Reklama
Nahlásit chybu

Vysoká škola ekonomická v Praze

  • Studentů:  9321
  • Materiálů:  3758
  • Komentářů k učitelům:  332
  • Předmětů:  589

Registrace zdarma!

4.04z 5 bodů

Fakultu hodnotilo: 95 studentů

Zobrazit hodnocení:      2009 - 2013 / 2014 a novější


Údaje z minulého přijímacího řízení

Počet podaných přihlášek: 12148
K přijímacímu řízení se dostavilo: 7447
Počet přijatých: 3559
Počet zapsaných: 3145
Úspěšnost uchazečů: 47.79%

Termíny a info o přijímacím řízení

Odevzdat přihlášky do: -
Dny otevřených dveří: http://www.vse.cz
Přijímací řízení: -

Statistika

Počet studentů: -
Počet studentů (prezenční): -
Počet studentů (kombinované): -

Průměrný plat

Průměrný plat jednotlivých oborů: zobrazit

O fakultě

Vysoká škola ekonomická se sídlem v Praze poskytuje studium oborů z oblasti ekonomiky na šesti fakultách. Pět z nich je umístěno v hlavním městě a jedna, Fakulta managementu, v Jindřichově Hradci. VŠE je jednou z největších a nejoblíbenějších univerzit v České republice.

Kontakt – VŠE | Vysoká škola ekonomická v Praze

Adresa: nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha
Tel.: 224 095 111
Email: [email protected]
Web: http://www.vse.cz

Obory studia

Články

Časopis Maxim na půl roku + 50 banánů jen za 297 Kč!

18. 5. 2015 | 11:34 | autor: Evzenecek

Znáš Maxim? Díky Primátu ho teď můžeš mít na půl roku až do schránky se 45% slevou za pouhých 297 Kč. Stačí v nabídce předplatného na webu zvolit možnost MX15PRIMAT, vyplnit údaje, zaplatit online kartou a hovoto! Předplatné můžeš objednat buď sobě nebo jaké dárek někomu ze svých blízkých - nikdy není od věci udělat někomu radost :-) http://burda.cz/cs/maxim/predplatne/pro-cr-nove

čti více

Komentáře

Nahlaš nevhodný komentář, který porušuje pravidla serveru na adresu [email protected]

