Reklama
Nahlásit chybu

Univerzita Karlova v Praze

(zobrazit přehled fakult)
  • Studentů :  28871
  • Materiálů:  18102
  • Komentářů k učitelům:  4958
  • Předmětů:  4482

Registrace zdarma!

3.59z 5 bodů

Školu hodnotilo: 208 studentů

Zobrazit hodnocení:      2009 - 2013 / 2014 a novější

O škole

Karlova univerzita v Praze je nejstarší a se svými sedmnácti fakultami také největší univerzitou v České republice. Zároveň je UK nejlépe hodnocenou českou vysokou školou ve světě. Nabízí celou škálu studijních programů – přes humanitní, ekonomické i přírodní vědy. 

Kontakt

Adresa: Ovocný trh 3-5 Praha 1 116 36
Web:http://www.cuni.cz

Články

Nakladatelství Argo je zpět s dalším nášupem dárků.

18. 10. 2014 | 12:49 | autor: Fikus

Nakladatelství Argo je zpět s dalším nášupem dárků. Tentokrát vám posílá žhavé novinky, které právě dorazily na knižní trh. Jak sami vidíte, jde o pestrou směsici, ze které si vybere každý (samozřejmě se najdou tací, kteří by doma chtěli mít všech pět knih). Každopádně máte opět možnost získat skvělé knihy renomovaného českého nakladatele.

čti více

Komentáře

Nahlaš nevhodný komentář, který porušuje pravidla serveru na adresu [email protected]

25.5.2014 | 16:37

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Na Farmaceutické fakultě UK můžete studovat farmacii nebo třeba zdravotnickou bioanalytiku, přičemž jednoznačně lepší uplatnění má farmacie, která se studuje 5 let. Výhody studia farmacie jsou celkem jasné, každý absolvent farmacie nalézá své uplatnění a jeho absolventský plat se vždy šplhá ke 40 tisícům, na rozdíl od absolventů LF si tak přijdete na téměř dvojnásobek ( a to na LF studujete ještě o rok déle + vás čekají nepříjemné atestace po studiu). Farmacii můžete studovat i na škole v Brně, ale o té se říká, že vychovává spíše "prodavače" než opravdové lékárníky. Farmacie je obor, který se nedá studovat dálkově a nenabízí ho žádná soukromá škola. Jaká je šance se sem dostat? Tak k nám na UK se přijímá o trochu méně než polovina uchazečů, do Brna pak cca třetina. Jaká je úmrtnost? Úmrtnost studentů Farm. fak. UK se pohybuje okolo 30 % (podobná úmrtnost jako na lékařských fakultách). Říkáte si, že je to málo? Ale tady ta úmrtnost samozřejmě neodpovídá celkové náročnosti. Ta škola vás totiž nutí na sobě makat průběžně + jsou tu přeci jen kvalitnější studenti (ne každý projde přijímačkami + je tu většina gymnazistů, ne jako na soukromých školách a některých veř. regionálních školách, kde je polovina studentů z účnáků a střed. odborných škol-už i na průmyslovky a OA dnes berou čtyřkaře). Chcete se na farmacii dostat, máte motivaci, ale nevíte, kde začít? Tak se nejprve poptejte