×
Náročnost
Kvalita výuky
Organizace a struktura studia
Zaměření na teorii
Zaměření na praxi
Vyučující jako hlavní zdroj informací
Důraz na samostudium a účast na projektech
Kvalita vyučujících
Celková spokojenost
A co opáčko?
Truhlik
3. 6. 2023

Náročnost oborů se na fakultě radikálně liší, pokud máte pod stejnou fakultou studium sinologie (čínštiny), případně japonštiny, korejštiny a arabštiny, náročnost takových oborů bude nesrovnatelně větší než třeba na andragogice nebo religionistice. Pokud si vyberete jeden z "velkých" jazyků, studium může být docela náročné (co vím tak germanistika, francouzská fil., anglistika jsou poměrně náročné obory), pokud chcete u těchto tří jazyků dvojobor volte radši kombinaci na překladatelství/tlumočnictví. Dát si kombinaci anglistiky + velkého jazyka je tak trochu sebevražda, i kdybyste se dostali. U "velkých" jazyků (španělština, angličtina, francouzština, němčina) jsou hodně náročné přijímačky. Na FF UK vše závisí na zodpovědnosti studenta. Musíte mít určitý počet kreditů, a buďto je získáte tak, že si zvolíte provařené "lehké" předměty (typu estetika apod.), anebo si můžete dát nějaký intenzivní jazykový kurz, nad kterým strávíte týdně cca 5-6 hodin a posunete se z třeba z A2 na B1 za semestr. Za "lehký" i "těžký" předmět získáte stejný počet kreditů, takže systém motivuje studenty spíš ke flákání. Na naprosté většině jazykových oborů je možné získat stipendia/granty/Erasmus programy do zemí, jejichž jazyk studujete, může to tedy být jedinečná příležitost nabrat nové zkušenosti ve světě. Celkově bych řekla, že výběru školy nelituji, ale byla bych ráda aby byla o trochu víc prakticky zaměřená a slovo "uplatnění" nevyvolávalo pobouřené reakce vyučujících.

Lalalaláalaa
9. 5. 2023

Podle starších komentářů to pro fildu nevypadá vůbec dobře, a proto chci přidat svůj komentář. Jelikož má FF UK tolik oborů oproti lékařským fakultám, s kterými byl srovnáván. Tak dle mě nejde určit podle 200 oborů jestli je fakulta těžká, lehká a obecně jaký je tam studium. Ano, když na medicíně nebo na právech máte 1 nebo obecně málo oborů už to jde trochu více generalizovat, jaké je tam studium. A proto bych budoucím uchazečům doporučila kontaktovat studentské spolky daného oboru, skupinu na FB a zeptala se přímo studentů daného oboru jaké je studium, uplatnění atd.

warca
20. 3. 2023

Filozofická fakulta je můj domov (i proto, že jsem několik let byla součástí příjímačkového i studijního týmu jako stipendistka). Studium zde nejspíš není tak náročné, jak se na první pohled může zdát. Vše se samozřejmě odvíjí od oboru, který si zvolíte. Některé jsou velké, neosobní a náročné, jiné jazykové zase malé, rodinné, přátelské a vlastně ne tak těžké. Tak tomu bylo i co se týče mé zvolené specializace - Ruský jazyk a literatura (ani ne 30 lidí v ročníku, skoro každý vyučující vás zná jménem, můžete si s nimi posedět někde v kavárně nebo v hospůdce). Nelíbí se mi zastaralý studijní systém pro zápis předmětů a rozvrhu (vážně, něco s tím sisem dělejte). Ale okouzlující historická budova v centru Prahy všechny nedostatky fakulty zažene. Zda vám budou stačit zápisky, nebo musíte ještě sami studovat z knih? To je otázka na každý jednotlivý předmět, ani ne obor. Takže se jen tak lehce nedá odpovědět. Celkově bych bakaláře neměnila. Pro mě to bylo příjemné prostředí.

