Nově tvůj
školní rozvrh v mobilu

Stáhni zdarma zde

ROZRVH

FREE

Primat.cz

STÁHNI SI ROZVRH DO MOBILU

FREE

Nahlásit chybu

Univerzita Karlova v Praze

(zobrazit přehled fakult)
  • Studentů :  34786
  • Materiálů:  22844
  • Komentářů k učitelům:  5642
  • Předmětů:  4781

Registrace!

3.63z 5 bodů

Školu hodnotilo: 1302 studentů

Zobrazit hodnocení:      2009 - 2013 / 2014 a novější

O škole

Karlova univerzita v Praze je nejstarší a se svými sedmnácti fakultami také největší univerzitou v České republice. Zároveň je UK nejlépe hodnocenou českou vysokou školou ve světě. Nabízí celou škálu studijních programů – přes humanitní, ekonomické i přírodní vědy. 

Kontakt

Adresa: Ovocný trh 3-5 Praha 1 116 36
Web:http://www.cuni.cz

Články

Mega Kýbl Party – El Mágico Praha, sobota 27.8.

21. 8. 2016 | 09:18 | autor: Fikus

Velká Kýblová noc vezme El Mágico útokem! Přijďte k nám slavit a vychutnat si Vaše oblíbené drinky ve formě super akčních kýblů! Každý kýbl obsahuje vždy 3 drinky.

čti více

Komentáře

Nahlaš nevhodný komentář, který porušuje pravidla serveru na adresu podpora@primat.cz

26.10.2014 | 23:09

Pedagogická fakulta UK v Praze

Minulé vlády zajistily mladým učitelům velmi pěkné platové podmínky (tedy ve srovnání s ostatními státními zaměstnanci, kteří začínají třeba jen na 11-12 tis. čistého zcela určitě - a to jsou to taky vysokoškoláci). Moje mamka je učitelka a já na ni taky studuju. Abych pravdu řekla, tak vůbec nechápu, co se našim učitelům pořád nelíbí, moje mamka už je ve školství přes 20 let, bere 25 čistýho, to mi teda úpřímně řečeno až tak málo nepřijde, dělá práci, která je kreativní, má smysl a celkově ji to naplnuje a něco dává, k tomu všemu je strašně fajn, že má dlouhý prázdniny v létě. Jasně, když začínáte, tak pokud chcete být dobří, strávíte nějaký ten čas přípravou hodin doma, ale co si budeme povídat, pak už je to jen to samé dokola, takže časově vás to zatíží jen na samotném počátku. Náročnost a uplatnění záleží na zvolené specializaci, ale řekla bych, že po matikářích/fyzikářích bude poptávka vždy, stejně jako po učitelích cizích jazyků. Pokud se rozhodnete jít na PEDF, měli byste toužit vykonávat povolání učitele, není totiž nic horšího než zhnusený učitel, kterého to prostě nebaví a jinde se dneska jen tak lehce už asi nechytnete. Pokud mám hodnotit kvalitu dosaženého vzdělání - nemá to tu žádný širší záběr jako když studujete například právo nebo ekonomii, je to prostě úzce zaměřené studium, vyznáte se jen v tom, co studujete, učitelé nejsou žádní bozi. Ale mně to vyhovuje. Uk má dobré jméno a společně s pedkou na MU je to to nej, co se týče učitelství v ČR. Náročnost je spíše nižší - no medicína to není, je to pohodovější záležitost, často si ostatní studenti ze studentů pedagogické fakulty dělají srandu, že nejtěžší je na našem studiu otevřít vchodový dveře, já bych k tomu řekla asi to, že velmi záleží na oboru, nicméně v průměru na tom asi něco bude, je to snažší