u starších kolegů, určitě vám ochotně prodají literaturu k přijímacím zkouškám (ta je stejně jako u LF modelové otázky potřebná). Jaká je praxe? Většinu práce baví, jelikož svou prací vlastně pomáhají lidem (to je lidská potřeba - dojdete naplnění) + dostáváte za to velice slušně zaplaceno. Pokud bych se měl vrátit ještě k té úmrtnosti, nedávno jsem se bavil s jednou holkou, která studovala na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské Univ. v Karviné, chlubila se mi, že sice na její školu berou všechny, ale že vystuduje jen čtvrtina (asi si myslela, že studuje těžkou školu), to je samozřejmě nesmysl, řekl jsem jí. Úmrtnost její školy je 50 % (její 1. lež, respektive jí neověřené údaje, dále už jen nezapojila mozek). Aneb několik faktorů, proč tomu (50% úmrtnost na SU) tak je: a) ta škola je podřadná (regionální škola v malém městečku-směšná úroven učitelů a přednášejících, zázemí a možnosti na prd atd.) - dostane se tam každý = hodně nekvalitních studentů (třeba studenti z odbornýho učnáku, průmyslovek atd.) b) je tam více dálkového studia = už ted se z průzkumu na českých (jak soukromých, tak veřejných) vysokých školách ví, že studenti dálkové formy studia stráví učením na zkoušky pouze polovinu času, co studenti na prezenční (denní) formě studia c) na tu školu se hlásí i lidé (díky tomu, že vezmou všechny), kteří ji studovat ani nechtějí, jen chtějí mít nějaké daňové výhody (slevy na dani, levnější jízdné) d) škola má velice nízkou úroven, a tak se někteří příští rok hlásí jinam, když vidí, že je to tam k ničemu - tomu odpovídá i velice špatná pověst školy u zaměstnavatelů a velká nezaměstnanost absolventů - takoví absolventi pak stejně dělají jen asistentky a dělnické profese... Celkově...náročnost takové třetiny regionálních škol je nižší, než by měla optimálně být, v případě soukromých škol se pak ve všech případech jedná o (at už o více či méně zřetelný) systém "zaplat školné a máš diplom". Občas se divím, proč na některých školách neomezí počet přijímaných studentů ke studiu. Jak psali kolegové z PF UK, polovina ročníku opravdu nemůže mít na VŠ intelektuální dispozice (a polovina ji u nás za chvíli vystuduje-rarita v celém světě!). Nebo může, ale pak si nehrajme na to, že je VŠ jako VŠ. Jsou tu VŠ tradiční, těžké, na úrovni, jako např. UK, MU, VŠE, ČVUT, MU, VUT + pár slušných regionálních škol k tomu. A pak VŠ druhé a třetí kategorie - to nejsou jen práva v Plzni, ale třeba i zmíněná SU, VŠTEČB, VŠPJ a spousta dalších + všechny soukromé vysoké školy bez výjimky (mnohými studenty přezdívány učnáky), které si již 25 let drží svou velmi nízkou úroven a standard hodný patřičného uznání - výsměchu.