Před lety jsem se, těsně před nástupem na studia, díval na recenze FF UK a zoufale sháněl nějaké hodnocení bohemistiky. Uživatelka Cinule zde v roce 2016 napsala: „Bohemistika je abstraktní, pseudovědecká, zbytečně náročná, lidé tam (učitelé a i mnozí studenti) si hrajou na to, že spasí svět tím, že budou znát nazpamět všechny edice všech knížek, budou u nich z rukávů sypat snad i ISBN daných knížek a dokážou se hodiny bavit o metafyzičnu v barokních dílech.“ Během studií jsem takového dojmu nenabyl, pokud si vzpomínám, nikdo se nikdyvšemožnými edicemi nadbytečně nezabýval, a to ani na předmětech věnovaných ediční práci. V další řadě mi bohemistika nepřijde jako zbytečná pseudověda, a to zvlášť během stále rostoucí globalizace, kdy je čeština vytlačována v mnohých případech angličtinou (hudební texty, názvy umělecký děl…). Bohemisté sehráli klíčovou roli při, dnes tolik degradovaném, obrození, nezapomínejme na to. „Čtyři roky tady mi daly skvělý rozhled o vývoji a směřování jazyka, ale naprosto mi znechutily čtení a knihovny. Co jsem tady, dobrovolně jsem si přečetla asi tak tři knížky, protože na to jednak nemám čas, jednak už ani chuť.“ Z této části jsem měl tehdy trochu strach, ale tak nějak jsem jej přešel. Na studia jsem šel z toho důvodu, že literatura byla mým koníčkem, rád jsem se četl, rád jsem se vzdělával o spisovatelích a historickém kontextu. Bohužel jsem ale po pár letech zjistil, že jsem ze čtení tak nějak, podobně jako autorka hodnocení, vyhořel. Postupně jsem spíš nabyl dojmu, že studiem jen proplouvám, ale nikam se skutečně neposouvám. Otázkou zůstáva, zdali je ještěvůbec kam se posunout… Česká literatura stagnuje, nezvniká beletrie, jež by přesahovala individuální zkušenost, omílá se stále dokola to samé…, a stejně tak se neposouvá ani literární věda.

klarka 43
15. 10. 2021

Fakultu moc doporučuji, nicméně mám výhrady vůči organizaci a dodržování termínů ze strany fakulty

melinea
23. 6. 2016

Spokojenost s fakultou i se studijním programem

Karol-inka
20. 6. 2016

Super škola, doporučuji!

cinule
22. 4. 2016

Bohemistika je abstraktní, pseudovědecká, zbytečně náročná, lidé tam (učitelé a i mnozí studenti) si hrajou na to, že spasí svět tím, že budou znát nazpamět všechny edice všech knížek, budou u nich z rukávů sypat snad i ISBN daných knížek a dokážou se hodiny bavit o metafyzičnu v barokních dílech. Čtyři roky tady mi daly skvělý rozhled o vývoji a směřování jazyka, ale naprosto mi znechutily čtení a knihovny. Co jsem tady, dobrovolně jsem si přečetla asi tak tři knížky, protože na to jednak nemám čas, jednak už ani chuť.

Lulu17
2. 2. 2016

Největší problém tohoto studijního oboru je, že neexistují žádná skripta.

Anuse1
17. 1. 2016

Spousta předmětů je o samostudiu a knihovnách.

Jahodovylist
11. 8. 2015

Měla jsem dálkové studium. Někteří vyučující skvěle vycházeli vstříc. Jiní byli arogantní a neuznali nic než svou pravdu a své věty naučené. Státnice byly náročné, ale jinak celé studium ne.