1.4.2014 | 16:52

Když přijdete na VŠE, pocítíte už ze samotného zdejšího prostředí, že se nacházíte na opravdu velmi prestižní české veřejné škole. Někteří studenti VŠE si to možná ani plně neuvědomují, ale studují na té nejprestižnější ekonomické univerzitě střední a východní Evropy, a proto je dobré jim to čas od času (třeba i takto) připomenout, aby si uvědomili, že mají být právem na co hrdí. Své studium jsem započal na jedné regionální veřejné škole (v zájmu kolegiality nebudu jmenovat které) a ona škola na bakaláři a VŠE na magistru, to je prostě nebe a dudy. VŠE nemá jen mnohem vyšší úroveň samotných studentů (nemám tu už pocit, že tu jsou studenti odkudsi z učňáku s mizivým všeobecným a ekonomickým přehledem), ale nalézá se tu i ohromné množství kapacit. Výuku tu obstarávají ty největší špičky v oboru (guvernéři, víceguvernéři a jejich poradci, poradci ministrů, bývalí ministři, významní byznysmeni...) a dále pak lidé s doktoráty z předních západních amerických univerzit (Yale, Chicago...). Ne nadarmo se tak VŠE přezdívá středoevropský Harvard. Na vysokou se dnes dostane každý, tak znějí některé (až výhružné) nadpisy článků mnohých žurnalistů. Ale položme si otázku - na jakou vlastně vysokou? Na VŠE určitě ne, tady je totiž procento přijímaných ke studiu bud stejně vysoké jako před dvaceti lety nebo ještě nižší. Z výročních zpráv dokonce vyplývá, že za posledních 8 let významně vzrostla i samotná náročnost studia, což potvrzují i samotní absolventi v dotaznících na konci svého studia. Úmrtnost na bakaláři se pohybuje od 30 do 65 % dle oboru (např. na FFU jsou finance mnohem těžší než daně a účto, na NF zase ekonomie/ekonomická analýza mnohem těžší než veřejná správa, na FMV mezinárodní obchod těžší než cestovní ruch atd.) a fakulty (FFU-velmi náročná, NF a FIS takový střed (zase i dost záleží na oboru), lehce za středem pak FPH (podniková eko trochu těžší než arts management) a nakonec FMV a FM momentálně lehčí) s tím, že z tohoto počtu absolventů jich v řádné době ( 3 roky bakalář a 2 roky magistr) vystuduje ještě méně. Za tři roky vystuduje bakaláře v průměru polovina absolventů VŠE, tedy zaokrouhleně (všechny fakulty dohromady) pouze 25 % z původního počtu studentů zapsaných ke studiu. U magisterského studia jsou tendence podobné s tím rozdílem, že magisterské studium v době dvou let již nestihne téměř nikdo z absolventů (pouze 25 %, tedy ve skutečnosti = při poloviční úmrtnosti na magistru 12,5 %)... Momentálně na VŠE studuji na Podnikohospodářské fakultě obor podniková ekonomika a management, tento obor/program byl prestižními Financial Times dokonce vyhlášen jako 58. nejlepší na světe svého druhu (kvalita je neustále hlídána a hodnocena) - a to z tisíců obdobných programů na celém světě. Pokud mám shrnout (dle poskytnutých a dohledatelných údajů) náročnost nejlepších a nejžádanějších oborů na magisterském stupni studia na VŠE, pak jako nejnáročnější obor vyjdou finance na FFU VŠE a obor ekonomická analýza na NF VŠE..., jako středně náročné, nikoli však méně prestižní obor podniková ekonomika a management na FPH VŠE... a jako nejlehčí obor veřejná správa na NF VŠE, mezinárodní obchod na FMV VŠE a management na oddělené fakultě v JH. Obory finance a podniková ekonomika a management patří k velmi žádaným oborů i na konkurenční MU ESF - mají tam nejvyšší percentily k přijetí (mezi 80-90). Já jsem se na magisterské na FPH VŠE sice dostal, ale nikdo z mých sedmi známých bohužel ne, nedovolily jim to slabé znalosti, které si z regionální ekonomky odnesli (To, jak vypadaly na mé regionální ekonomce zkoušky, zápočty..., to bylo fakt k smíchu. Takové opisování jsem neviděl nikdy ani na své střední škole + nemluvě mnohdy ani o obtížnosti. Počet absolventů na pracovním úřadě či zaměstnaných úplně mimo obor v supermarketech a restauracích tak pak mluví asi za vše).. Je faktem, že dnes již není titul jako titul, zejména u prestižních zaměstnavatelů (BIG 4 a další významné instituce) mají dobré jméno pouze tradiční instituce s patřičným renomé ve velkých městech, tedy UK (Univerzita Karlova), VŠE (Vysoká škola ekonomická), ČVUT (České vysoké učení technické), VŠCHT (Vysoká škola chemicko-technologická) a v Brně pak MU (Masarykova univerzita), VUT (Vysoké učení technické) a možná i PEF MENDELU. ...Není ani žádným tajemstvím, že absolventi VŠE mají ty vůbec nejvyšší platy v ČR, v před pár lety proběhnutém průzkumu opanovaly všechny fakulty VŠE v Praze dokonce přední pozice - všechny byly do desátého místa z několika stovek fakult v ČR. Platy absolventů FFU, FPH byly zejména vysoké. Absolventi (po pár letech praxe) FFU pobírali v průměru téměř šedesát tisíc korun měsíčně, zatímco medián byl přes 40 tisíc. O absolventy VŠE je též stále docela zájem-již dlouhé dekády (i v té kruté poslední) patří absolventi VŠE mezi nejméně postižené nezaměstnaností. A na závěr Vám řeknu jednu milou příhodu, momentálně si píšu se studentem, který chodí na prestižní McGill univ. a příští rok by rád přijel na VŠE na výměnný pobyt. Proč sis ji vybral, ptám se ho. "Proč? Protože Vaši školu pokládám za velmi prestižní."-takto mi odpověděl, takže VŠE má jasný přesah i přes naše hranice, což dokládá nejen ono výborné mezinárodní hodnocení školy rektory prestižních zahraničních univerzit a dalšími významnými institucemi, ale i třeba tato má vcelku milá osobní zkušenost. ...Dokonce jsem byl nedávno v Bavorsku a to byste nevěřili - VŠE tam tamní studenti znají a pokládají ji též za velmi prestižní. :) Jen mě mrzí, že jsem sem nešel už na bakaláře. Kvalita dosaženého vzdělání se totiž bohužel strašně diverzifikovala, dnes již není pro mnohé příliš náročné získat titul, ať už na některé z vesměs nenáročných soukromých škol (kde si neplatíte jen za lehčí zkoušky, ale i za jistotu přijetí - absenci výběrovosti) nebo dost často i na některé nekvalitní veřejné regionální škole (problém obstarat skutečné kapacity v oboru - profesoři na VŠE nám občas analyzují i nesmysly, které třeba do HN vypouští někteří reg. učitelé, dále menší výběrovost uchazečů na reg. školách a obecně hlavně větší tlak to studentům více dávat - díky způsobu financování - na reg. ekonomických a humanitních školách zrovna moc nefrčí příjmy z vědecké činnosti). Ono totiž, studovat podnikovou ekonomiku a management nebo třeba ty finance na nějaké regionální veřejné škole či (nedej bože) soukromé škole, to je asi jako studovat právo a právní vědu v Plzni namísto na Masarykově univerzitě, obory sice znějí stejně, ale náplň, náročnost, úroveň kapacit na škole... ,to vše je zcela někde jinde. PS: Ta škola vám dá spoustu možností, jen být aktivní a zajímat se.

