Reklama
Nahlásit chybu

Univerzita Karlova v Praze

(zobrazit přehled fakult)
  • Studentů :  31156
  • Materiálů:  19873
  • Komentářů k učitelům:  5258
  • Předmětů:  4609

Registrace zdarma!

3.62z 5 bodů

Školu hodnotilo: 357 studentů

Zobrazit hodnocení:      2009 - 2013 / 2014 a novější

O škole

Karlova univerzita v Praze je nejstarší a se svými sedmnácti fakultami také největší univerzitou v České republice. Zároveň je UK nejlépe hodnocenou českou vysokou školou ve světě. Nabízí celou škálu studijních programů – přes humanitní, ekonomické i přírodní vědy. 

Kontakt

Adresa: Ovocný trh 3-5 Praha 1 116 36
Web:http://www.cuni.cz

Články

Šílená hra zachvátila Prahu: Nechte se zavřít, vyřešte úkol a utečte!

1. 4. 2015 | 11:56 | autor: Fikus

Vyberte si tajuplný objekt v Praze a s partou kamarádů vás do něj zamknou. Vaším úkolem je dostat se ven. Jak? Musíte řešit nejrůznější hádanky, zapojit kreativitu a týmového ducha. „Trap“ už se hraje po celé Evropě a teď je konečně i v Praze!

čti více

Komentáře

Nahlaš nevhodný komentář, který porušuje pravidla serveru na adresu [email protected]