16.4.2014 | 15:45

Fakulta sociálních věd

FSV UK je mladá fakulta, založená až po 89. roce. Na rozdíl od filozofické fakulty není tedy tak tradiční. Co se týče prestiže a kvality studia, tak nejlepší sociální vědy jsou již nějakým rokem po sobě v Brně, Fakulta sociálních studií MU má bohužel před FSV UK trochu navrch, pokud mám být objektivní (žebříčky atd.). Bohužel je však pravdou, že sociální vědy u nás obecně (v ČR) nemají příliš vysokou úroveň. Na FSV UK se dá studovat spousta zajímavých oborů, od politologie přes sociologii, mezinárodní studia až například k českoněmeckým studiím a ekonomii. FSV patří k relativně snadno zvladatelným fakultám, dá se říci, že tu kolují i vtipy, že bakaláře na FSV vystudujete s prstem v zadku i za 2 roky (místo tří) při druhé škole. Tuto domněnku však dle svých zkušeností nemůžu vyvrátit, spíše ji potvrdit. ...Na FSV jsem si vybíral mezi mediálními studii a žurnalistikou, nakonec zvolil mediální studia. No o semestru flinkačka, nepíšou se žádné testy, nic, je tu volno. Zkoušky pak taky docela v pohodě. Tak jsem si druhým rokem přibral studium na VŠE, na které momentálně studuji jeden náročnější obor, ale i tak mě poměry v náročnosti obou škol docela šokovaly, náročnost hodnotím tak 9:1 ve prospěch VŠE. Nicméně je jasné, že školy se mají srovnávat v oboru, kdybych VŠE srovnával třeba s jaderným inženýrstvím na FJFI, taky by to vypadalo asi zajímavě. Je faktem, že FSV se od regionálních škol stejného zaměření liší přece jen poznatelně vyšší úrovní - jak kapacit tak i studentů. Sice tu není nijak těžké vystudovat, ale zase se ten nejhorší odpad přecedí už přes přijímačky (takže z FSV moc vyložených blbců nevyjde), kde na většinu oborů berou mezi 70.-80. percentilem, největší nával přitom bývá tradičně na politologii. Studium na FSV UK hodnotím jako vcelku dobré, je vhodná jako 2. škola ze zájmu o věc (třeba k právům, VŠE nebo informatice), či pokud máte v úmyslu více chodit do práce, tak vám dá potřebný čas. A je jasné - komu dají asi tak potencionálně přednost? Absolventovi mediálních studií, který pochází z UK, MU..., nebo absolventovi z UJAKU a dalších soukromých škol, kde byl jak na bakalářské, tak i na navazující studium vzat bez jakýchkoli přijímacích zkoušek? Ohodnotit náročnost UJAK-UK neumím, jen vím, že když se srovnává třeba VŠE se soukromými ekonomickými školami, tak že soukromé z toho vycházejí jako těžké dávačky, takže by tu mohl být teoreticky vztah podobný, i když většina oborů na FSV prostě náročných z podstaty věci není (na čem by vyhazovali? matika a těžkosti jsou jen na ekonomii). Takže si to zrekapitulujme, FSV UK se skládá z různých institutů, kde každý má jinou úroveň a náročnost. FSV patří pod nejlepší a nejstarší českou univerzitou-UK, i když je zapotřebí říct, že UK vytahuje na vysoký místa v mez. hodnocení filosofická fakulta (např. lingvistika první stovka svět), přírodovědecká fakulta, farmaceutická fakulta, matfyz a 5 lékařských fakult. Nemít tolik lékařských fakult, tak je UK nejspíš na srovnatelné úrovni jako MU. Kdybychom vzali tady třeba FSV, FHS, ty tři teologické fakulty a udělali z nich univerzitu, tak si ve světě ani nefoukne-na rozdíl třeba od VŠE. A shrnutí? Na každé univerzitě jsou fakulty rozdílných náročností a na daných fakultách pak též obory rozdílných náročností. Třeba ČVUT, někomu tuhne krev v žilách, když se vysloví..., a přitom třeba fakulta FBMI, MUVS a zejména některé vybrané obory na dopravce jsou naprosto snadné, naproti tomu některé obory na FJFI značně brutální. To samé např. VŠCHT, opět některé obory (zejména ty spojené s více chemií) velmi náročné, a některé obory zas, jako třeba forenzní analýza relativně snadné. VŠE, opět obory velmi náročné, ale i obory značně lehčí-srovnejte náročnost třeba financí/bankovnictví/finančního inženýrství/ekonomický analýzy a takovýho cestovního ruchu nebo diplomacie...No a nakonec UK, taky fakulty relativně dost snadné (FHS, teologické, FSV), ale i náročné - matfyz, farmaceutická fak. Ale opět - i v rámci matfyzu můžete studovat třeba učitelství, který bude samozřejmě lehčí než studovat na programátora. Nebo na farmaceutický fakultě bude obor farmacie náročnější než obory tříleté (bioanalytika atd,).