24.10.2014 | 16:07

Nevím, co bych napsala, co tu ještě nezaznělo. Možná zmíním, že rozdíl mezi bakalářským a magisterským studiem je v tom, že na magistru už je pro všechny obory na VŠE povinný pouze kurz Ekonomie 2 (obor se tedy více specializují). Naproti tomu na bakaláři je pro všechny obory povinný (tedy nejsou tu výjimky jako například na některých soukromých a regionálních ekonomkách, kde na některých oborech nemají povinný kurz Matematiky, i když ona je taky samozřejmě matematika a "matematika", že:) kurz Účetnictví, Statistiky, Ekonomie 1 a Matematiky. Kurz Účetnictví se stal velmi náročným od roku 2009, kdy se změnilo testování, ve srovnání s kurzem Účetnictví např. na IES UK se tak pořádně zapotíte (ověřeno u několika studentů IES, co studují i VŠE). Neúspěšnost tohoto kurzu se poslední léta pohybuje mezi 30-35%. Dalším povinným kurzem je Statistika, ta je krapet náročnější od roku 2011, kdy v teoretické části nově odečítají body za nesprávné odpovědi (tedy podobný systém jako u Účetnictví), neúspěšnost se již pár let pohybuje opět okolo 30 %, třetím v pořadí je Matematika, ta se stejně jako Statistika pohybuje mezi 30-40 % a největším strašákem pro mnoho studentů VŠE je pak kurz Ekonomie 1, ten měl dříve neúspěšnost až 65 %, dnes neuspěje asi polovina, látky je totiž opravdu velmi mnoho a často se stavá, že to dotyčný podcení (nejde to prostě všechno narvat do hlavy za pouhých 10 dní, pokud jste se tedy nějak hodně průběžně neučili). Dále již náročnost bakalářského stupně studia konktrétních fakult modifikují jejich povinné předměty (tedy kurzy pro danou fakultu) a konečně nechybí ani sít volitelných předmětů, které tvoří asi jednu šestinu stud. plánu. Pro mnohé je asi trochu náročné zvolit obor, který by je bavil, v tomto případě se často doporučuje zvolit obor Ekonomie, který je považován za solidní základ pro další případnou užší specializaci v rámci magisterského studia, i když je tento obor považován za spíše náročnější (a to at již ve srovnání s oborem Veřejná správa a reg. rozvoj v rámci té samé fakulty) či v rámci školy (např. oproti Mezinárodnímu obchodu, Podnikové ekonomice a dalším.) Často se řeší, která fakulta je nejnáročnější a argumentuje se různak. Někdo si myslí, že nejnáročnější je Národohospodářská fakulta, protože 6-7 z 10 kurzů s největší neúspěšností na škole momentálně (ale bůh ví, jak to bude třeba za pět let, že) pochází právě z této fakulty. Já se domnívám, že fakulta to jistě náročná je, avšak bych doplnila, že spíše na bakalářském stupni studia, jelikož na magisterském je už většina studentů na těch lehčích oborech (třeba na Veřejné správě, Regionálních studií a málo z nich např. na Ekonomické analýze). Další věcí je, že na NF máte povoleno získat až polovinu rezervních kreditů navíc (tedy k původním 36 až dalších 18 na bakaláři a k původním 24 až dalších 12 na magistru, ovšem reálně jich podle statistik tato fakulta společně s Fakultou financí a účetnictví přiděluje na jednoho uchazeče zcela nejméně (a to okolo tří dodatečných kreditů na žadatele). Nicméně můj argument o menší náročnosti magisterského studia na NF podpoří i fakt, že na bakaláři je 3 x tak vysoká úmrtnost (přes 60 %), kdežto na magisterském už je to "pouze" 20 %, což se dá ale vysvětlit do jisté míry i kvalitnějšími studenty na magistru. Na škole však převládá většinový názor, že nejnáročnější je Fakulta financí a účetnictví, já si však myslím, že až na magisterském stupni studia je tato fakulta nejnáročnější (na bakalářském bych se momentálně přiklonila spíše k NF, i když kdo ví, jak to bude třeba za pět let). Možná se někteří absolventi regionálních a soukromých ekonomických škol ted na mě budou zlobit, ale pokud dnes nemáte vystudovanou VŠE či IES UK v Praze, popřípadě ESF MU v Brně, jako byste vlastně skoro ani nebyli. A tady bych asi zaapelovala na případné uchazeče o studium - za přihlášku na naši školu opravdu nic nedáte. Studium zde sice není úplná prochážka růžovou zahradou, strávíte spoustu času na cvičeních ( a přípravou na ně - hodnocení aktivity, prezentací, minitesty...), přednáškách i samostudiem doma, ale ta přidaná hodnota je pak opravdu značná (což pocítíte již po absolvování bakaláře). A určitě se nebojte, že to nezvládnete, věřte si, vždyt jsou i těžší (Matfyz, Farmacie na UK) či časově náročnější (1. LF UK) školy, obzvlášt pokud jste z gymnázia a chcete studovat nějaký ekonomický obor, tak nikde jinde nenaleznete lepší podmínky ke studiu těchto disciplín než právě zde. Pokud jde o zázemí, tak to je zde opět naprosto výborné -kvalitní Menza, na Žižkově krásné prostředí (stačí si sem zajet a přesvědčit se na vlastní oči - jistě budete uchváceni), dole v SB je spousta počítačů a míst k sezení a konečně je zde i velká kapacita přednáškových místností (nemusíte být narvaní jako na mnohých jiných školách). Informační systém je zde podle mě zcela jasný, ale též nekompomisní, informace jsou podávané většinou skrz Isis, který funguje na rozdíl od Sisu na Karlově univerzitě naprosto skvěle a pohodově (bezproblémové zápisy předmětů a přihlašování na zkoušky + osobní "management" studia). Na škole též působí velká spousta studentských organizací a klubů, které si často zvou významné hosty z daného odvětví - je jen na vás, kolik toho stačíte zvládnout mimo studium. A na závěr pocta všem skvělým studentům a učitelům VŠE!
"Vysoká škola ekonomická v Praze získala druhé místo ze zemí východoevropského regionu v rámci mezinárodního hodnocení Eduniversal. VŠE se tím opět zařadila mezi 27 celosvětově nejlepších ekonomických škol a potvrdila svou vysokou úroveň, protože od roku 2009 se v hodnocení Eduniversal pravidelně umisťuje mezi trojicí nejlepších škol oblasti. Od roku 2008 oceňuje Eduniversal každoročně tisíc vysokých škol ekonomických ze 154 zemí devíti světových regionů. V rámci regionu střední a východní Evropa se na prvním místě letos umístila St. Petersburg University - Graduate School of Management a na třetím místě University of Ljubljana – Faculty of Economics. Cílem rankingu je poskytnout zájemcům o studium i odborné veřejnosti celosvětový přehled o špičkových univerzitách a možnostech získání kvalitního ekonomického vzdělání. Slavnostní vyhlášení proběhlo ve středu 22. října 2014 v Istanbulu. Za VŠE převzal ocenění prof. Ing. Petr Musílek, Ph.D., prorektor pro vědu a výzkum. Druhé místo je vynikajícím oceněním kvalitní práce učitelů i studentů Vysoké školy ekonomické v Praze.Školy jsou hodnoceny kritérii, kterými je měřen rozvoj jejich internacionalizace, k nim patří např. existence mezinárodních akreditací, umístění v mezinárodních žebříčcích, členství v mezinárodních organizacích, kvalita a počet partnerských škol, známost školy a její význam v daném regionu. Dalším významným prvkem je volba rektorů a děkanů vybraných 1 000 vysokých škol. Při své volbě děkani a rektoři odpovídají na otázku: „Kterou školu byste doporučili svým studentům, pokud by chtěli studovat v dané zemi“ (tj. v našem případě v České republice)?
Na základě uvedených kritérií jsou všechny školy rozděleny do pěti skupin, které jsou charakterizovány počtem palmových listů. Celosvětově sto nejlepších škol získává 5 palmových listů a VŠE letos patří mezi ně."