škola. Nedávno jsem se bavila s jedním ekonomem z VŠE, proč jako to naše školství tak zaostává, já jsem razila tezi, že to je nedostatečným financováním. On zase vyřkl pro mě celkem zajímavou úvahu, na které asi něco bude, podle něj by naše školství, respektive úroven našich absolventů mohla být zvýšena jednoduše tím, že by se povinně zavedla maturita z matematiky. Stačí se podívat, kde jsou země, které tyto disciplíny považují za podstatné, jak silně hospodářsky rostou, jaké skvělé výsledky dosahují tamní studenti v matematice a podobných disciplínách ( a kde byli naši žáci v těchto disciplínách za socialismu, kdy do školsví taky žádné obrovské sumy netekly). Musím říct, že na tom asi něco bude, v naší zemi bude mít za chvíli každej druhej kuchař vysokou, a přitom vzdělanost již řadu let spíše klesá, jelikož všichni mají sice titul, ale nikdo nic neumí. Nevím, no - místo zavádění nějakýho školnýho by spíše mohli zpoplatnit studium další studované školy nebo třeba zpoplatnit delší dobu studia jak tři roky na Bc. (dnes se hradí ještě další rok). Dále by mohli nabírat méně uchazečů na regionální školy - opravdu nechápu, proč tu na regionálních školách vyrostlo tak moc humanitních a ekonomických fakult, beztak to má většinou mizernou, neodpovídající úroven a tamní studenti nejspíše z většiny skončí u prací pro středoškoláky = studují naprosto zbytečně, ale třeba aspon udělají babičkám radost, no.:) Jako já to chápu, vnučka, co horko těžko dodělala maturitu, tak se dopracuje až k titulu - z toho musej bejt doma asi trochu vedle (v tom dobrým slova smyslu). Pak přijde ale ta realita, že vnučka skončí třeba v Tescu za kasou - fajn využitý prostředky nás všech, že. :) Možná by nebylo zapotřebí ani školný, ale stačilo by i zápisný na 1. semestr, jelikož zejména technické fakulty se zneužívají lidmi, kteří vůbec nemají v úmyslu je vystudovat (pozná se to např. podle toho, že nepřijdou ani na jednu zkoušku), jde jim čistě jen o zachování statusu studenta (a v případě zahraničních studentů o dlouhodobý pobyt). Abych to uzavřela, investice do kvalitního vzdělání ( = kdo chce na práva, nepůjde do Plzně nebo Olomouce, ale na MU nebo na UK, kdo chce studovat ekonomii, nepůjde na regionální či soukromou ekonomku, ale na VŠE nebo ESF MU, kdo chce získat kvalitní lékařské vzdělání, půjde na UK, MU, ale určitě se vyhne Ostravě...) se bude nadále vyplácet. Takže studovat ano, ale s rozmyslem - a pokud na studium prostě nemám, nic se přeci neděje (neznásilnuju se zbytečně!), vystuduju si učnák, naučím se trochu německy a budu se mít za chvíli mnohem líp - než zbytečně ztrácet léta na nějaké podřadné vš, a pak stejně skončit u práce, kde vysoká není třeba. Jsem ráda, že tradiční a prestižní školy (MU, ČVUT, UK, VŠE, VUT,VŠCHT) získávají poslední desetiletí velkou část prostředků z vědmy a výzkumu - pomocí grantů a nejsou na kvantech studentů až tak závislé (jako soukromé školy či humanitní a ekonomické regionální školy). Učení zdar!