26.10.2014 | 23:09

Pedagogická fakulta UK v Praze

Minulé vlády zajistily mladým učitelům velmi pěkné platové podmínky (tedy ve srovnání s ostatními státními zaměstnanci, kteří začínají třeba jen na 11-12 tis. čistého zcela určitě - a to jsou to taky vysokoškoláci). Moje mamka je učitelka a já na ni taky studuju. Abych pravdu řekla, tak vůbec nechápu, co se našim učitelům pořád nelíbí, moje mamka už je ve školství přes 20 let, bere 25 čistýho, to mi teda úpřímně řečeno až tak málo nepřijde, dělá práci, která je kreativní, má smysl a celkově ji to naplnuje a něco dává, k tomu všemu je strašně fajn, že má dlouhý prázdniny v létě. Jasně, když začínáte, tak pokud chcete být dobří, strávíte nějaký ten čas přípravou hodin doma, ale co si budeme povídat, pak už je to jen to samé dokola, takže časově vás to zatíží jen na samotném počátku. Náročnost a uplatnění záleží na zvolené specializaci, ale řekla bych, že po matikářích/fyzikářích bude poptávka vždy, stejně jako po učitelích cizích jazyků. Pokud se rozhodnete jít na PEDF, měli byste toužit vykonávat povolání učitele, není totiž nic horšího než zhnusený učitel, kterého to prostě nebaví a jinde se dneska jen tak lehce už asi nechytnete. Pokud mám hodnotit kvalitu dosaženého vzdělání - nemá to tu žádný širší záběr jako když studujete například právo nebo ekonomii, je to prostě úzce zaměřené studium, vyznáte se jen v tom, co studujete, učitelé nejsou žádní bozi. Ale mně to vyhovuje. Uk má dobré jméno a společně s pedkou na MU je to to nej, co se týče učitelství v ČR. Náročnost je spíše nižší - no medicína to není, je to pohodovější záležitost, často si ostatní studenti ze studentů pedagogické fakulty dělají srandu, že nejtěžší je na našem studiu otevřít vchodový dveře, já bych k tomu řekla asi to, že velmi záleží na oboru, nicméně v průměru na tom asi něco bude, je to snažší škola. Nedávno jsem se bavila s jedním ekonomem z VŠE, proč jako to naše školství tak zaostává, já jsem razila tezi, že to je nedostatečným financováním. On zase vyřkl pro mě celkem zajímavou úvahu, na které asi něco bude, podle něj by naše školství, respektive úroven našich absolventů mohla být zvýšena jednoduše tím, že by se povinně zavedla maturita z matematiky. Stačí se podívat, kde jsou země, které tyto disciplíny považují za podstatné, jak silně hospodářsky rostou, jaké skvělé výsledky dosahují tamní studenti v matematice a podobných disciplínách ( a kde byli naši žáci v těchto disciplínách za socialismu, kdy do školsví taky žádné obrovské sumy netekly). Musím říct, že na tom asi něco bude, v naší zemi bude mít za chvíli každej druhej kuchař vysokou, a přitom vzdělanost již řadu let spíše klesá, jelikož všichni mají sice titul, ale nikdo nic neumí. Nevím, no - místo zavádění nějakýho školnýho by spíše mohli zpoplatnit studium další studované školy nebo třeba zpoplatnit delší dobu studia jak tři roky na Bc. (dnes se hradí ještě další rok). Dále by mohli nabírat méně uchazečů na regionální školy - opravdu nechápu, proč tu na regionálních školách vyrostlo tak moc humanitních a ekonomických fakult, beztak to má většinou mizernou, neodpovídající úroven a tamní studenti nejspíše z většiny skončí u prací pro středoškoláky = studují naprosto zbytečně, ale třeba aspon udělají babičkám radost, no.:) Jako já to chápu, vnučka, co horko těžko dodělala maturitu, tak se dopracuje až k titulu - z toho musej bejt doma asi trochu vedle (v tom dobrým slova smyslu). Pak přijde ale ta realita, že vnučka skončí třeba v Tescu za kasou - fajn využitý prostředky nás všech, že. :) Možná by nebylo zapotřebí ani školný, ale stačilo by i zápisný na 1. semestr, jelikož zejména technické fakulty se zneužívají lidmi, kteří vůbec nemají v úmyslu je vystudovat (pozná se to např. podle toho, že nepřijdou ani na jednu zkoušku), jde jim čistě jen o zachování statusu studenta (a v případě zahraničních studentů o dlouhodobý pobyt). Abych to uzavřela, investice do kvalitního vzdělání ( = kdo chce na práva, nepůjde do Plzně nebo Olomouce, ale na MU nebo na UK, kdo chce studovat ekonomii, nepůjde na regionální či soukromou ekonomku, ale na VŠE nebo ESF MU, kdo chce získat kvalitní lékařské vzdělání, půjde na UK, MU, ale určitě se vyhne Ostravě...) se bude nadále vyplácet. Takže studovat ano, ale s rozmyslem - a pokud na studium prostě nemám, nic se přeci neděje (neznásilnuju se zbytečně!), vystuduju si učnák, naučím se trochu německy a budu se mít za chvíli mnohem líp - než zbytečně ztrácet léta na nějaké podřadné vš, a pak stejně skončit u práce, kde vysoká není třeba. Jsem ráda, že tradiční a prestižní školy (MU, ČVUT, UK, VŠE, VUT,VŠCHT) získávají poslední desetiletí velkou část prostředků z vědmy a výzkumu - pomocí grantů a nejsou na kvantech studentů až tak závislé (jako soukromé školy či humanitní a ekonomické regionální školy). Učení zdar!

