročnosti předmětů, které jsou úplně k ničemu. První rok je všeobecný, druhý je ve zkratce katedra mechaniky a částí strojů, a člověku který se po tom nezblázní a zázrakem projde dál, je odměnou až ve třetím ročníku to, že se podívá na auto. Jestli to někdo chce studovat, jděte na ČZU. Budete mít znatelně méně vrásek a šedin (po dvacítce).

Popelka83
15. 5. 2014

Naprosto otřesná organizace, nevyhovující technické vybavení, samostatné práce většinou nejsou zadány ani dostatečně natož jasně, není tedy zřejmé, co je předmětem práce. Znovu bych tuto školu nestudovala, tazateli bych doporučila vybrat si jinou.

lordTajmi
8. 6. 2014

Hospodářská politika a správa

Luciaw
24. 6. 2014

Studovala jsem zde Systémové inženýrství a informatiku, škola je poměrně těžká a to i přesto, že přínos pro Vás nemá žádný. Vím i jak vypadají ostatní obory a raději bych se rozhodla pro jinou vysokou školu. Obzvlášť pokud chcete studovat dálkově, protože zde na to rozhodně neberou ohled.

Pollino
18. 10. 2014

Bakalářské studium jsem absolvovala na jiné škole a po nástupu na magisterské na Upce na dálkové studium mě opravdu zarazil přístup ke studentům a ke studiu jako takovému.

Rosien18
28. 11. 2014

Pár jedinců a jejich způsob jednání bohužel zkazil celý dojem z UPCE. Osobně říkám: Pardubice, nikdy více... Ale základ pro další studium mám z UPCE nadprůměrný!

Xarinka
24. 3. 2015

Studuji prvním rokem FESku - obor ekonomika a provoz podniku, sice matika v prvním ročníku je těžká a na té skončí nejvíce studentů, někomu přišla i mikroekonomie náročná, ale vše se dá - člověk musí pouze zabojovat a pak vše jde. Na každé škole je něco a přijde mi, že u nás mi zatím všichni učitelé vyšli se vším vstříc :)

VoOsic
12. 5. 2015

Málokdy se jde na něčem dohodnout s učiteli, neexistuje vlastní disk ani účet na školních počítačích. Vzdálená plocha nefunguje všem. Přístup učitelů ke studentům ve většině případů hrozný. Určitě bych doporučoval jiné školy. Hlavně studentům alespoň částečně počítačově zaměřeným.

Daveska
11. 8. 2015

Student kombinovaného studia = důraz na samostudium a učitel není hlavní zdroj informací

spongeterka
15. 11. 2015

Škola celkem dobrá, poněkud těžká na to, jakou má pověst. Jediná věc je poslední leta organizace a podmínky studia, které co pořád mění - nic moc.

ales_m
9. 4. 2016

hodnocení z pohledu studia v kombinované formě

primat14165
15. 10. 2016

primat526503
2. 1. 2017

Studuji na fesce první semestr, ale i tak si myslím, že jsem zvolila správně. Nevybrala bych si jiný obor. Učitelé se snaží, vyjdou vstříc, poskytují mnoho materiálů. Jsem spokojena.

krajka
15. 9. 2017

pro kombinované studium **

Blazzineceq
21. 9. 2017

Mohlo by se lépe přistupovat k dálkovým studentům. Na jiných, lépe hodnocených univerzitách to chodí o moc lépe. Např. na JU by nikdy nenechali dálkaře pobíhat s indexem po chodbách a odchytávat garanty jak lovnou zvěř, aby měl zapsané všechny známky. To mi na upce připadá jako ten největší vtip.

bublina20
18. 12. 2017

Jako na každé škole jsou i tady lepší a horší učitelé a lepší a horší předměty. Přístup většiny vyučujících je vstřícný a jsou ochotni poradit. Technické vybavení školy je na horší úrovni, ale dá se to zvládnout. Celkově studium doporučuji.