9.12.2014 | 23:20

Právnická fakulta UK v Praze

Právnická fakulta Univerzity Karlovy je jedna ze 4 původních fakult, její vznik se tedy datuje už k roku 1348. Podle toho však vypadá i samotná budova školy, která kdekoho bude jistě v určitém slova smyslu i fascinovat a kvůli níž mnozí možná i zatouží se zde někdy"ukázat". Ovšem tato (pro někoho) "romantická" středověkost se pak odráží i v samotných přednáškových místnostech a učebnách, kde to vypadá lehce středoškolsky - typické řady lavic na rovině. Po technické stránce tato fakulta vybavena příliš dobře není, což ještě více podtrhuje i velmi nedokonalý SIS (ano, zápisy jsou na Karlovce takovou malou noční můrou). Pokud se jedná o náročnost studia, tak na humanitních (FSV, FHS, FF, PF) školách máte obecně i v rámci prezenčního studia hodně volného času, na pražských právech se o semestru víceméně nic neděje, a tak mnozí bud pracují ( od 2.-3. ročníku běžně v AK) či studují další vysoké školy, kde může (a nemusí) být větší nápor práce o semestru. Osobně jsem zvolil onu 2. možnost, vydal jsem se tedy od roku 2008 do roku 2011 studovat bakalářský obor na VŠE (většina spolužáků volila VŠE, ojediněle FSV, potažmo i ČVUT), ovšem nakonec jsem byl rád, když jsem ho vůbec dodělal, a to až v roce 2012 a s odřenýma ušima k tomu, nějak jsem v té době totiž nepředpokládal, že to bude až tak náročné, ale to bylo způsobeno i mou volbou - zvolil jsem si obor Ekonomie, kdybych si zvolil nějakou "dávačku" z FMV, jistě bych takovéto problémy neměl. I když mi studium VŠE celkově mnoho dalo, a tak jsem i rád, že jsem do toho šel. Na právech to tak těžké sice nebylo (respektive není, jelikož ještě finišuji), ale bylo/je zde vyžadováno velmi mnoho mnohdy až zbytečných informací, což mohlo dělat/dělá problém zejména studentům s trochu slabší pamětí, kteří ještě k tomu všemu nechají vše až na poslední chvíli. Náročnost oproti Ekonomii byla tak v poměru 1:2 ve prospěch VŠE, ale na Ekonomii jsem studoval v době, kdy tam byly doslova vražedné Aplikované kvantitativní metody a Game Theory v podání "Chicago boys", momentálně už tento obor údajně až tak vražedný není, i když stále patří na VŠE k těm nejtěžším. Mnoho lidí mě žádá, ať jim zhodnotím a následně doporučím právnickou fakultu, kterou považuji v ČR za absolutně nejlepší a nejkvalitnější. Vždy jim odpovídám to samé - nejlepší je Masarykova univerzita, není to jen díky lepšímu hodnocení tamních práv českými novinami (HN), ale i díky obecně lepší koncepci výuky a (domnívám se) kvalitnějšímu učitelskému sboru (možná i proto, že Brno je sídlem mnohých významných institucí - co se týče práva, samozřejmě:). Jasně, Ukáčko je v "obecném" mezinárodním hodnocení (QS World University Ranking) škol výše, je cca (budu zaokrouhlovat nahoru) na 200. místě, ČVUT asi cca na 400., MU cca na 500. a VŠE a VUT někde cca okolo 600. (snad si to pamatuju dobře=) z 20 000 vysokých škol na světě, ovšem koho zajímá celkové hodnocení univerzity, když práci bude (v případě práv) hledat v ČR - asi sotva budete dělat s vystudovanými českými právy právníka někde v Německu nebo USA a "chlubit" se s dobrým hodnocením své univerzity, na kterém se ještě k tomu všemu PF ani zrovna dvakrát nepodílela/nepodílí (toho případného chlubení využijí asi obecně nejvíce farmaceuti a lékaři, potažmo někteří matfyzáci, kteří se spíše "podívají" někam do světa), takže bych dal spíše na to, že tady je lepší právnická fakulta ta na Masaryčce než ta na Karlovce. Ovšem problémem je, že v Brně je lehce "přeprávníkováno", a tak jako student můžete mít v Brně menší problém sehnat nějakou tu práci v AK, to je pak zase výhoda té Prahy. Na druhou stranu, právníci z MU mají po vystudování v Praze dveře dokořán otevřené - to však příliš neplatí pro právníky z UPOL a ZČU, o které není momentálně nikde příliš zájem (kromě úřadů), UPOL je sice lepší než ZČU, ale i přesto se např. absolventi práv z UPOL potýkají s cca 12% nezaměstnaností (oproti 1-2 % absolventů UK a MU). Nechci tady narážet na jiné školy, ale pravdou je, že humanitní (práva, fildy, sociální vědy, humanitní studia) a ekonomické fakulty na "vesnických" univerzitách obecně prostě nemají příliš vysokou úroveň, to ovšem neplatí o technických a místy i přírodovědných fakultách, ty jsou často i původními fakultami těchto univerzit a úroveň tam bývá velmi slušná - ovšem opět záleží i na formě studia, jelikož na "vesnických" (regionálních) fakultách se velmi rozmohlo tzv. dálkové studium, které prostě v případě mnohých technických oborů nemůže být adekvátně slučitelné (=snižování nároků, a tím pádem pak i nabytých znalostí), a tak kvalita absolventů uvadá - v této souvislosti již můžete vidět i např. od předních českých firem (např. Škoda Auto), že požadují mimo jiné výlučně absolventy prezenční formy studia, což je však celkem logické. P.S. Pokud opravdu tak strašně toužíte po PF UK, MU, ale o pár bodíků vám to v přijímačkách uteklo, pak se podívejte po CŽV, vyjde vás to sice cca na 50 tisíc, ale pokud uděláte zkoušky (jsou to ty samé, co mají regulérní prváci), tak jste v regulérním druháku, to samé platí v případě lékařských fakult - mám kamarádky, kterým to těsně uteklo na 1.LF UK, a tak šli do CŽV. Jen mi tedy vadí, že není a nikdy nebyl nějaký limit na toto "předstudium", v minulosti se do CŽV na PF UK totiž brali i jedinci s výsledkem okolo 90-100 bodů (OSP + ZSV + certifikáty), což mohl být klidně i pouhý 50. percentil v OSP. Dnes se bere okolo 130-140 do CŽV, ale to je hranice, kterou udělá snad každý gymnazista. Jen se asi fakt zamyslete, jestli o ty práva fakt stojíte, nebo jestli vám nejde spíš o něco jako uznání svého okolí a další "nesmysly", takoví lidé tu pak totiž většinou bývají vcelku nešťastní a dost často pak i odchází jinam (moje známá na medinu).