27.3.2015 | 20:43

Dovolila bych si okomentovat tento příspěvek, jelikož mi přijde zajímavý, ke každému bodu dám ještě určité (doufám, že zajímavé) doplnění.

1) Jakou fakultu VŠE vybrat? Chceš podnikat, být manažerem a mít hafo předmětů s praxí? Jdi na FPH. Jsi talent na jazyky a chceš být třeba jednou diplomatem? FMV jasná volba. Chceš se profilovat v makroekonomii, národohospodářské problematice a jednou pracovat třeba ve státní správě (tedy i v ČNB) či třeba jako ekonomický žurnalista? Nelze než doporučit NF. No a pokud Ti jde matematika a statistika, chceš vytvářet matematicko-ekonomické modely, jdi určitě na FIS. Jestli Tě zas baví se hrabat v číslech, aby Ti na konci vyšel ten správný výsledek, jsi pečlivej, detailista a opět, baví Tě k tomu matematika, zkus FFU.
Garantuju Ti, že v každém případě dostaneš kvalitní výuku. Navíc, na každé fakultě dostaneš na bakalářském stupni studia ochutnávku předmětů z té jiné a když zjistíš, že sis zvolil špatně, nejpozději za 3 roky ji můžeš změnit, jelikož obory na VŠE se více profilují až na magisterském stupni studia. A to je na tom to krásné.

1) Pokud se chcete už od počátku orientovat spíše humanitním směrem, pak si vyberte FMV VŠE. Obor mezinárodní studia-diplomacie je víceméně obor, který je spíše filosofického rázu, i když na něm najdete i pár povinných celoškolských předmětů (základy ekonomie, matiku, statistiku, účetnictví), tak je to asi ten zcela nejhumanitněji orientovaný obor na škole, je to víceméně taková hodně soft ekonomická diplomacie. Dále jsou na FMV na bakaláři obory právo a podnikání a cestovní ruch a regionální rozvoj, obory to jsou spíše okrajové, nejvíce studentů se na FMV totiž přijímá do oboru Mezinárodní obchod, FMV se obecně chlubí nejrůznějšími mezinárodními akreditacemi na tento svůj obor.

Pakliže vás láká zase marketing, HR, podniková ekonomika, management či logistika, pak je vhodné zabrousit na FPH na obor podniková ekonomika a management, pro nadšence do umění je tu i menší obor arts management. FPH uzavírá v poslední době celkem zajímavé smlouvy se světem byznysu ke zkvalitnění výuky.

Pakliže jste zase blázen do nejrůznějších politicko-ekonomických debat, kde se diskutuje např. o systémech zdravotnictví, míře nezaměstnanosti, obecně o trhu práce, míře růstu HDP, pokud vás zajímá vývoj ekonomických systémů, vývoj ekonomického myšlení, ekonomie veřejného sektoru, makroekonomie, ale i organizace trhů a odvětví z mikroekonomického pohledu a finanční instituce či problematika EU, prostě národní hospodářství v celé své celistvosti, pak zamiřte na NF VŠE na obor ekonomie či národní hospodářství, pokud vás zajímá veřejná správa a územní rozvoj, pak je tu pro vás i obor veřejná správa a regionální rozvoj, který se orientuje na rozdíl od předchozích dvou oborů zase spíše více humanitně – větší důraz je na něm kladen na právo, menší na techničtější předměty.