2.5.2014 | 02:10

Fakulta sociálních věd

Studuju na IES FSV UK navazující magisterské studium, bakaláře mám z VŠE, kde též pokračuji. Pokud jde o náročnost, tak na FSV UK jsou mimo Institut ekon. studií všechny ostatní instituty považovány ať už za menší či větší "dávačku". Na navazujícím stupni na IES jsou tři obory, většina lidí je však pouze na tom jednom, který je spojen s finančními trhy, to je i můj případ. IES není od VŠE v náročnosti nijak vzdálen, spíše tady dochází k mylným srovnáním, opravdu nemůžete srovnávat náročnost bakalářské ekonomie na IES s kterýmkoli z 27 oborů na VŠE. To je prostě "nonsense". Jako navazující obor studuji i ekonomickou analýzu na VŠE (ano, nenudím se:)), což je jeden z oborů, který snese srovnání např. s ekonomickou teorií na IES, přičemž bych řekl, že je ještě o maloučko náročnější. Na IES se tedy na navazujícím nejvíce zapotíte s mikrem, to je tu naprosto šílené, na druhou stranu makro je zase náročnější na VŠE pod vedením Pavla Potužáka. Co mě na IES ale velmi překvapilo, je to, že se tu strašně málo čte, na NF VŠE pořád čteme nějaké papery v angličtině, to na IES neexistuje. Abych uzavřel téma náročnost, tak pokud budeme srovnávat nejtěžší obory na VŠE s těmi z IES, pak to vyjde nejspíše fifty-fifty, obor finance a obor bankovnictví na VŠE nebude lehčí než finance, bankovnictví a finanční trhy na IES (své zkušenosti k tomuto srovnání mi poskytli i přátelé, kteří studují též obě školy), obor ekonomická analýza na VŠE nebude lehčí než ekonomická teorie na IES. A obor hospodářská politika na VŠE nejspíše (tady si nejsem moc jist-málo empirie) nebude lehčí než obor evropská ekonomická integrace a hospodářská politika na IES. Tím chci naznačit, že pokud budete srovnávat nějakou relativně lehkou ptákovinu z VŠE, třeba obory jako cestovní ruch, diplomacie nebo arts management s oborem na IES, vyjde vám IES značně těžší. To je pak i ten problém ve vnímání VŠE, VŠE má více fakult a spoustu oborů různých náročností. Ale abych byl objektivní, bakalář (ted nemluvím o navazujícím magistru) na IES bude asi náročnější než většina oborů na VŠE. Ale je otázkou, jestli je to studium smysluplné, já si třeba myslím, že ekonom opravdu nepotřebuje umět udělat matematickej důkaz na jakoukoli ptákovinu. A jsem u jádra pudla. Studium na IES = spousta předmětů má (podle mého, ale i některých dalších kolegů) vcelku malou přidanou hodnotu. A zdůrazňuji bohužel. Mnohdy ani nevíte, k čemu to či ono vlastně děláte, a pak už to nepoužijete. Tady asi to známé "rčení", že IES vychovává fyziky a VŠE techniky. ...Je pravdou, že IES čelí v posledních deseti letech spíše nezájmu ze strany veřejnosti. Většina lidí se jen podívá, že pod UK není žádná ekonomická fakulta, tak se ti nejlepší hned vrhnou na VŠE. ...Mimoto, na IES nám učitelé občas tvrdí, že VŠE je oproti IES masovka. Ale to si nemyslím. Je o ni prostě větší zájem, na IES si to hodí půl tisíce lidí a vezmou z toho dvě stovky, na jednu z pěti fakult VŠE třeba 7 x tolik (3 a půl tisíce) a vezmou třeba tisíc. Procento přijatých je podobné, ale o VŠE je mnohem větší zájem. Dalším faktem je to, že se má IES v nejbližší době přerodit na čistě vědeckou instituci, kdežto VŠE má být i nadále zejména tou vzdělávací. A všiml jsem si docela zajímavé věci, ačkoli na IES zůstalo studium de facto stejné, tak změnily název bak. oboru z ekonomie na ekonomie a finance, to mi však přijde zbytečné a laciné. Pokud chcete vyjet do zahraničí, tak VŠE má jednoznačně lepší partnerské školy. Problém však je se na ně dostat, na IES může vyjet kdokoli, asi jako na PEF ČZU, která je ale co do výuky ekonomie opravdu směšná. Myslím, že jméno školy je při výběru VŠ stejně důležité jako výběr oboru, a proto bych vám doporučil především IES UK a VŠE v Praze a v Brně pak PEF Mendelu a ESF MU. To ukazují i žebříčky-v Praze nejlepší IES ( asi i díky spolupráci s CERGE ve vědě) a VŠE (klasika a tradice, velký výběr oborů) a v Brně pak PEF MENDELU a ESF MU. Bohužel musím závěrem říct, že ačkoli jsem u konce navazujícího studia na IES, tak bakalář na VŠE mi dal mnohem více. Tím však nechci nikoho odrazovat. Ještě bych řekl, že není nevýhodou VŠE, že je velká, naopak se tam můžete seznámit s větším počtem zajímavějších lidí z různých oborů, to vidím spíše jako plus, dalším plusem oproti IES je i prostředí na Žižkově, opravdu hezké budovy a celkově prostory + obrovská spousta krásných žen - to nikde jinde v ČR opravdu neuzříte. Mínusem je pak asi zejména kreditový systém, kde jsou to pak na VŠE na těch těžších oborech celkem solidní jatka, kdežto na IES máte tři pokusy, na VŠE jen jeden a k tomu můžete opakovat pouze jednu z pěti zkoušek (24 rez. kreditů na magistru). Pro někoho výhodou, pro někoho nevýhodou - na VŠE dostanete titul Ing., na IES UK Mgr.