25.5.2014 | 16:37

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Na Farmaceutické fakultě UK můžete studovat farmacii nebo třeba zdravotnickou bioanalytiku, přičemž jednoznačně lepší uplatnění má farmacie, která se studuje 5 let. Výhody studia farmacie jsou celkem jasné, každý absolvent farmacie nalézá své uplatnění a jeho absolventský plat se vždy šplhá ke 40 tisícům, na rozdíl od absolventů LF si tak přijdete na téměř dvojnásobek ( a to na LF studujete ještě o rok déle + vás čekají nepříjemné atestace po studiu). Farmacii můžete studovat i na škole v Brně, ale o té se říká, že vychovává spíše "prodavače" než opravdové lékárníky. Farmacie je obor, který se nedá studovat dálkově a nenabízí ho žádná soukromá škola. Jaká je šance se sem dostat? Tak k nám na UK se přijímá o trochu méně než polovina uchazečů, do Brna pak cca třetina. Jaká je úmrtnost? Úmrtnost studentů Farm. fak. UK se pohybuje okolo 30 % (podobná úmrtnost jako na lékařských fakultách). Říkáte si, že je to málo? Ale tady ta úmrtnost samozřejmě neodpovídá celkové náročnosti. Ta škola vás totiž nutí na sobě makat průběžně + jsou tu přeci jen kvalitnější studenti (ne každý projde přijímačkami + je tu většina gymnazistů, ne jako na soukromých školách a některých veř. regionálních školách, kde je polovina studentů z účnáků a střed. odborných škol-už i na průmyslovky a OA dnes berou čtyřkaře). Chcete se na farmacii dostat, máte motivaci, ale nevíte, kde začít? Tak se nejprve poptejte u starších kolegů, určitě vám ochotně prodají literaturu k přijímacím zkouškám (ta je stejně jako u LF modelové otázky potřebná). Jaká je praxe? Většinu práce baví, jelikož svou prací vlastně pomáhají lidem (to je lidská potřeba - dojdete naplnění) + dostáváte za to velice slušně zaplaceno. Pokud bych se měl vrátit ještě k té úmrtnosti, nedávno jsem se bavil s jednou holkou, která studovala na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské Univ. v Karviné, chlubila se mi, že sice na její školu berou všechny, ale že vystuduje jen čtvrtina (asi si myslela, že studuje těžkou školu), to je samozřejmě nesmysl, řekl jsem jí. Úmrtnost její školy je 50 % (její 1. lež, respektive jí neověřené údaje, dále už jen nezapojila mozek). Aneb několik faktorů, proč tomu (50% úmrtnost na SU) tak je: a) ta škola je podřadná (regionální škola v malém městečku-směšná úroven učitelů a přednášejících, zázemí a možnosti na prd atd.) - dostane se tam každý = hodně nekvalitních studentů (třeba studenti z odbornýho učnáku, průmyslovek atd.) b) je tam více dálkového studia = už ted se z průzkumu na českých (jak soukromých, tak veřejných) vysokých školách ví, že studenti dálkové formy studia stráví učením na zkoušky pouze polovinu času, co studenti na prezenční (denní) formě studia c) na tu školu se hlásí i lidé (díky tomu, že vezmou všechny), kteří ji studovat ani nechtějí, jen chtějí mít nějaké daňové výhody (slevy na dani, levnější jízdné) d) škola má velice nízkou úroven, a tak se někteří příští rok hlásí jinam, když vidí, že je to tam k ničemu - tomu odpovídá i velice špatná pověst školy u zaměstnavatelů a velká nezaměstnanost absolventů - takoví absolventi pak stejně dělají jen asistentky a dělnické profese... Celkově...náročnost takové třetiny regionálních škol je nižší, než by měla optimálně být, v případě soukromých škol se pak ve všech případech jedná o (at už o více či méně zřetelný) systém "zaplat školné a máš diplom". Občas se divím, proč na některých školách neomezí počet přijímaných studentů ke studiu. Jak psali kolegové z PF UK, polovina ročníku opravdu nemůže mít na VŠ intelektuální dispozice (a polovina ji u nás za chvíli vystuduje-rarita v celém světě!). Nebo může, ale pak si nehrajme na to, že je VŠ jako VŠ. Jsou tu VŠ tradiční, těžké, na úrovni, jako např. UK, MU, VŠE, ČVUT, MU, VUT + pár slušných regionálních škol k tomu. A pak VŠ druhé a třetí kategorie - to nejsou jen práva v Plzni, ale třeba i zmíněná SU, VŠTEČB, VŠPJ a spousta dalších + všechny soukromé vysoké školy bez výjimky (mnohými studenty přezdívány učnáky), které si již 25 let drží svou velmi nízkou úroven a standard hodný patřičného uznání - výsměchu.