ErinkaUK
27. 2. 2015

Filosofická fakulta Univerzity Karlovy patří mezi ty lehčí fakulty UK. Většina oborů nedosahuje žádné přemrštěné náročnosti. Je tu na výběr strašná spousta zaměření, kromě nejrůznějších jazyků tu nechybí ani politologie, psychologie ( o tu je velký zájem), religionistika, etnologie, historie, pedagogika, logika, sociologie, středoevropská studia, fonetika, estetika, divadelní vědy, čeština v komunikaci neslyšících, dějiny umění, archivnictví, ale i andragogika a personální řízení. Některé obory jsou jednooborové, některé dvouoborové. O filosofických fakultách se obecně tak nějak šušká, že si je vybírají hlavně provaření flákači, povaleči, hippiesáci, utopisté, snílci či radikální příznivci levice (tohle si ale necucám odnikud z prstu,v průzkumech to tak opravdu vychází). Filosofická fakulta, ať už se bude jednat o FF UK, FF MU či jinou, je školou, kterou byste asi měli vystudovat, pakliže uděláte přijímačky a studiu se budete věnovat přiměřeně (pokud teda dobrovolně neodejdete). Náročnost záleží sice na oboru, ale celkově (v rámci vysokých škol) se bude jednat spíše o průměrně až podprůměrně náročné studium, dosti srovnatelné s náročností např. na pedagogických fakultách, kde na celém studiu bývá nejtěžší otevřít vchodové dveře. Studium zde bude ale pravděpodobně v průměru o něco náročnější než třeba na Fakultě sociálních věd UK. Univerzita Karlova je velmi dobře mezinárodně hodnocená škola, ale mám pocit, že i zde se nám velmi rozmohly všemožné nesmyslné obory. Jejich jedinou výhodou je snad jen to, že jejich studium většinou není finančně nákladné pro daňové poplatníky (na rozdíl od studentů farmacie, zubního lékařství) bych tipla, že studium jednoho semestru vyjde d. poplatníky tak možná na 1/5 - 1/10 částky, co u studenta medicínských/farmaceutických oborů. Jedna věc mě ale mrzí zcela nejvíce. A to je ta, kolik studentů dnes absolvuje vysokou školu, aniž by si ten titul zasloužili. Ono se stačí náhodně podívat na nějakou regionální FF (třeba tu na UPĚ - Univerzitě Pardubice), kde se dočtete, že: "Tak tahle univerzita rozhodně není jednou z nejlepších. Přijde mi, že je to opravdu dobrá škola pro ty, kteří si například potřebují nutně dodělat vysokou školu ale nechce se jim do toho investovat příliš peněz, času a energie :)" nebo "Zázemí teda nic moc, na chodbách před učebnou se nedá pomalu kde sednout, učebny malinké, přetopené. Fakulta dle mého nabízí příliš mnoho oborů, kde je nulové uplatnění. Měli by se zaměřit na pár předmětů, které se budou vyučovat kvalitně." a " Studium není náročné, na zkoušky stačí to, co řeknou učitelé. Příjemní profesoři, hrozné koleje, příšerná menza"... Tedy celkově nenáročné studium, kde většina oborů má směšnou úroveň a studentům stačí odpapouškovat pouze to, co jim řeknou na hodinách učitelé ( ne že bych komentářům vždy dávala 100% váhu, ale některé dost často vystihují jádro pudla, což platí i v těchto případech), to je ale velmi smutné a čekala bych to snad pouze na českých soukromých školách, které jsou tím v našem regionu doslova vyhlášené. Tyto školy degradují úroveň vysokoškolského vzdělání. A nejvtipnější na celé té věci je asi to, že jsou absolventi těchto škol ještě pak udiveni, když zjistí, že si s diplomem můžou v tom lepším případě leda tak utřít (však vy víte co)... Přijde mi, že dnes spousta lidí studuje, ale ani neví proč, jako by studovali z nějaké povinnosti, jsou snad až možná zaslepeni lživými formulkami o zaručené a dobré investici, která již dnes vůbec neplatí (možná tak před 10-20 lety). Kdyby se raději vyučili v dobrém oboru, udělali by mnozí jistě lépe. Je to dnes celkově zajímavá doba, studenti na středních odborných školách (obchodní akademie, hotelové školy, průmyslovky, různé správní školy atd.) jsou slabší než kdy dříve, ale na rozdíl od minulých dob se všichni dostanou na nějakou vysokou školu, respektive jsou tak hloupí, že na ni nastoupí (na lepší veřejnou vysokou školu to ti horší většinou ani nezkusí a když jim to nevyjde na regionální veřejnou, tak jdou na soukromou). Nemít tu pár kvalitních škol v Praze a Brně, tak jsme s naším vzděláváním snad na úrovni před 50 lety. Jenom pár relativně slušných škol v Praze jako UK, VŠE, VŠCHT, ČVUT a v Brně MU a VUT zachraňuje našemu školství hýždě. Dost se řeší UK jako celek, ale lepší je to asi brát/posuzovat fakultu po fakultě. A já říkám jednoznačně, čest našim pražským lékařským fakultám, protože ty jsou naprosto fenomenální! Kdybych byla výrazně chytřejší, určitě bych o ně měla velký zájem. Už jen to, co všechno se tam vyzkoumá, je pro mě naprosto neuvěřitelné.