16.4.2014 | 18:09

Filozofická fakulta

Filosofická fakulta UK patří k 4 tradičním zakládajícím fakultám UK (dříve jako artistická) a je to jedna (společně s FF MU) z nejlepších fild v zemi. Některé obory mají vysokou úroveň, některé nízkou, na některé obory je téměř nemožné se dostat, na jiné se dostanete s menší přípravou bez problémů. Nejžádanějším oborem je psychologie, kam se bere jen pár desítek uchazečů, ale hlásí se jich ročně okolo tisíce. Velice žádané jsou i jazyky-angličtina, němčina, ale i některé atypické. FF UK je jediná fakulta v EU, která nabízí studium všech jazyků EU. V průměru na FF UK berou jako na FSV UK třetinu zájemců, i když záleží na oboru. Fakta: Budoucnost mnohých absolventů FF nakonec bude u fritézy ve fastfoodu, zejména absolventů z regionálních filosofických fakult, ty mají naprosto otřesné uplatnění, na druhou stranu však záleží na oboru, pokud umíte jazyky, jste v nich výteční, můžete doučovat, dodělat si ped. minimum a učit na střední, dělat překladatelství, tlumočnictví..., ale je jasné, že např. s oborem historie či např. archivnictví u té fritézy nejspíš opravdu skončíte, tito absolventi se pak většinou skoro všichni derou na doktorandy, kde se snaží později vecpat do nějakého toho ústavu (Ústav pro studium tot. režimů atd.), kde jsou velmi štědře honorováni. Já studuju obor psychologie, není žádný jiný obor, kde by byl větší přetlak, psychologie je např. 5 x výběrovější než třeba všeobecné lékařství na 2. + 3. LF UK (tam berou tak jednoho ze šesti-sedmi) či 8 x výběrovější než práva či finance na MU, UK a VŠE (tam berou tak jednoho ze čtyř až pěti). Jinak naše nová děkanka chce, aby byli absolventi FF lépe honorováni, jen mi není jasné, jestli nevynechala při svém studiu na FF i základy ekonomie - pokud nebude po studentech určitých oborů poptávka, tak asi těžko budou lépe honorováni. Většina oborů na FF UK není tak moc náročných, v průběhu semestru se dá zvládat i nějaká ta práce (což u studentů humanitních oborů obecně není žádný překvápko). Závěrem lze tedy říci, že na FF UK záleží na oboru - nedá se hodnotit obecně. Myslím, že až na pár zajímavých oborů, je takových 60-70 % v praxi nepoužitelných. Kritika: Na to, že FF spadá pod naši nejznámější univerzitu je vybavenost dost špatná, špatný je i systém SIS.
Výhodou FF UK jsou malé obory, kde se znáte s vyučujícími osobně, chodíte s nimi diskutovat do literárních kaváren, na přednáškách posloucháte Jimmyho Hendrixe apod. .
Samozřejmě se předpokládá, že se aspoň trochu zajímáte o filozofii, která je na celé fakultě společný základ a vedete takový ten "free filozofický život" (holka s make-upem a podpatky moc neuspěje). Bohužel ale - mrzí mě, že co jsem se bavila s lidmi z jiných oborů (historie, dějiny uměni...), málokdo mi řekl, že ho studium vyloženě baví, spíše chtěli dostat ten titul, navíc z "Karlovky", to mi přišlo lehce smutné.

7.1.2013 | 16:24

Přírodovědecká fakulta

Skvělé zázemí i příjemný kolektiv. Možná menší potíže s uplatnění vystudovaných oborů (určitě neplatí pro všechny). Velká volitelnost ve vybírání předmětů pomáhá hladšímu průchodu studiem.

Všechny slovní komentáře můžeš vidět po registraci, která je zcela
ZDARMA!

REGISTROVAT SE

Přihlásit se

FALSE