Nahánění učitelů kvůli podpisu do indexu naprostá blbost, pro dálkového studenta absurdní! Přístup zaměstnankyň na studijním strašný.

mončičák28
14. 5. 2018

Po bakalářském studiu na Masarykově univerzitě musím konstatovat, že tato škola má co dohánět, aby se zařadila mezi kvalitní a moderní univerzity. Index?! V dnešní době? Totální nesmysl, když všechno, přes známky, přihlašování se do dalšího semestru, ke státnicím apod., jde udělat přes internet. Ať mi nikdo netvrdí, že to nejde, když jinde to jde v pohodě. Navíc doba strávená na cestách kvůli nahánění vyučujících se dá využit efektivněji. Kvalita studia? No, jelikož se učím stejně, jako na bakalářském studiu, kde jsem byla oproti ostatním spíš podprůměr a zde mě někteří považují za šprta... To o tom také něco vypovídá. Přístup vyučujících u některých předmětů které by mohly být využitelné i v praxi a do budoucna v profesním životě, je na pováženou. Z těch předmětů totiž člověk nakonec nic nemá, i když by to mohly být zajímavé předměty. A tak bych mohla pokračovat. Takže pokud chcete jít studovat na lehčí školu (pokud již máte zkušenost z jiné univerzity nebo nějaké jiné vyhlášené vysoké školy), tato univerzita předpoklad splňuje. Pokud se ale chcete něco naučit i za cenu vysoké náročnosti, raději volte jinou školu.

Majlik
16. 8. 2018

Životní omyl. Zlatá hradecká FIM. Otřesný přístup ke studentovi. Občas si připadáte jako odpad.

Diana94
29. 8. 2019

Přístup učitelů je strašný. Byla jsem vzvyklá na spíše přátelské prostředí, kde učitelům nedělalo problém si pamatovat studenty a pomoci jim. Tady mají poradenské centrum a tím to hasne. Jsme pro ně jen položky. Pardubická univerzita celkově budí dojem, že chce pokaždé nahnat, co nejvíce hlav na porážku, naslibují hory doly, přijímačky se dělají ještě v srpnu (!!) a tak podobně. Jenže potom už vás nikdo nepodrží. Hlavně, že za nás dostanou prachy. Komunikace s učiteli, jak osobně, tak elektronicky hrozná. To, že první hodina cvičení jednoho nejmenovaného předmětu bude o hodinu a půl déle nám bylo oznámeno přes dokumenty ve stagu! Studijní oddělení celkově hrozné - nemám s nimi jedinou dobrou zkušenost. Dámy většinou pěkně zpruzelé a i přes úřední hodiny, aby je člověk naháněl. O indexech a nahánění učitelů, kvůli známce ani nemluvím. Předměty ve zkratce neužitečené pro život, jen totální teorie a obecné roviny. Na každém předmětu k zápočtu nutná prezentace, ale dostanete jenom název tématu, někoho k vám přiřadí do skupiny a snažte se. Potom ve finále 7 prezentací a nahánění všech možných lidí, kteří na to pečou a jsou zapsaní jen kvůli statutu studenta. Hrůza. Nikomu nedoporučuji. Zkušenosti plynnou z Fakulty chemicko-technologické a Fakulty ekonomicko-správní.

IIveta
23. 9. 2019

Studovala jsem dálkově Ekonomika a provoz podniku bakaláře a následně i navazující studium. Celkově mi nepřišlo, že by předměty byly náročné, chtělo to hlavně samostudium, ale vše se dalo zvládnout. Kvalita výuky záležela na přednášejícím. Některé předměty byly vyloženy skvěle, některé za moc nestály (ale myslím, že tak je to všude). Celkově hodnotím školu kladně.

batmean
6. 9. 2020

Fakulta se hodně snaží a je to vidět - v mnoha ohledech. Obecně přístup učitelů a kvalita výuky je dobrá, stejně jako organizovanost. Problémy samozřejmě jsou, ale to jsou všude (vím, o čem mluvím, nestudoval jsem pouze zde). Na špatného pedagoga můžete narazit všude.

gorila124
4. 5. 2021

Studium se podle mě hodně změnilo k lepšímu. Došlo k větší komunikaci mezi studenty. Na FES už neexistují indexy, což je super, nikoho nikde nemusíte nahánět. Studium je docela náročné, ale s vypětím všech sil se dá zvládnout. Najdou se zde i dobří učitelé.

