×
Náročnost
Kvalita výuky
Organizace a struktura studia
Zaměření na teorii
Zaměření na praxi
Vyučující jako hlavní zdroj informací
Důraz na samostudium a účast na projektech
Kvalita vyučujících
Celková spokojenost
A co opáčko?
agrosova199920
27. 1. 2022

Po třech letech na farmě to jdu zhodnotit. Začnu od začátku. Škola nabírá do prváku šílené množství studentů, aby z toho měla peníze. Polovinu těch lidí vyháže, protože by se ani nevešli do laborek. Pokud zvládnete zkoušku z organické chemie 2, máte vyhráno. To je nejtěžší předmět prváku. Znalosti z tohoto předmětu už dále nevyužijete, jeho hlavním účelem je zredukovat počty studentů. Druhák je docela pohoda a pak přijde třeťák s farmakognozií. To je předmět, kde se opět učíte kvanta zbytečných informací, katedra si připadá absolutně nejdůležitější a užívají si vaši podřadnost. Takže i pokud to doklepete sem, je pořád velká šance že vás vyhodí a vy budete mít promrhané tři roky života. Celou tu dobu se potýkáte s katastrofální organizací, kdy ani vyučující nejsou schopni se domluvit, co po vás chtějí, neumějí posílat skupinové emaily, používat sis, intranet a moodle. Laborky jsou úplně zbytečné, zoufale řešené a ještě hůř hodnocené. Student je pouze přítěž, překážka na cestě za vědou a počty ocitovaných článků. Znám spoustu lidí co se na to po letech vykašlali, protože je ta škola jenom deptala. Takže pokud vás tento obor zajímá, jděte raději do Brna. Pokud vím, tam se i občas zajímají o názory studentů. Tady nikoho nezajímáte ani po letech studia.

bakedbride
5. 8. 2018

Vobec nie je pravda, ze na tuto skolu musite byt nadpriemerne inteligentny. :D Skola je to fajn, ale suhlasim s nazorom, ze skola vas vobec nenauci logicky premyslat ale iba nabiflit. To ze niektore spoluziacky ani po organe nevedia co je nukleofil alebo elektofil a reakcie sa len nabiflili, doteraz nechapem. Skola je len a len biflovacka a ak mate ocelovy zadok a disciplinu date ju v pohode, mozete byt aj totalne vytrety. Aj tak na vacsine predmetov sa opisuje z telefonov.

Velmi náročné studium.

zahranicni
1. 10. 2017

Studium jsem dokoncila pred drahnou radkou let. Narocnost neprilis vysoka - hlavne uplne stacilo, ze jste umeli memorovat, rozumnet nebylo potreba skoro nicemu. Kteryzto system mi prilis nevyhovoval. Pristup vyucujicich ke studentum tak trochu jako v materske skole, cilem bylo do tech dutych hlav dostat nejake znalosti, ale uz jednoznacne nebylo cilem, aby ze studentu vyrostli odbornici schopni posoudit relevantnost ziskanych udaju. No postgradual jsem delala na lekarske a to bylo jeste diametralne horsi.... Precejen bych od univerzity prirodovedneho zamereni vic predpokladla, ze vychova experty schopne hodnotit informace. Ve smyslu pozorujeme jav J za podminek P. z toho vyzkumnici vyvodili zaver Z. Souhlasim s nimi nebo ne? Potrebuji k tomu jeste nejake informace? Jaky dalsi pokus nebo pozorovani by chtelo zorganizovat? Vyuka byla bohuzel silne zamerena stylem : byli dokazany zavery Z1, Z2,... naucit.

miichaelle
11. 10. 2015

Škola je velmi náročná. Pokud nejste nadprůměrně inteligentní, musíte počítat s tím, že celé zkouškové nebudete mít ani špetku času a bude se jen a jen učit. Zvládnout se to však určitě dá, nesmíte to však podcenit jako já. Mít další šanci, šla bych do toho znova. Jen bych si musela připravit opravdu velmi pevné nervy. Navíc následné zaměstnání je opravdu krásné a velmi dobře finančně ohodnoceno.