9.12.2014 | 23:20

Právnická fakulta UK v Praze

Právnická fakulta Univerzity Karlovy je jedna ze 4 původních fakult, její vznik se tedy datuje už k roku 1348. Podle toho však vypadá i samotná budova školy, která kdekoho bude jistě v určitém slova smyslu i fascinovat a kvůli níž mnozí možná i zatouží se zde někdy"ukázat". Ovšem tato (pro někoho) "romantická" středověkost se pak odráží i v samotných přednáškových místnostech a učebnách, kde to vypadá lehce středoškolsky - typické řady lavic na rovině. Po technické stránce tato fakulta vybavena příliš dobře není, což ještě více podtrhuje i velmi nedokonalý SIS (ano, zápisy jsou na Karlovce takovou malou noční můrou). Pokud se jedná o náročnost studia, tak na humanitních (FSV, FHS, FF, PF) školách máte obecně i v rámci prezenčního studia hodně volného času, na pražských právech se o semestru víceméně nic neděje, a tak mnozí bud pracují ( od 2.-3. ročníku běžně v AK) či studují další vysoké školy, kde může (a nemusí) být větší nápor práce o semestru. Osobně jsem zvolil onu 2. možnost, vydal jsem se tedy od roku 2008 do roku 2011 studovat bakalářský obor na VŠE (většina spolužáků volila VŠE, ojediněle FSV, potažmo i ČVUT), ovšem nakonec jsem byl rád, když jsem ho vůbec dodělal, a to až v roce 2012 a s odřenýma ušima k tomu, nějak jsem v té době totiž nepředpokládal, že to bude až tak náročné, ale to bylo způsobeno i mou volbou - zvolil jsem si obor Ekonomie, kdybych si zvolil nějakou "dávačku" z FMV, jistě bych takovéto problémy neměl. I když mi studium VŠE celkově mnoho dalo, a tak jsem i rád, že jsem do toho šel. Na právech to tak těžké sice nebylo (respektive není, jelikož ještě finišuji), ale bylo/je zde vyžadováno velmi mnoho mnohdy až zbytečných informací, což mohlo dělat/dělá problém zejména studentům s trochu slabší pamětí, kteří ještě k tomu všemu nechají vše až na poslední chvíli. Náročnost oproti Ekonomii byla tak v poměru 1:2 ve prospěch VŠE, ale na Ekonomii jsem studoval v době, kdy tam byly doslova vražedné Aplikované kvantitativní metody a Game Theory v podání "Chicago boys", momentálně už tento obor údajně až tak vražedný není, i když stále patří na VŠE k těm nejtěžším. Mnoho lidí mě žádá, ať jim zhodnotím a následně doporučím právnickou fakultu, kterou považuji v ČR za absolutně nejlepší a nejkvalitnější. Vždy jim odpovídám to samé - nejlepší je Masarykova univerzita, není to jen díky lepšímu hodnocení tamních práv českými novinami (HN), ale i díky obecně lepší koncepci výuky a (domnívám se) kvalitnějšímu učitelskému sboru (možná i proto, že Brno je sídlem mnohých významných institucí - co se týče práva, samozřejmě:). Jasně, Ukáčko je v "obecném" mezinárodním hodnocení (QS World University Ranking) škol výše, je cca (budu zaokrouhlovat nahoru) na 200. místě, ČVUT asi cca na 400., MU cca na 500. a VŠE a VUT někde cca okolo 600. (snad si to pamatuju dobře=) z 20 