×
Profilový obrázek uživatele Klára
Klára

Studenti a daně - není čeho se bát

Daně dokážou potrápit nejednoho z nás. Navíc jako mladí lidé a studenti je často neřešíme, sem tam něco podepíšeme a myslíme si, že je vyřešeno. Pojď se s námi podívat, jaké máme jako studenti výhody a co kam podávat.

Brigáda při studiu a růžový papír

Pracujícím studentům všechna čest. Nejen, že musíme zvládat přípravu do školy, ale také ještě podat dostačující výkon v práci. Není divu, že nám nějaká byrokracie potom přijde více než zbytečná. Nejčastější typ spolupráce je na DPP (dohoda o provedení práce), případně DPČ (dohoda o pracovní činnosti). Pracovat můžete u několika zaměstnavatelů najednou, ale důležité je mít podepsaný „růžový papír“ vždy u jednoho zaměstnavatele, po dobu jednoho kalendářního měsíce. Tedy v praxi můžete mít každý měsíc podepsané prohlášení jinde (ale účetní z vás nadšení nebudou). Případně samozřejmě pokud pracujete pouze u jedné společnosti, můžete mít prohlášení podepsané na celý rok.

Proč je lepší ho podepsat?

Zkrátka a jednoduše, protože je to pro nás výhodné. Pokud pracuješ, máš příjem ze závislé činnosti, tedy musíš odvádět daň. Tím, že prohlášení podepíšeš, si můžeš uplatit různé slevy na dani (např. slevu na studenta, která je 335 Kč za měsíc, tedy 4 020 Kč za rok). Z takového výdělku se ti strhne 15% zálohová daň (a právě tato daň hraje roli při ročním zúčtování, kdy často vzniká přeplatek, který se nám vrátí). Pokud prohlášení naopak nepodepíšeš, případně tvůj výdělek je menší, než 10 000 Kč (za měsíc) – strhne se ti z vydělaných peněz srážková daň. Činí také 15 % a i tyto peníze lze nárokovat zpátky při ročním zúčtování, při splnění daných podmínek. Rozdíl mezi srážkovou a zálohovou daní je důležitý v případě povinnosti podat daňové přiznání.

Daňové přiznání – kdy to (ne)musíme řešit?

Růžovým papírem naše byrokracie nekončí. Jednou za rok potřebuje finanční úřad vědět, jak se nám přes rok dařilo. K tomu slouží daňové přiznání. S tím souvisí také tvoje podepsané prohlášení – vypočte se ti, kolik bylo na dani zaplaceno. Pokud vznikl přeplatek, stát ti ho vrátí zpátky (a peníze navíc se vždycky hodí). Pokud uplynulý rok pracuješ pouze u jednoho zaměstnavatele (případně pro více postupně), nemusíš se tím trápit. Zařídí to za tebe účetní oddělení firmy, u které momentálně pracuješ (je však dobré si to ověřit). Případně může vzniknout situace, kdy máš u jednoho zaměstnavatele podepsané prohlášení a u jiného pracuješ na DPP s měsíční odměnou nižší, než 10 000 Kč – v tomto případě přiznání také podávat nemusíš (ale můžeš, pro případné vrácení srážkové daně).

Pokud ale máš souběžně několik brigád (a tedy podepsáno několik DPP/DPČ), musíš si daňové přiznání vyplnit sám/a a podat na finanční úřad, který se nachází v místě tvého trvalého bydliště. Nezapomeň si ze všech zaměstnání vyžádat potvrzení o příjmech a zaplacených zálohách na sociálním a zdravotním, aby na finančáku věděli, odkud vítr vane a z čeho ti to mají počítat. Zkus využít například uživatelsky příjemné formuláře, které najdeš zde. Zapiš si také do diáře, že deadline podání je do 3. dubna 2018 (obecně do konce března).

Jaký je rozdíl mezi zálohovou a srážkovou daní?

Zkráceně: vznik zálohové daně = musíš podávat, vznik srážkové daně = nemusíš (ale je to dobré – daň se při splnění podmínek vrací)

Uvedeme si příklad: pracujeme u jednoho zaměstnavatele (máme podepsané prohlášení) a zároveň máme dohodu u druhého:

  • DPP – přesáhnete 10.000 Kč za měsíc – vznikne zálohová daň – přiznání podat musíte

  • DPP – máte pod 10.000 Kč a max. 300 hodin za rok – vznikne srážková daň – přiznání podat nemusíte

  • DPČ – bez ohledu na výši výdělku – vznik zálohové daně – přiznání podat musíte

Protože jsme lidi tvořivý, od 1. 1. 2018 máme změnu (a promítat se bude v přiznání až příští rok):

  • DPP – zůstávají pravidla stejná

  • DPČ – výdělek vyšší než 2 500 Kč – vznik zálohové daně – musíte podat

  • DPČ – pod 2 500 Kč – vznik srážkové daně – podávat nemusíte

Studentské podnikání

Být studentem prezenčního studia se ti určitě vyplatí, pokud si rozjíždíš svůj byznys a jsi OSVČ. Na tvé podnikání úřady nahlíží jako na vedlejší pracovní činnost (za předpokladu, že každý akademický rok zasíláš potvrzení o studiu až do tvých 26 let). První rok nemusíme dokonce platit zálohy na sociálním pojištění. Po skončení roku podáme přehled o našich příjmech a výdajích.

A platí že:

  • za zisk do 67 756 Kč zálohy neplatíme
  • pokud je zisk vyšší, zaplatíme dle toho, co nám vyšlo v přehledu

U zdravotního pojištění také první rok nic neplatíme. Současně není ani nastavena minimální záloha a může tě tedy „zdrávko“ vyjít i na pár desítek korun (záleží na výšce příjmu). Také pro tebe samozřejmě platí sleva na studenta. Zároveň pokud tvoje příjmy ročně nepřesáhnou 15 000 Kč, nemusíš ani podávat daňové přiznání.

Tip – Nezapomeň si uplatnit slevu daně na poplatníka, na studenta a případně si zažádat o vrácení přeplatku.

Pozor na přehledy

Pokud jste podnikali i jenom část předchozího roku, máte povinnost podat tzv. přehledy o příjmech a výdajích na správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Povinnost platí i pro ty, kteří měli příjmy nižší než 15 000 Kč (a tedy nemusí podávat daňové přiznání), případně neměli příjmy žádné. Tyto přehledy musíte podat do konce dubna (případně využíváte-li služeb daňového poradce, lhůta je do konce července – musíte ale dané úřady o tom informovat). Dané formuláře si můžete pohodlně stáhnout na stránkách ČSSZ (zde) a své zdravotní pojišťovny (např. VZP).

Autor: Kristína Kredatusová


Autor
Klára
Vytvořeno
26. 3. 2018
Počet přečtení
2532×
Tagy

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Další informace