Pokud naopak víte, že občas rádi něco málo třeba naprogramujete, rádi si pohráváte s excelem, že jste hračička a s počítačem i spíte, pak je tu pro vás aplikovaná informatika, multimédia v ekonomické praxi (lehčí obor než AI, ale je o něj velký zájem – dostane se na něj málokdo) či podnikové informační systémy. Pokud jste zase zažraný matematik a čísla pro vás znamenají všechno, nedělá vám problém cokoli spočítat, pak jsou pro vás vhodné obory jako matematické metody v ekonomii, sociálně-ekonomická demografie (ta ale již není příliš matematicky založena), statistické metody v ekonomii či statistika a ekonometrie.

Pokud zase víte, že je vám blízký některý z oborů na FFU, tak směle na tuto fakultu, pokud jste z OA, budete třeba pošilhávat i po oboru účetnictví a finanční řízení podniku, ale jsou tu na výběr i finance, bankovnictví a pojišťovnictví, zdanění a daňová politika či učitelství ekonomických předmětů.

Jinak zcela nejlépe hodnotili kvalitu vyučujících na své fakultě absolventi NF a FFU, nejvíce spokojeni se svým studiem a následným uplatněním po škole byli absolventi FISU, kteří hodnotili velmi kladně i velké množství předmětů, kde pracovali v týmu. Největší ekonomický přehled si ze svých studií dle svého subjektivního hodnocení odnesli absolventi NF, přičemž právě nejvíce absolventů z NF by si (v případě možnosti 2. volby) zvolilo jiný hlavní obor, což je přisuzováno o něco více teoretickému navazujícímu studiu a méně uplatnitelným oborům (např. politické a hospodářské dějiny, ekonomika životního prostředí, regionální studia a další). V nejnovější zprávě o uplatnění si absolventi 4 pražských fakult stojí velmi podobně (NF dohnala ztrátu z předchozích let – což se prý přisuzuje jak kvalitnějším absolventům (větší výběrovost a těžší studium oproti minulosti), tak i novému hlavnímu oboru na navazujícím magisterském studiu (ekonomická analýza), na špici pak stojí suverénně FIS.


2) Jaká je v současné době celková studijní náročnost? S přechodem na kreditový systém se náročnost studia na VŠE notně zvýšila, avšak pokud nechodíš do práce (= máš dostatek volného času na učení) a svědomitě a hlavně průběžně se připravuješ a učíš, není důvod, proč bys neměl své studium dokončit, i když to třeba nebude za ty 3 roky, ale za 4 na Bc. a ne za 2 roky, ale za 3 na Ing.

2) Důležité je říci, že současný systém (který netrvá snad ještě ani deset let) je tvrdší než ten předchozí. Již není systém zápočtů, ale rovnou zkoušek. Chodit do práce se nedá – HPP je 100% nemožný, VPP – velice těžko skloubitelný, i při velmi flexibilní práci velmi riskujete nedokončení školy. Jednoduše počítejte s tím, že momentálně práce určitě není dost dobře slučitelná se studiem na 5 pražských fakultách VŠE v Praze. Jednak na NF a FFU je možné studovat pouze prezenčně, na FMV a FPH víceméně též s tím, že se asi cca 1/8 studentů (až) na navazující přijímá do distančního studia. Na FISU je to na magistru jen velmi malá část a pouze u jednoho oboru. Na bakalářském studiu pracuje asi 25 % studentů, ale jedná se spíše o práci o prázdninách či o práci ve smyslu mimoškolních aktivit typu AIESEC, eventuálně o práci o víkendech - různé brigádní přivýdělky. Na magistru pracuje již cca polovina studentů, ale jedná se opět pouze o částečné pracovní úvazky max. do 25 hodin týdně a většinou až v posledním semestru studia, kdy už se častěji řeší pouze státnice, diplomka, eventuálně některé zbylé volitelné předměty.


3) Které jsou nejlehčí obory a které jsou nejtěžší? To je věc, o které se vedou vášnivé diskuze i mezi samotnými studenty VŠE. Nicméně, nezpochybnitelným faktem je, že nejvyšší úmrtnost je na bakalářském stupni studia u Fakulty národohospodářská a Fakulty informatiky a statistiky. Nejmenší (poloviční oproti NF a FIS) úmrtnost je pak u Fakulty mezinárodních vztahů. Na magisterském stupni studia se již však rozdíly v úmrtnosti velice stírají. V tomto ohledu Ti dále může pomoci i hodnocení náročnosti samotnými absolventy jednotlivých fakult. Jako velmi náročnou označili svou fakultu absolventi Fakulty financí a účetnictví, jako spíše nadprůměrně náročnou pak absolventi Fakulty národohospodářské a Fakulty informatiky a statistiky. Za spíše lehčí označili svou fakultu absolventi Fakulty mezinárodních vztahů. Nicméně náročnost či úmrtnost není zrovna ukazatelem, kterým by ses měl při výběru své fakulty řídit, ale trochu Ti naznačuje, jak moc se asi zapotíš.