6389
13. 3. 2014

Jsou učitelé, kteří jsou naprosto skvělí a naopak učitelé, kteří značně zhoršují jak studium tak pověst VŠ, především na KAA. Prostory jsou velmi nepohodlné a nepříjemné, často nefunguje technika, ve STAGu stále něco chybí, vše se mění na poslední chvíli, učitelé (až na vyjímky, např. D.P. Sampey, MFA) se neobtěžují informovat své studenty o podstatných událostech apod. Představa o studiu na UPCE byla značně jiná, během studia přišlo velké zklamání. Celkově mi příjde, že UPCE se soustředí na chemii a informatiku a další fakulty značně zanedbává.

drozdisim
14. 12. 2014

Nemám toho na univerzitě ještě málo za sebou, ale čekala bych to celkově asi náročnější. Mám pocit, že prozatím jsme vše probírané pouze nakousli, ale nešli nijak hluboce do tématu.

kacka145
29. 11. 2017

Představovala jsem si něco jiného, ale některé věci byly souhrou faktorů... Vždy je co vylepšovat, což si myslím, že teď, s novým vedením, se dosti děje. Otázkou je, zda je vhodné jet z 0 ne na 100 ale 1000%..

Blok LDI/PRX/OBD - Cerna, Reimannova, Zitkova. (s vyjimkou OBD prednasek s prof. Spilkovou)... Vyučující velice kritizují zpusoby vyucovani ostatnich učitelu, ale podle meho nazoru uci mnohem hure, nez kdejaka ucitelka na ZS. Ja a dalsi z mych kolegu jsme velm zmateni a vlastne nevime jak v budoucnu mame nebo nemame ucit. O predmetu PRX2 - vyucujici si ani očkem neprohlednou zadny lesson plan a tim padem kritizuji veci, ktere by vlastne kritizovat nemusely, pokud by si je četly nebo si zapamatovaly, co dana skupina na microteaching připravovala minule hodiny (coz zrovna na dnesni hodinu bylo potreba protoze mely dat jejich slavny feedback). Pojem kontruktivni kritika asi neznaji, protoze na nas s prominutim rvou jak na malý smrady, kdyz udelame neco spatne. Tvrzeni 'jsme si vsichni rovni' v techto predmetech absolutne neexistuje. Pani Zitkova se tvari jako mala sluníčková holčička, ale mohla by si to obcas odpustit a vlastne nas neco naucit. Chce aby bylo vsechno v pohode a ne hodinach co ma ona sama je v pohode, ale na PRX2 je spoulu s Reimannovou a s Černou k nevydržení. Pani Reimannova si neskutecne si protireci, ma ve vsem bordel, chce po nas dodrzovat terminy, coz ona sama nedela a jeji hodiny jsou zmatene, skace od jednoho k druhemu a ja si z nich vubec nic neodnáším. Celkově bych tuto školu hodnotila jako nejvetsi chybu v zivote. Mela jsem jit makat.

adelmasik14
27. 6. 2021

Studium na UPCE byla katastrofa. Studovala jsem na KVV a od začátku se k nám vyučující chovali hrozně. Ponižování a urážení studentů bez důvodu bylo na denním pořádku. Vše jsme se museli naučit sami, přednášky vypadaly tak, že nám pouze četli z knihy nebo mluvili o tom, co dělali o víkendu. Materiály ke studiu žádné, pouze doporučená literatura ze zastaralých knih. Zkoušky byly velmi náročné a vyhazovalo se kvůli blbostem s frázemi "neumíte mluvit" "radši bych vyskočila z okna, než bych Vás poslouchala" apod. (zkušenosti s frázemi od jiných studentů - ne z mé strany). Výuka statistiky vypadala tak, že nám vyučující pouze posílal prezentace s příklady, ale z čeho jsme se je měli učit počítat, byla záhada. Po roce a půl jsem studium ukončila a od září nastupuji na UHK. UPCE UŽ NIKDY VÍCE!!

apendix-a1
20. 2. 2014

UPce je velice kvalitní škola, pro někoho je studium náročnější (viz. já), ale určitě bych neměnila.