000 vysokých škol na světě, ovšem koho zajímá celkové hodnocení univerzity, když práci bude (v případě práv) hledat v ČR - asi sotva budete dělat s vystudovanými českými právy právníka někde v Německu nebo USA a "chlubit" se s dobrým hodnocením své univerzity, na kterém se ještě k tomu všemu PF ani zrovna dvakrát nepodílela/nepodílí (toho případného chlubení využijí asi obecně nejvíce farmaceuti a lékaři, potažmo někteří matfyzáci, kteří se spíše "podívají" někam do světa), takže bych dal spíše na to, že tady je lepší právnická fakulta ta na Masaryčce než ta na Karlovce. Ovšem problémem je, že v Brně je lehce "přeprávníkováno", a tak jako student můžete mít v Brně menší problém sehnat nějakou tu práci v AK, to je pak zase výhoda té Prahy. Na druhou stranu, právníci z MU mají po vystudování v Praze dveře dokořán otevřené - to však příliš neplatí pro právníky z UPOL a ZČU, o které není momentálně nikde příliš zájem (kromě úřadů), UPOL je sice lepší než ZČU, ale i přesto se např. absolventi práv z UPOL potýkají s cca 12% nezaměstnaností (oproti 1-2 % absolventů UK a MU). Nechci tady narážet na jiné školy, ale pravdou je, že humanitní (práva, fildy, sociální vědy, humanitní studia) a ekonomické fakulty na "vesnických" univerzitách obecně prostě nemají příliš vysokou úroveň, to ovšem neplatí o technických a místy i přírodovědných fakultách, ty jsou často i původními fakultami těchto univerzit a úroveň tam bývá velmi slušná - ovšem opět záleží i na formě studia, jelikož na "vesnických" (regionálních) fakultách se velmi rozmohlo tzv. dálkové studium, které prostě v případě mnohých technických oborů nemůže být adekvátně slučitelné (=snižování nároků, a tím pádem pak i nabytých znalostí), a tak kvalita absolventů uvadá - v této souvislosti již můžete vidět i např. od předních českých firem (např. Škoda Auto), že požadují mimo jiné výlučně absolventy prezenční formy studia, což je však celkem logické. P.S. Pokud opravdu tak strašně toužíte po PF UK, MU, ale o pár bodíků vám to v přijímačkách uteklo, pak se podívejte po CŽV, vyjde vás to sice cca na 50 tisíc, ale pokud uděláte zkoušky (jsou to ty samé, co mají regulérní prváci), tak jste v regulérním druháku, to samé platí v případě lékařských fakult - mám kamarádky, kterým to těsně uteklo na 1.LF UK, a tak šli do CŽV. Jen mi tedy vadí, že není a nikdy nebyl nějaký limit na toto "předstudium", v minulosti se do CŽV na PF UK totiž brali i jedinci s výsledkem okolo 90-100 bodů (OSP + ZSV + certifikáty), což mohl být klidně i pouhý 50. percentil v OSP. Dnes se bere okolo 130-140 do CŽV, ale to je hranice, kterou udělá snad každý gymnazista. Jen se asi fakt zamyslete, jestli o ty práva fakt stojíte, nebo jestli vám nejde spíš o něco jako uznání svého okolí a další "nesmysly", takoví lidé tu pak totiž většinou bývají vcelku nešťastní a dost často pak i odchází jinam (moje známá na medinu).