3) Tady uvedu nějaká data pro srovnání, srovnám pár (ne všechny, jen pro ukázku) oborů na VŠE třeba s VŠCHT, jelikož VŠCHT je stejně jako VŠE dítě ČVUT, tedy VŠCHT: podíl absolventů bakalářského studia vůči zapsaným o 3 roky dříve - 33 %. A teď třeba FIS VŠE - stejný ukazatel pro rok 2013: aplikovaná informatika 31 %, matematické metody v ekonomii 46 %, statistické metody v ekonomii 22 %, pro rok 2012 FFU VŠE: bankovnictví a pojišťovnictví 34 %, finance 40 %, zdanění a daňová politika 43 %, učitelství ekonomických předmětů 53 %. Obory na NF VŠE - ekonomie 30 % národní hospodářství 35 % veřejná správa okolo poloviny (Na NF byl velký odliv (cca čtvrtina) studentů již po 1. roce studia – nejlepším vysvětlením je asi relativně náročná matematika v 1. roce studia s Matfyzem – i když specifický systém ECTS na VŠE umožňuje dojít studentovi do vyššího ročníku a delší dobu kumulovat kreditoru ztrátu – na rozdíl od jiných škol, kde většina studentů díky systému končí již v 1. ročníku). Na FMV VŠE některé obory míří až k 70% úspěšnosti. A ještě třeba FJFI ČVUT pro další srovnání - 18 % za rok 2013. Za lehčí fakulty VŠE jsou dnes považovány tyto - FMV, FPH a FM (tam zvyšují statistiky neúspěšnosti spíše dálkoví studenti (na FM v Hradci mají totiž trochu jiný systém než jaký je na 5ti pražských fakultách, kde je studium (až na jeden obor na FMV) prezenční) než obtížnější studium), za těžší pak FFU, NF a FIS. Za nejlehčí fakultu je dnes považována FMV, za nejtěžší FFU, kde je dnes v průměru asi nejobtížnější navazující (výše uvedené statistiky se týkají pouze bc. studia) studium na VŠE.

Jinak je pravdou, že za vyšší úmrtností na VŠE oproti minulým letům/desetiletím může jednak tvrdší systém, a pak též asi i přitvrzení v některých povinných předmětech. Typicky například účetnictví se od roku 2009 oproti neúspěšnosti v minulosti (která byla v řádu pár procent) vyhouplo až na 35-40 % co semestr. Statistika – taky lehké přitvrzení. Matematika – tady mají těžší matematiku lidé z NF, kterou vyučuje přímo Matfyz (oproti matematice na ostatních fakultách měla některé semestry ta z NF od roku 2009 do r. 2011 i 70% neúspěšnost – dnes (tj. od 2013 do 2015) má matematika z NF už standardní 40% neúspěšnost), Ekonomie – těžkou (= velmi obsáhlou) základní ekonomii mají fakulty FIS, FFU a NF, naproti tomu FMV a FPH mají podstatně lehčí a ne tak obsáhlé kurzy s podstatně menší neúspěšností (nemají Holmana). Nejhorší průměrný prospěch studentů za absolvované bc. studium v rámci VŠE byl na NF - 2,5, nejlepší na FMV - o více než půl stupně lepší než na NF.

A nejedná se o fakt, že by za vyšší neúspěšností oproti minulosti byli hloupější studenti – to lze uvést na příkladu NF (tedy od r. 2006 do r. 2013 jednoznačně nejprogresivnější fakulty VŠE):
Rok 2005 - přijata cca polovina uchazečů, rok 2009-2010 přijato pouze 19 % (= 678 z 3500) a 21 % uchazečů (+ nikdo na odvolání)- pakliže je tedy u lepších studentů na bc. vyšší úmrtnost, pak se dá očekávat i vyšší obtížnost studia, tu pak přiznávají i mnozí vyučující – viz např. onen velmi obtížný závěrečný test z účetnictví, kde se za nesprávné odpovědi ještě i odečítají body + v případě NF i matematika s Matfyzem (od 2009) a těžké ekonomické teorie - dem (více hrocené cca od r. 2007), které jsou nově povinné i na oboru finance na FFU.


4) Je VŠE dobrá volba? Nemám volit jinou ekonomku? Rozhodně jinou nevol! Diplom z VŠE pro Tebe bude jednou významným plusem při hledání práce, vždyť i sami někteří významní zaměstnavatelé, respektive jejich personální ředitelé přiznávají (naposledy například nově zvolené paní rektorce), že diplom z VŠE je pro uchazeče významným plusem. Obzvlášť v dnešní době, kdy naši republiky doslova zaplavil nespočet velmi pofidérních ekonomických škol.

4) Tady dodám, že asi málo lidí ví, že na magistru na VŠE jsou 2 specializace, jedna hlavní, na kterou děláte přijímačky (pakliže jste šli odjinud či jste nesplnili prospěchová kritéria z bakaláře) a druhá vedlejší, která má za úkol ještě více podpořit uplatnění absolventů. Pokud budete studovat jako hlavní obor například finanční inženýrství na FFU, můžete si vzít jako VS např. datové inženýrství z FISU, pokud budete studovat třeba zdanění a daňovou politiku a budete chtít mít velký ekonomický přehled a kromě fiskální ekonomie ovládat i ekonomii monetární, včetně praktických předmětů na obou specializacích, tak zvolíte peněžní ekonomii a bankovnictví. Nebo vás třeba chytne oceňování podniku a jeho majetku a budete chtít být soudními znalci či odhadci, pak vás jistě zaujme VS oceňování podniku a jeho majetku. Pokud zase budete studovat například podnikovou ekonomiku a management a budete toužit po práci v logistice, marketingu či personálním managementu, tak si jako VS zvolíte některou z těchto specializací. No, a pokud jste ajták, tak si zase nejspíše vezmete projektový management. Možností je opravdu mnoho, na škole je několik desítek volitelných specializací – můžete volit z kterékoli fakulty.