Naatyy
9. 9. 2014

Bohužel polygrafie je pouze zde

ivetaslav
15. 10. 2014

zatím velmi spokojená

aduska9
2. 4. 2015

Jsem zde spokojená. Náročnost: Studuji obor Ochrana životního prostředí na Fcht. Dá se to zvládnout podle toho, kolik jste ochotní tomu dát. Doporučuji se ale učit průběžně.. Určitě nepočítejte s tím, že zvládnete ústní, když dáte testy z chemie tak tak na minimum. Na sš jsem neměla chemii, biologii, ani fyziku a docela to zvládám, ale jsou tu i lidi z chemičárny nebo z gymplu, co ne - ono to záleží vážně čistě na vás.. Stravování: Na kolejích nebydlím(ta cena vs kvalita..). Menza je parádní, vždy je tam bezmasé jídlo, +na výběr dalších 5jídel, 1polévka, můžete si ještě vybrat z minutek, které jsou dražší, nebo koupit salát, bagetu, zákusky apod. + jsou zde večeře. Můj obor má v prvních 2semestrech povinný tv, nezoufejte - je to fitko zadarmo a 1kredit za docházku ;) Můžete si také vybrat volitelný tv. Prostředí: Budova fcht je moderní, bývají zde výstavy, ale na druhou stranu je dost zvláštně řešená(v něk. učebnách nejsou okna) a v některých místnostech(jsou4) se špatně sedí a je tam málo místa. Pokud chcete na polygrafii, tak musíte občas dojíždět na některé hodiny jinam(spoje jsou ok, nebo se to dá i pěšky). Jsou tu automaty, dá se tu recyklovat, je tady stálá výstava minerálů. Prostředí je tu moc příjemné. Dostupnost: Tělocvična i knihovna jsou blízko, laboratoře mají dobrou výbavu, o zábavu je tu také postaráno(ať už párty nebo zajímavé přednášky). Učitelé fajn, nepotkala jsem nikoho zákeřného(pouze náročného). 5min od kolejí je Lidl, u kolejí večerka, 15min je tu obch. centrum. Nabídka a ceny bytů v okolí = super. Nádraží je dál, ale dá se to dojít i pěšky, když je hezky, nebo tu jezdí pořád mhd :) Město je uzpůsbeno k jízdě na kole/koloběžce téměř kamkoli. Koho ještě něco zajímá, ať klidně napíše.

Dominii
9. 5. 2015

zvolila bych si jinou školu pouze z důvodu více informací a obsahu učiva k mému oboru

Zoid1
8. 10. 2015

Škola jak organizačně, tak i z hlediska kantorů je velice dobrá. Avšak najdou se zde i tací kantoři, kteří nestojí za nic či si o sobě myslí, že jsou mistři světa.

manasovec
18. 11. 2015

Celkově není tento obor špatný nápad, bohužel realizace a převedení do praxe je velmi zmatené, zbytečně komplikované.

petrroudny
24. 4. 2016

extrémně nudné studium...po 2 letech studia zajímavé pouze 2 předměty...

primat497702
17. 12. 2016

Jsem spokojen. Ale je to chvílemi velice náročné, každá zkouška hodnocená velkou sumou kreditů je záhul jako prase.