16.4.2014 | 15:45

Fakulta sociálních věd

FSV UK je mladá fakulta, založená až po 89. roce. Na rozdíl od filozofické fakulty není tedy tak tradiční. Co se týče prestiže a kvality studia, tak nejlepší sociální vědy jsou již nějakým rokem po sobě v Brně, Fakulta sociálních studií MU má bohužel před FSV UK trochu navrch, pokud mám být objektivní (žebříčky atd.). Bohužel je však pravdou, že sociální vědy u nás obecně (v ČR) nemají příliš vysokou úroveň. Na FSV UK se dá studovat spousta zajímavých oborů, od politologie přes sociologii, mezinárodní studia až například k českoněmeckým studiím a ekonomii. FSV patří k relativně snadno zvladatelným fakultám, dá se říci, že tu kolují i vtipy, že bakaláře na FSV vystudujete s prstem v zadku i za 2 roky (místo tří) při druhé škole. Tuto domněnku však dle svých zkušeností nemůžu vyvrátit, spíše ji potvrdit. ...Na FSV jsem si vybíral mezi mediálními studii a žurnalistikou, nakonec zvolil mediální studia. No o semestru flinkačka, nepíšou se žádné testy, nic, je tu volno. Zkoušky pak taky docela v pohodě. Tak jsem si druhým rokem přibral studium na VŠE, na které momentálně studuji jeden náročnější obor, ale i tak mě poměry v náročnosti obou škol docela šokovaly, náročnost hodnotím tak 9:1 ve prospěch VŠE. Nicméně je jasné, že školy se mají srovnávat v oboru, kdybych VŠE srovnával třeba s jaderným inženýrstvím na FJFI, taky by to vypadalo asi zajímavě. Je faktem, že FSV se od regionálních škol stejného zaměření liší přece jen poznatelně vyšší úrovní - jak kapacit tak i studentů. Sice tu není nijak těžké vystudovat, ale zase se ten nejhorší odpad přecedí už přes přijímačky (takže z FSV moc vyložených blbců nevyjde), kde na většinu oborů berou mezi 70.-80. percentilem, největší nával přitom bývá tradičně na politologii. Studium na FSV UK hodnotím jako vcelku dobré, je vhodná jako 2. škola ze zájmu o věc (třeba k právům, VŠE nebo informatice), či pokud máte v úmyslu více chodit do práce, tak vám dá potřebný čas. A je jasné - komu dají asi tak potencionálně přednost? Absolventovi mediálních studií, který pochází z UK, MU..., nebo absolventovi z UJAKU a dalších soukromých škol, kde byl jak na bakalářské, tak i na navazující studium vzat bez jakýchkoli přijímacích zkoušek? Ohodnotit náročnost UJAK-UK neumím, jen vím, že když se srovnává třeba VŠE se soukromými ekonomickými školami, tak že soukromé z toho vycházejí jako těžké dávačky, takže by tu mohl být teoreticky vztah podobný, i když většina oborů na FSV prostě náročných z podstaty věci není (na čem by vyhazovali? matika a těžkosti jsou jen na ekonomii). Takže si to zrekapitulujme, FSV UK se skládá z různých institutů, kde každý má jinou úroveň a náročnost. FSV patří pod nejlepší a nejstarší českou univerzitou-UK, i když je zapotřebí říct, že UK vytahuje na vysoký místa v mez. hodnocení filosofická fakulta (např. lingvistika první stovka svět), přírodovědecká fakulta, farmaceutická fakulta, matfyz a 5 lékařských fakult. Nemít tolik lékařských fakult, tak je UK nejspíš na srovnatelné úrovni jako MU. Kdybychom vzali tady třeba FSV, FHS, ty tři teologické fakulty a udělali z nich univerzitu, tak si ve světě ani nefoukne-na rozdíl třeba od VŠE. A shrnutí? Na každé univerzitě jsou fakulty rozdílných náročností a na daných fakultách pak též obory rozdílných náročností. Třeba ČVUT, někomu tuhne krev v žilách, když se vysloví..., a přitom třeba fakulta FBMI, MUVS a zejména některé vybrané obory na dopravce jsou naprosto snadné, naproti tomu některé obory na FJFI značně brutální. To samé např. VŠCHT, opět některé obory (zejména ty spojené s více chemií) velmi náročné, a některé obory zas, jako třeba forenzní analýza relativně snadné. VŠE, opět obory velmi náročné, ale i obory značně lehčí-srovnejte náročnost třeba financí/bankovnictví/finančního inženýrství/ekonomický analýzy a takovýho cestovního ruchu nebo diplomacie...No a nakonec UK, taky fakulty relativně dost snadné (FHS, teologické, FSV), ale i náročné - matfyz, farmaceutická fak. Ale opět - i v rámci matfyzu můžete studovat třeba učitelství, který bude samozřejmě lehčí než studovat na programátora. Nebo na farmaceutický fakultě bude obor farmacie náročnější než obory tříleté (bioanalytika atd,).

25.10.2011 | 18:54

Filozofická fakulta

Ohledně zázemí (v budove v Celetne): je to spíše staromodni, nic moc moderniho, ucebny katedry pedagogiky obcas nedostacuji poctu prihlasenych studentu...snadnost a financni narocnost se asi lisi obor od oboru, uplatneni asi taky

Všechny slovní komentáře můžeš vidět po registraci, která je zcela
ZDARMA!

REGISTROVAT SE

Přihlásit se

git-test