ExotkazFildy
20. 10. 2014

Filosofická fakulta je pro mnohé terčem posměšků a vtípků. Asi všichni znáte třeba tyhle: "šel jsem kolem fildy a hodně pospíchal k nám na práva, aby si lidi nemysleli, že snad mířím na fildu" nebo třeba "lidi na fildě jsou divný" a tak dále. Upřímně řečeno, byla jsem na bakaláři na Filosofické fakultě na Univerzitě Hradec Králové a tam ta úroven kapacit i lidí na škole byla opravdu tragická (nj, regionální univerzita pro horší studenty), na UK je to už mnohem lepší, ale co si budeme povídat, je to pořád jen filda, i když filda UK. Vtípky o exotech FF už se snažím přehlížet. Jde totiž i o, co tu studujete za obor, uznávám, že jich je strašně mnoho a některé tak asi nemají patřičnou úroven. Nicméně UK je nejstarší a největší české univerzita a pokud vynecháme úzce specializované univerzity (ČVUT, VŠE, VŠCHT), tak zdejší obory nalézají v naší republice jen velmi těžko nějakou konkurenci. I když občas je nějaký obor kvalitnější třeba na MU (klasicky poslední léta práva) či výjimečně i na UPOL. Asi bych měla ještě zdůraznit, že FF UK opravdu není jen o exotech, co chodí týden v jednom tričku, mají mastné vlasy, nemyjí se, ale že jsou tu i celkem pěkné a inteligentní ženské. Vždyt si vemte, že lingvistiku studují většinou ženy. Ano, některé nevypadají zrovna třeba jako Miss VŠE, ale ošklivé rozhodně nejsou. Pokud se jedná o náročnost studia a úspěšnost v přijímacích zkouškách, je to obor od oboru, takže to nejde nijak přesně říct, ale počítejte s tím, že zde titul zadarmo nedostanete - to se poohlídněte po nějaké soukromé škole, kde si ho "koupíte". To se mi na UK líbí - že garantuje určitý standard znalostí svých absolventů a její absolvování má stále ještě nějaký zvuk. U nás (v ČR) je to co do úrovně kapacit na škole, samotné úrovně studia a posluchačů/absolventů v tomto pořadí: nejlepší Praha (tradiční UK + specializované univerzity VŠE, ČVUT a VŠCHT), pak Brno (tradiční MU + specializovaná VUT) a poslední Ostrava (nová OU a VŠB-TUO). Poté nastupují regionální univerzity a nakonec soukromé "vysoké" školy. Jen bych možné ještě zmínila, že na západ od nás měla v minulosti spousta velkých byznysmenů a velmi úspěšných lidí vystudovanou právě filosofickou fakultu, ale je pravda, že studium na anglosaských univerzitách je a vždy bylo přece jen o něčem úplně jiném, více se tam totiž zaměřují na rozvoj kritického myšlení a dalších důležitých disciplín než na suché biflování faktů, což však není problém úrovně našich FF, ale zaměření studia, respektive oboru, což však vychází z naší tradice (prostě nemáme anglosaskou kulturu :D). Tak tedy, zapomente, že se o FF říká, že na ni chodí samí podivíni, exoti a outsideři - protože to už dnes není pravda, podívejte se na osazenstvo třeba na soukromých a regionálních školách. A zavítejte za mnou do bufetu U Platóna.:)