Jinak je též jasné, že dobré jméno školy dnes dělá velmi mnoho, v dnešní době již totiž můžete získat na velké spoustě škol diplom bez nějaké té větší námahy, takový diplom pak ale nemá na trhu práce asi ani příliš vysokou cenu.

Myslím, že byste to na VŠE zkusit jistě měli, přestoupit na lehčí soukromou ekonomku či na PEF ČZU můžete totiž kdykoli (určitě by vám i něco uznali). Znám dost lidí, kteří to na VŠE moc nezvládali, ale na těchto školách pak byli za opravdové kingy.

Ne úplně špatné je též asi i využít program Erasmus + (pokud tedy nedáte přednost nějaké stáži či vás něco nebude držet doma). Dnes (2015) už je na magistru podstatně méně studentů než tomu bývalo kdysi a přibylo i zahraničních škol, vyjet někam tedy může asi kdokoli, kdo projeví zájem. Ovšem na druhou stranu je jasné, že ne každá škola má tak úplně smysl (jet na průměrné školy do Polska, Maďarska, na Kypr a tak podobně vám asi k ničemu moc nebude). Proto je též největší zájem o nejprestižnější školy v nabídce, kam se stále dostane jen třeba i méně než 1 z 10 zájemců (kdežto na průměrné zahraniční školy může víceméně každý), jsou to školy, které patří do světové špičky mezi vysokými školami (TOP 50).

VŠE má z nabídky TOP 50 (na světě je asi 20 tisíc VŠ) na světě (QS World University Rankings 2014/2015) tyto školy: McGill University (Kanada, 21. místo), The University of Manchester (Velká Británie, 30. místo), Seoul National University (Jižní Korea, 31. místo), The Hong Kong University of Science and Technology (Čína a Hong Kong, 40. místo), University of British Columbia (Kanada, 43. místo), University of Queensland (Austrálie, 43. místo), University of Copenhagen (Dánsko, 45. místo), The Chinese University of Hong Kong (Čína a Hong Kong, 46. místo).

A ještě doplním:

5) Jaké jsou počty přihlášených k přijatým? Jak se mám připravit na přijímačky?

Na bakalářský studijní program (dle výroční zprávy z roku 2013, tedy údaje za rok 2013) se na FMV dostal 1 uchazeč z 2,5 zájemců, na FPH 1 uchazeč ze 4 zájemců, na FFU 1 uchazeč ze 4 zájemců, na FIS 1 uchazeč z 2,5 zájemce, na NF 1 uchazeč z 3 zájemců, na FM v Hradci to byly 2/3 uchazeče z 1 zájemce. Tedy procentuálně: FFU + FPH 25 %, NF 33 %, FIS a FMV 40 %, FM v Hradci 60 %. Na magisterský studijní program (čísla budou zkreslena lidmi přijatými bez PZ, kteří museli na některé fakulty podávat přihlášky, i když měli přijetí již jisté – bez PZ se přijímá cca polovina předpokládaného celkového počtu, tedy úspěšnost je o to menší než následující procenta): FFU 40 % (po odečtení lidí přijatých bez PZ z magistra tedy úspěšnost cca 25 % z celkového počtu uchazečů, co šli na PZ), FMV 61 % (= cca 43 % přes PZ), FPH 30 % (tedy cca 17 % přes PZ), FIS 36 %, NF 60 % (zas stejná logika – cca 42 % přes PZ), FM 32 %. Na FFU se pak zapsali ke studiu všichni přijatí, na FPH, FMV a FIS se nezapsalo ke studiu mezi 1-3 % přijatých. Na NF se nezapsalo ke studiu 21 % přijatých, na FM v Hradci pak 29 %. Příprava na bakalářské přijímačky by měla být ve smyslu počítání typových příkladů z matematiky (+ cizí jazyk), dříve byly dostupné i testy z předchozích let, ale vedení je stáhlo - asi proto, že tu nechce tolik cvičených opic, ale zejména myslící jedince. Jinak na 3 fakulty – a to na FIS, NF a FM se dá dostat i přes OSP od SCIA, dříve (roky 2009, 2010) byly percentily 80 na NF a 60 na FIS a FM. Dát percentil 60 ale není nijak náročné (například v průměru pod 40 mívají většinou jen lidé ze SOU, okolo 50 lidé ze SOŠ, nad 60 většina gymnazistů). Na magisterský st. program se pak dělají přijímačky z ekonomie a souhrnného testu, který v sobě vždy mixuje 3-4 předměty z bakaláře, které se váží k tomu danému oboru – literatura k PZ je uvedena na webu, stačí prostudovat doporučenou literaturu a šanci má každý.

6) Jaký obor mám zvolit, když ještě nevím, co by mě přesně zajímalo a jsem z gymnázia? Jak funguje systém 1 pokusu na zkoušku?