NejlepsivolbavCR
23. 12. 2014

Nemá smysl tu psát o farmacii, jelikož všichni asi víte, že je to velice lukrativní obor. A tak se alespoň zamyslím nad perspektivami ostatních VŠ oborů. Dnes je totiž už zcela jiná doba než před dvaceti lety. Někteří si ale stále naivně (hloupě) myslí, že ekonomické obory obecně jsou lepší pro uplatnění než ty humanitní, to je ale velký omyl. Když bych vzala třeba jednooborovou psychologii na FF UK nebo práva na MU, tak perspektiva bude stokrát lepší než z nějakého rádoby ekonomického oboru na nějaké vesnické či soukromé univerzitě. Pokud ale budeme srovnávat humanitní studia, filosofii atd. na nějaké vesnické univerzitě s nějakým dobrým ekonomickým oborem na VŠE, pak to vyjde zase zcela opačně. Poučení pro středoškoláky: Dívejte se na obor i školu, o perspektivách studia nelze plácat nijak plošně. Pokud jsou vaše finanční možnosti špatné, tak se podívejte na to, jak je to na té které univerzitě se sociálním stipendiem. Aneb občasné výmluvy typu "musím zůstat ve svém kraji a chodit na tu (až ostudně) špatnou školu, protože by to rodiče jinak neutáhli, jsou opravdu spíš směšné) Např. Univerzita Karlova měla sociální stipendium odstupňované tak, že kolegové z domácnosti do 1.1 násobku životního minima si ze sociálního stipendia zaplatili kolej i MHD. Předpokládám, že třeba na VŠE to bude podobné, představu o kolejném si nejlépe uděláte podle ceníku (nebudu dávat odkaz, k dohledání lehce na netu) Co se týče ekonomických oborů, tak by lidé už dnes měli hodně důrazně zvážit VŠE. Na jedné straně šíře oborů jim umožní se více profilovat k "humanitnímu", i když budou stále studovat ekonomický obor. Navíc ekonomické obory se toho času vyznačují tím, že je asi největší rozdíl mezi uplatnitelností absolventů jednotlivých škol. Zatímco absolventi např. technik se v platech a zaměstnanosti liší tak, že je za to zodpovědný především region, absolventi VŠE jsou nejlépe uplatnitelní a nejlépe placení absolventi ze všech českých vysokých škol, zatímco absolventi ekonomických oborů na regionálních vysokých školičkách jsou na tom o poznání hůř. Takže pokud chcete ekonomický obor, skutečně důkladně zvažte, zda přeci jen VŠE finančně nezvládnete (zůstat ve svém kraji a chodit na nějakou podřadnou školu s velmi slabými žáky i učiteli, skromnými nároky na absolvování a mít tak z ostudy přímo kabát, to už dnes trh docela zásadně trestá ). A nyní se dostáváme k technikám, na rozdíl od vesnických-regionálních humanitních a ekonomických fakult jsou ty technické většinou celkem dobré. A tak bych možná zvážila i jejich studium, pakliže nakonec opustíte od ekonomického/humanitního oboru. Např. na vesnické-regionální univerzitě ve Zlíně (UTB) je velmi dobrá Fakulta multimediálních komunikací X údajně skoro každý (když se z těmi lidmi pak v soukromí bavíte) z Fakulty ekonomiky a managementu vám řekne, že kdyby měl na výběr, nikdy by na takovou školu už nešel (a to se přitom jedná ještě spíše o lepší regionální-vesnickou ekonomku, na rozdíl třeba od Slezské (SU) či VŠTEČB). Ale vy (a vlastně každý) na výběr máte, tak vybírejte hlavou a používejte zdravý rozum - analyzujte vždy jak školu/univerzitu samotnou, tak i konkrétní fakultu a obor. Hodně zdaru.

MHD
10. 9. 2014

Náročné, ale zajímavé, obohacující, naplňující, jsem spokojena!