PsycholozkazUK
13. 10. 2014

Kdysi mi poradila jedna slečna, jak se dostat na psychologii, vyslyšela jsem její rady a už jsem taky studentkou "psychošky". :-) Každý rok se i mně teď ozve nějakých 200-300 lidí s tím, že chtějí zjijstit, jak se dostat na Psychologii. A tak Vám poradím to, co mi poradila tato fajn slečna. :-) Držte se toho a jste tam taky! - "Abych řekla pravdu, tak si myslím, že šance pro přijetí jsou velké, bez přípravy to ale asi možné není, protože psychologický test se ptá na věci, které z běžné SŠ výuky víceméně nelze znát. Nám doporučili (a já se toho držela) pročíst si Atkinsonovou, myslím, že tam znalosti stačily, pak je tam test biologie nebo ZSV podle vlastní volby, mně přišla biola jasnější svým vymezením, a tak jsem se připravila na ni, jak vypadá okruh ZSV nevím. Nakonec je tam cosi jako IQ test, numerické řady atp. a nakonec test paměti. Minimum pro postup do ústního kola je 25 bodů, teoretické maximum padesát. Pokud máte z ústního přes třicet, jsou šance k přijetí dobré (s každým bodem navíc lepší a lepší), nad 35 je to fajn, nad 40 bodů to má člověk celkem v kapse. U ústního kola jim jde hlavně o motivaci - tzn. chtějí vidět, že má člověk praxi, něco pro tu psychologii dělal (pomáhal babičkám v domově důchodců a podobně) a jeden víkend dobrovolničení je asi taky neohromí. Je fajn mít solidní seznam načtené literatury a je fajn působit uvolněně a přívětivě. Dohromady je fajn mít cca 70 bodů alespoň, minimum pro přijetí bylo snad někdy kdysi 75 bodů, jeden rok stačilo snad i 69. Není to jen o tom, jak jste dobří vy, ale i o tom, jak dobří jsou ostatní. Součet bodů se dozvíte u komise u ústního kola, zda vás berou cca měsíc po tom. Ale jak říkám, z těch bodů to lze celkem odvodit. Pokud si důkladně pročtete Atkinsonovou, měli byste ps. test zvládnout. Pokud válíte v numerických řadách a podobně, máte velké plus." Studium psychologie je velice perspektivní a prestižní záležitostí, abyste si mohli jednou otevřít svou vlastní ordinaci, musíte nejprve vystudovat pětiletý magisterský obor psychologie, nejde to nijak jinak obejít, tento obor nabízí jen pár fakult v zemi, většinou filosofické fakulty. Určitě se dá najít i na Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého. Dost lidí si plete rozdíl mezi psychologem a psychiatrem - psycholog má vystudovanou pětiletou psychologii z Filosofické fakulty, kdežto psychiatr je lékař, který musí mít vystudovaný šestiletý obor všeobecné lékařství z lékařské fakulty. Psychiatr též může na rozdíl od psychologa předepisovat psychofarmaka (chemické léky). Po psycholozích je, řekla bych, solidní poptávka, každou chvíli vidím inzerát, jak třeba ve škole hledají školního psychologa nebo i v některých firmách, nemocnicích a tak dále. Kromě toho můžete jet i na vlastní triko, takže možností je samozřejmě více. Řekla bych, že psychologie je právem nejžádanější obor na FF UK. Nabízí perspektivu i zajímavé a nikterak zvlášť přehnaně náročné studium. Jinak je pravdou, že Filosofická fakulta je rájem flákačů, je tu hodně volného času..., ale ono o každé fakultě se říká něco - na pedagogických fakultách je zas třeba údajně na celém studiu nejnáročnější otevřít vchodový dveře :D nebo třeba na takové fakultě sociálních studií stihnete doktorát i za rok místo tří. :D Ale úplně největší veget mají asi na teologických fakultách, moje kámoška je teď na Husitký teologický, studuje tam Sociální pedagogiku a má taky celkem solidní veget - a tam se dostane každý, takže pokud vám to sem nevyjde, tak doporučuju jako zálohu Husa na UK, taky jsem ji měla. :)