primat499153
21. 8. 2017

Upozornění: Komentář napsal student lehce nadprůměrný na gymplu, student, který nechodil na přednášky (nepohodlné židle a moc času nazmar, prezentaci si přečtu za 5 minut a tam to trvá hodinu) a při studiu občas podváděl (hodně málo). Student, který by stejně na jinou školu nešel, protože humanitní věda pro něj nemá smysl a do téhle školy mohl denně dojíždět autem (50 minut cesty). Je pravda, že naberou spoustu lidí a do třeťáku se dostane možná tak třetina a i v této skupině lidí je hodně těch, kterým chybí nejdůležitější a nejtěžší zkoušky, takže si studium budou muset prodloužit. Je to tím, že hodně mladých neví, co chce, lezou sem, ačkoliv chemii viděli naposled na základce a myslí si, že bakaláře udělaj s učebnicí Odmaturuj z chemie a než se vrátěj do reality ztratěj půl roku života. Jsou tu i studenti, který to nezvládli na "prestižnějších" univerzitách a mysleli si, že chemie na UPCE je tak ez, že to zmáknou za 2 roky, protože 1 rok ztratili jinde- tak těm se to stejně nepodařilo. Ale znám i takový, který přešli na UPCE a velmi si libovali, jak hodní a vstřícní jsou učitelé tady v porovnáním třeba s VŠCHT a obtížnost učiva zde také není taková (ale nějaká tu přeci je!). Hodně záleží na oboru z mých zkušeností a podle toho, co říkají i učitelé jsou nejtěžšími, ale zároveň nejuznávanějšími obory na fakultě Technická chemie a Farmochemie ostatní sice mají klidně i stejné předměty, ale přístup učitelů ke studentům výše zmíněných oborů je ten, že od Vás prostě čekají trochu víc a taky tak na vás i pohlížej. Na tuhle školu, pokud nejste nadprůměrní, jděte jen za cenu toho, že zkouškový strávíte vypracováváním otázek, přemlouváním se a učením, a možná si stejně něco ponesete s sebou do dalších semestrů. Neříkám, že se to nedá zvládnout, ale bude vás to stát celý zkouškový a spoustu nervů, né v průběhu semestru (ten je dost v klidu-chodil jsem jen na laborky a semináře), ale až o zkouškovým, kdy uvidíte tu nálož učení, která vás čeká (kam se hrabe maturita na gymplu). Budete slýchat od kamarádů na jiných oborech (př. peďák) jak mají zkouškové za 14 dní hotové a jsou schopni dostat stipendium, ačkoliv na gymplu byli průměrní a vám na to nestačí pomalu ani 2 měsíce. U některých předmětů je možnost si je dodělat i mimo zkouškové období (doporučuju toho využít). Pokud zvládnete vedlejší předměty (3-7 dní vypracování otázek+učení) a nezvládnete ty hlavní (7-21 dní vypracování otázek+učení) sice postupujete, když vám dají kredity, ale nedat tyto je docela problém, protože nejsou zdarma. Možná, že až tam půjdete na 3. pokus zdarma vám to dají, ale to jsem nezažil (ústní zatím vždy na 1. pokus). Laborky jsou o šikovnosti, špatný je, že když něco rozbijete, tak to musíte platit ze svého. Kdo si dá pozor nemůže se nic stát, ale náhoda je blbec většinou se rozbijí věci do 300 Kč, ale pracujete i s něčím, co stojí klidně i 5-60++ tisíc Kč, ale na to budete upozorněni. Menza je super, v celku levná. Koleje ujdou, pro mě to je králíkárna. Učitelé je dobré si vybírat dle hodnocení na primátoj. Učební materiály na primátoj pomůžou. Hlavní budova moderní, spoustu záchodů, ale místnosti na přednášky nepohodlné a bez oken. Seminární místnosti, jak která. V okolí kvalitní hospody/restaurace. Studenti jsou zde převážně ženského pohlaví. Kluci jsou většinou retardovaný. Nejsem extra společenskej, takže po 2 letech tu mám jen jednoho kamaráda a to bohatě stačí. Závěr: Jsem tu docela spokojenej, ale o zkouškovým z toho člověku hrabe. Obecná a anorganická chemie+Fyzikála+Organika jsou síta na studenty, nepodcenit je a školu dáte v pohodě za 3 roky.