V tom případě nebude špatné zvolit jeden z oborů ekonomie, či finance a specializovat se až na magisterském stupni studia. Když zjistíte, že vás baví třeba matematika a statistika, na navazující můžete jít na Finanční inženýrství, nebo vás třeba začnou bavit daně, veřejné výdajové programy a politika rozpočtování a půjdete na zdanění a daňovou politiku, možností je velká spousta. Systém 1 pokusu na zkoušku funguje tak, že za bakaláře máte vystudovat 180 kreditů, k tomu máte dodatečných 36 kreditů, tedy můžete opakovat 1 zkoušku z pěti, jakmile vám kredity dojdou, nemůžete již dostudovat (občas se ale na žádost studenta v posledním ročníku přidávají kredity na jeden předmět – ale to už záleží na děkanovi konkrétní fakulty). Obecně na VŠE platí, že více praktické a specializované je až magisterské studium.

Pojďte k nám, jsme přátelští, hraví a inteligentní, budete se tu cítit jako doma a užijete si i spoustu rozmanité zábavy.

15.10.2014 | 16:51

První věc, která každého zajímá, je ta, jak náročné je studium na VŠE. Já jsem z FISu a musím říct, že svou fakultu ani omylem nepovažuji za nejtěžší fakultu VŠE. Mnohé předměty na FISu sice mají šílené názvy, že se člověk až snad domnívá, jaké to bude strašné psycho, ale není tomu tak, což dokládá i celkem vysoká úspěšnost těchto kurzů. Dříve (před deseti a více lety) byl FIS (společně s NF) dokonce považován za nejlehčí fakultu VŠE. Domnívám se a myslí si to snad i většina lidí na škole, že zcela nejtěžší je Fakulta financí a účetnictví, ta byla však za nejtěžší považována už odjakživa, ale nově na ní obtížnost ještě více vzrostla, už není podle mínění "jen" náročná, ale dokonce "velmi náročná". Za posledních deset let se celkem podstatně zvýšila i náročnost na Národohospodářské fakultě, která je nově považována za spíše nadprůměrně náročnou. Fakulta podnikohospodářská je spíše průměrně náročná, ta si ovšem drží svou tendenci. K největší změně v obtížnosti došlo na Fakultě mezinárodních vztahů (což je zároven i největší fakulta VŠE), která byla ještě před deseti a více lety považována za druhou nejtěžší po FFU, dnes je naopak pokládána za tu nejlehčí. Když jsem se probíral jednotlivými obory, tak jsem si udělal takový svůj seznam, který hrubě bude odpovídat náročnosti jednotlivých mag. oborů na škole. Do kategorie relativně snadné se podle mě dají zařadit tyto magisterské obory: z NF jsou to 4 specializace : Veřejná správa, Regionální studia, Hospodářské a politické dějiny, Ekonomika a správa životního prostředí, z FM v JH je to: Management (jediný obor na tamní fakultě), z FMV je to : Cestovní ruch, Evropská integrace, Mezinárodní politika a diplomacie, Podnikání a právo, Politologie, Mezinárodní obchod, z FPH: Arts management a z FFU: Učitelství ekonomických předmětů pro střední školy. Do skupiny středně náročné lze šoupnout tyto mag. obory: z FPH: Podniková ekonomika a management, z FISU: Ekonomická demografie, Ekonometrie a operační výzkum, Informační management, Statistika, Informační systémy a technologie, Kognitivní informatika, Znalostní a webové technologie. z NF: Hospodářská politika. Do kategorie náročné: z FFU - Finance a ocenování podniku, Účetnictví a fin. řízení podniku, Zdanění a danová politika. A konečně kategorie velmi náročné: z FFU - 1) Finance, Bankovnictví a pojištovnictví, Finanční inženýrství, z NF - Ekonomická analýza.

Jak píše kolega: VŠE byla vyhlášena nejlepší ekonomickou vysokou školou v našem regionu (hodnocení Financial Times, Edunniversal a německého Centra pro rozvoj vysokých škol (CHE – Das Centrum für Hochschulentwicklung)) a je mezi 5 nejl. českými univerzitami (společně s UK, MU, VUT a ČVUT) ve světě (QS W. U. Ranking). Vysoko se umístila i v hodnocení českém - Týdne (2012) či pravidelně v hodnocení eko fakult v Hospodářských novinách.

Absolventi VŠE patří mezi nejlépe odměnované absolventy v ČR a těší se i docela slušné prestiži.
Pojd k nám i ty!

2.3.2013 | 23:56

K těm soukromým vš tady:DD Pobavilo mě,když jsem nedávno zahlídla na FB jednoho spolužáka ze zš,kterej už tam měl z poloviny předmětů čtyřky,jak se chlubí tím,že má vysokou.:DD Myslím,že to byla VŠO nebo VŠFS:D:D No,ale jako job má uvedeno zedník,tak mu to studium asi moc nepomohlo.:DTo jen tak na odlehčení.Co k mé škole?Snad jen to, že studuju nejlepší ekonomickou universitu v republice:PA ano, jsem na to náležitě hrdá.Uplatnění s VŠE není problém.

Všechny slovní komentáře můžeš vidět po registraci, která je zcela
ZDARMA!

REGISTROVAT SE

Přihlásit se