KantImanuealka
16. 4. 2014

Filosofická fakulta UK patří k 4 tradičním zakládajícím fakultám UK (dříve jako artistická) a je to jedna (společně s FF MU) z nejlepších fild v zemi. Některé obory mají vysokou úroveň, některé nízkou, na některé obory je téměř nemožné se dostat, na jiné se dostanete s menší přípravou bez problémů. Nejžádanějším oborem je psychologie, kam se bere jen pár desítek uchazečů, ale hlásí se jich ročně okolo tisíce. Velice žádané jsou i jazyky-angličtina, němčina, ale i některé atypické. FF UK je jediná fakulta v EU, která nabízí studium všech jazyků EU. V průměru na FF UK berou jako na FSV UK třetinu zájemců, i když záleží na oboru. Fakta: Budoucnost mnohých absolventů FF nakonec bude u fritézy ve fastfoodu, zejména absolventů z regionálních filosofických fakult, ty mají naprosto otřesné uplatnění, na druhou stranu však záleží na oboru, pokud umíte jazyky, jste v nich výteční, můžete doučovat, dodělat si ped. minimum a učit na střední, dělat překladatelství, tlumočnictví..., ale je jasné, že např. s oborem historie či např. archivnictví u té fritézy nejspíš opravdu skončíte, tito absolventi se pak většinou skoro všichni derou na doktorandy, kde se snaží později vecpat do nějakého toho ústavu (Ústav pro studium tot. režimů atd.), kde jsou velmi štědře honorováni. Já studuju obor psychologie, není žádný jiný obor, kde by byl větší přetlak, psychologie je např. 5 x výběrovější než třeba všeobecné lékařství na 2. + 3. LF UK (tam berou tak jednoho ze šesti-sedmi) či 8 x výběrovější než práva či finance na MU, UK a VŠE (tam berou tak jednoho ze čtyř až pěti). Jinak naše nová děkanka chce, aby byli absolventi FF lépe honorováni, jen mi není jasné, jestli nevynechala při svém studiu na FF i základy ekonomie - pokud nebude po studentech určitých oborů poptávka, tak asi těžko budou lépe honorováni. Většina oborů na FF UK není tak moc náročných, v průběhu semestru se dá zvládat i nějaká ta práce (což u studentů humanitních oborů obecně není žádný překvápko). Závěrem lze tedy říci, že na FF UK záleží na oboru - nedá se hodnotit obecně. Myslím, že až na pár zajímavých oborů, je takových 60-70 % v praxi nepoužitelných. Kritika: Na to, že FF spadá pod naši nejznámější univerzitu je vybavenost dost špatná, špatný je i systém SIS. Výhodou FF UK jsou malé obory, kde se znáte s vyučujícími osobně, chodíte s nimi diskutovat do literárních kaváren, na přednáškách posloucháte Jimmyho Hendrixe apod. . Samozřejmě se předpokládá, že se aspoň trochu zajímáte o filozofii, která je na celé fakultě společný základ a vedete takový ten "free filozofický život" (holka s make-upem a podpatky moc neuspěje). Bohužel ale - mrzí mě, že co jsem se bavila s lidmi z jiných oborů (historie, dějiny uměni...), málokdo mi řekl, že ho studium vyloženě baví, spíše chtěli dostat ten titul, navíc z "Karlovky", to mi přišlo lehce smutné.

chocolatttka
4. 9. 2017

Určitě doporučuju studium na UK. Na katedře Estetiky Vás čeká vstřícný přístup, zajímavé předměty a vysoká kvalita vyučovaného materiálu.