primat13922
21. 8. 2017

Co k této škole dodat. Za prvé, dobře si rozmyslete jestli chcete chemii skutečně dělat a za druhé jaký obor chcete dělat. Na této škole jsou obory, které jsou co se úrovně týče velmi dobré (ty jsou poté těžší), ale také se najdou obory (viz můj), které zas tak těžké nejsou ale odpovídá jim i jejich prestižnost v porovnání s jinými školami. Hned na úvod bych chtěl odradit všechny, co chtějí jít na obor klinická biologie a chemie. Obor nemá atestaci pro práci v nemocnici (ačkoliv v nemocnici na exkurzi nám řekli, že pod dozorem tam pracovat můžete) . To je hlavní důvod proč na tento obor nejít. Pokud chcete dělat laboranta v nemocnici, zvolte obor zdravotní laborant, který je jak jsem slyšel ještě možná i lehčí (viz Klinici mají základy fyzikální chemie kdežto Zd. laboranti mají základy fyzikální chemie pro biologické vědy ... takže my klinici musíme umět fyzikálu stejně dobře, jako na technické chemie a podobně (avšak učitelé k vám budou na zkoušce milosrdnější), ale laboranti mají fyzikálu o dost lehčí. Z mého pohledu na zd. laborantovy mají určitě více praxe (ve druháku i třetáku, kdežto my jen ve 3.). Navíc plno studentů od nás skončilo v prváku , druháku a přešli na zdravotního laboranta zpět do prváku. Co se školy týče, budova hezká, nová, v některých místnostech nejsou okna. Menza uspokojivá , na kolejích sem byl první rok a bída. Co se pokojů týče tak za tu cenu ok beru ... ale pokud jste člověk co se rád prospí, tak s tím moc nepočítejte. V lednicích se krade jídlo (lepší pořídit vlastní na pokoj) , záchody často pochcaný a posraný... uklizečky se však snaží to jo, ale nemůžou tam uklízet nonstop... co se toho hluku týče záleží na jakém jste asi patře. Já byl na patře , kde první dva týdny hrála hlasitě hudba tak do 2 do rána, nahlásit jste to nemohli, protože by vám tam udělali ze života peklo, když jste je poprosili at to ztiší , málem ste dostali před držku . V průběhu roku se situace zlepšila, ale naši milí sousedi se vraceli z hospody ve 3 ráno a měli zajímavou rutinu a to hrát v tuto dobu na housle. Po čase sem si pořídil špunty do uší, což trošku pomohlo. Co se studia týče: Na přednášky jsme nechodil, chodil jsem jen na 2 a musím říct že ten čas se i vyplatil, na zkoušku jsem se učil daleko méně. Ale někdy přednášky trvají 3 hodiny a to se mi fakt nechce. Na zkoušku se stačí připravit z věci z primáta a dáte vpoho všechny zkoušky na poprvé jako já (jo to se mi to řekne, když sem na klinikoj co ... pravdou je že kdybych šel znovu na tuto školu, bral bych spíš nějaký obor z analytické chemie) ... Co se zkoušek týče dost záleží na tom k jakému učiteli jdete. Některý vám řekne že na vás nemá čas a zkoušu s ním sjedete za 5 minut, některý na vás čas bohužel má a zkouška trvá i přes hodinu. Někteří učitelé se dost rozčilují (já hned v prváku narazil na pana Nádvorníka a řeknu vám ,že to s ním nebylo vůbec lehké), někteří jsou zas dost v klidu. Je dobré si učitele vybírat podle hodnocení na primátu. Co se týče délky učení na zkoušku, na lehké zkoušky (ekonomie, matematika, biologie se stačí učit max týden , matematiku i biologii jsem zvládl za 3 dny) na ty těžší (anorganika, fyzikála atd) je potřeba už minimálně 2 týdny (dá se to stihnout i dříve za pár dnů pokud u toho člověk sedí od rána do večera) Dále často slýchám že chemie v PCE je na nízké úrovni oproti prestižním školám v Praze nebo Brně. Jasně že je, ale zase bych neříkal, že až na tak nízké úrovni. Laboratoře jsou dobře vybavené, stroje za několik desítek tisíc a víš. Na závěr bych přidal pár základních bodů jak se na této škole postupovat z mé vlastní zkušenosti: 1. nechodit na klinickou biochemii a jít radši na laboranta 2. učit se v průběhu roku není potřeba ale je to výhoda 3. zápis předmětů provést co nejrychleji a ukořistit ty nejlepší termíny a učitele 4. stejně tak si dobře rozvrhnout zápis na zkoušku 5. záchody jsou lepší ty , které jsou dál od centra budovy 6. nesedat uklizečkám na jejich místo 7. volit dobře učitele 8. pečlivě se připravovat na těžké zkoušky 9. snadné zkoušky zvládnout co nejrychleji 10. upřímně mě se osvědčilo jít od nejlehčích zkoušek k nejtěžším 11. když už na tu zkoušku jde, tak s tím že ji dáš 12. pokud nechodíš na přednášky, najdi si někoho kdo tam chodí, aby ti mohl dávat informace 13. snaž se si z tý školy něco odnést a ne jen si to tam odchodit, znám lidi co nejsou schopný správně ve druháku zapojit chladič, co neumí pracovat podle návodu a cpou do reakční směsi něco co tam vůbec být nemá, a třeba ano.. zkoušky mají hotové, známky dobré ale v laboratoři jsou nepoužitelní, hlavně aby to měli co nejrychleji hotové 14. pokud v půlce prváku zjistíš, že to nechceš dělat, tak radši skonči a nenuť se, protože stejně časem skončíš a akorát tak ztratíš plno času

nutrie_ondater
29. 5. 2021

Fakulta je moderní a poměrně slušně zařízena. Všechno v okolí fakulty je snadno přístupné, koleje a menza doslova pár metrů. Laboratoře kvalitní a moderní.

Asenath
12. 8. 2021

Škola mi dává zabrat a mám podezření, že až skončím budu nervní uzlíček. To je ovšem způsobeno mými nervy před zkouškami. Studuji chemie a technická chemie a co si budeme je to legrace. Ale chce to vydržet. Koleje jsou slušné, menza taky. Většina učitelů příjemných a laboratoří si užijete dosyta.

Hanz.
15. 11. 2017

Skvělá restaurace, vždy se dobře najím, doporučuji