Farmaciejesexy
25. 5. 2014

Na Farmaceutické fakultě UK můžete studovat farmacii nebo třeba zdravotnickou bioanalytiku, přičemž jednoznačně lepší uplatnění má farmacie, která se studuje 5 let. Výhody studia farmacie jsou celkem jasné, každý absolvent farmacie nalézá své uplatnění a jeho absolventský plat se vždy šplhá ke 40 tisícům, na rozdíl od absolventů LF si tak přijdete na téměř dvojnásobek ( a to na LF studujete ještě o rok déle + vás čekají nepříjemné atestace po studiu). Farmacii můžete studovat i na škole v Brně, ale o té se říká, že vychovává spíše "prodavače" než opravdové lékárníky. Farmacie je obor, který se nedá studovat dálkově a nenabízí ho žádná soukromá škola. Jaká je šance se sem dostat? Tak k nám na UK se přijímá o trochu méně než polovina uchazečů, do Brna pak cca třetina. Jaká je úmrtnost? Úmrtnost studentů Farm. fak. UK se pohybuje okolo 30 % (podobná úmrtnost jako na lékařských fakultách). Říkáte si, že je to málo? Ale tady ta úmrtnost samozřejmě neodpovídá celkové náročnosti. Ta škola vás totiž nutí na sobě makat průběžně + jsou tu přeci jen kvalitnější studenti (ne každý projde přijímačkami + je tu většina gymnazistů, ne jako na soukromých školách a některých veř. regionálních školách, kde je polovina studentů z účnáků a střed. odborných škol-už i na průmyslovky a OA dnes berou čtyřkaře). Chcete se na farmacii dostat, máte motivaci, ale nevíte, kde začít? Tak se nejprve poptejte u starších kolegů, určitě vám ochotně prodají literaturu k přijímacím zkouškám (ta je stejně jako u LF modelové otázky potřebná). Jaká je praxe? Většinu práce baví, jelikož svou prací vlastně pomáhají lidem (to je lidská potřeba - dojdete naplnění) + dostáváte za to velice slušně zaplaceno. Pokud bych se měl vrátit ještě k té úmrtnosti, nedávno jsem se bavil s jednou holkou, která studovala na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské Univ. v Karviné, chlubila se mi, že sice na její školu berou všechny, ale že vystuduje jen čtvrtina (asi si myslela, že studuje těžkou školu), to je samozřejmě nesmysl, řekl jsem jí. Úmrtnost její školy je 50 % (její 1. lež, respektive jí neověřené údaje, dále už jen nezapojila mozek). Aneb několik faktorů, proč tomu (50% úmrtnost na SU) tak je: a) ta škola je podřadná (regionální škola v malém městečku-směšná úroven učitelů a přednášejících, zázemí a možnosti na prd atd.) - dostane se tam každý = hodně nekvalitních studentů (třeba studenti z odbornýho učnáku, průmyslovek atd.) b) je tam více dálkového studia = už ted se z průzkumu na českých (jak soukromých, tak veřejných) vysokých školách ví, že studenti dálkové formy studia stráví učením na zkoušky pouze polovinu času, co studenti na prezenční (denní) formě studia c) na tu školu se hlásí i lidé (díky tomu, že vezmou všechny), kteří ji studovat ani nechtějí, jen chtějí mít nějaké daňové výhody (slevy na dani, levnější jízdné) d) škola má velice nízkou úroven, a tak se někteří příští rok hlásí jinam, když vidí, že je to tam k ničemu - tomu odpovídá i velice špatná pověst školy u zaměstnavatelů a velká nezaměstnanost absolventů - takoví absolventi pak stejně dělají jen asistentky a dělnické profese... Celkově...náročnost takové třetiny regionálních škol je nižší, než by měla optimálně být, v případě soukromých škol se pak ve všech případech jedná o (at už o více či méně zřetelný) systém "zaplat školné a máš diplom". Občas se divím, proč na některých školách neomezí počet přijímaných studentů ke studiu. Jak psali kolegové z PF UK, polovina ročníku opravdu nemůže mít na VŠ intelektuální dispozice (a polovina ji u nás za chvíli vystuduje-rarita v celém světě!). Nebo může, ale pak si nehrajme na to, že je VŠ jako VŠ. Jsou tu VŠ tradiční, těžké, na úrovni, jako např. UK, MU, VŠE, ČVUT, MU, VUT + pár slušných regionálních škol k tomu. A pak VŠ druhé a třetí kategorie - to nejsou jen práva v Plzni, ale třeba i zmíněná SU, VŠTEČB, VŠPJ a spousta dalších + všechny soukromé vysoké školy bez výjimky (mnohými studenty přezdívány učnáky), které si již 25 let drží svou velmi nízkou úroven a standard hodný patřičného uznání - výsměchu.