25.5.2014 | 16:37

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Na Farmaceutické fakultě UK můžete studovat farmacii nebo třeba zdravotnickou bioanalytiku, přičemž jednoznačně lepší uplatnění má farmacie, která se studuje 5 let. Výhody studia farmacie jsou celkem jasné, každý absolvent farmacie nalézá své uplatnění a jeho absolventský plat se vždy šplhá ke 40 tisícům, na rozdíl od absolventů LF si tak přijdete na téměř dvojnásobek ( a to na LF studujete ještě o rok déle + vás čekají nepříjemné atestace po studiu). Farmacii můžete studovat i na škole v Brně, ale o té se říká, že vychovává spíše "prodavače" než opravdové lékárníky. Farmacie je obor, který se nedá studovat dálkově a nenabízí ho žádná soukromá škola. Jaká je šance se sem dostat? Tak k nám na UK se přijímá o trochu méně než polovina uchazečů, do Brna pak cca třetina. Jaká je úmrtnost? Úmrtnost studentů Farm. fak. UK se pohybuje okolo 30 % (podobná úmrtnost jako na lékařských fakultách). Říkáte si, že je to málo? Ale tady ta úmrtnost samozřejmě neodpovídá celkové náročnosti. Ta škola vás totiž nutí na sobě makat průběžně + jsou tu přeci jen kvalitnější studenti (ne každý projde přijímačkami + je tu většina gymnazistů, ne jako na soukromých školách a některých veř. regionálních školách, kde je polovina studentů z účnáků a střed. odborných škol-už i na průmyslovky a OA dnes berou čtyřkaře). Chcete se na farmacii dostat, máte motivaci, ale nevíte, kde začít? Tak se nejprve poptejte u starších kolegů, určitě vám ochotně prodají literaturu k přijímacím zkouškám (ta je stejně jako u LF modelové otázky potřebná). Jaká je praxe? Většinu práce baví, jelikož svou prací vlastně pomáhají lidem (to je lidská potřeba - dojdete naplnění) + dostáváte za to velice slušně zaplaceno. Pokud bych se měl vrátit ještě k té úmrtnosti, nedávno jsem se bavil s jednou holkou, která studovala na Obchodně podnikatelské fakultě Slezské Univ. v Karviné, chlubila se mi, že sice na její školu berou všechny, ale že vystuduje jen čtvrtina (asi si myslela, že studuje těžkou školu), to je samozřejmě nesmysl, řekl jsem jí. Úmrtnost její školy je 50 % (její 1. lež, respektive jí neověřené údaje, dále už jen nezapojila mozek). Aneb několik faktorů, proč tomu (50% úmrtnost na SU) tak je: a) ta škola je podřadná (regionální škola v malém městečku-směšná úroven učitelů a přednášejících, zázemí a možnosti na prd atd.) - dostane se tam každý = hodně nekvalitních studentů (třeba studenti z odbornýho učnáku, průmyslovek atd.) b) je tam více dálkového studia = už ted se z průzkumu na českých (jak soukromých, tak veřejných) vysokých školách ví, že studenti dálkové formy studia stráví učením na zkoušky pouze polovinu času, co studenti na prezenční (denní) formě studia c) na tu školu se hlásí i lidé (díky tomu, že vezmou všechny), kteří ji studovat ani nechtějí, jen chtějí mít nějaké daňové výhody (slevy na dani, levnější jízdné) d) škola má velice nízkou úroven, a tak se někteří příští rok hlásí jinam, když vidí, že je to tam k ničemu - tomu odpovídá i velice špatná pověst školy u zaměstnavatelů a velká nezaměstnanost absolventů - takoví absolventi pak stejně dělají jen asistentky a dělnické profese... Celkově...náročnost takové třetiny regionálních škol je nižší, než by měla optimálně být, v případě soukromých škol se pak ve všech případech jedná o (at už o více či méně zřetelný) systém "zaplat školné a máš diplom". Občas se divím, proč na některých školách neomezí počet přijímaných studentů ke studiu. Jak psali kolegové z PF UK, polovina ročníku opravdu nemůže mít na VŠ intelektuální dispozice (a polovina ji u nás za chvíli vystuduje-rarita v celém světě!). Nebo může, ale pak si nehrajme na to, že je VŠ jako VŠ. Jsou tu VŠ tradiční, těžké, na úrovni, jako např. UK, MU, VŠE, ČVUT, MU, VUT + pár slušných regionálních škol k tomu. A pak VŠ druhé a třetí kategorie - to nejsou jen práva v Plzni, ale třeba i zmíněná SU, VŠTEČB, VŠPJ a spousta dalších + všechny soukromé vysoké školy bez výjimky (mnohými studenty přezdívány učnáky), které si již 25 let drží svou velmi nízkou úroven a standard hodný patřičného uznání - výsměchu.

22.3.2015 | 15:53

Právnická fakulta UK v Praze

Zkusím Vám napsat odpovědi na ty asi nejčastější a zároveň nejzajímavější dotazy, které mi středoškoláci na setkáních často pokládají.

1) Jak náročná je PF UK? Jaká je na ní úmrtnost? Jak je těžká PF UK oproti jiným školám? Jak moc se musíš učit?

Stojím si za tím, že hodnocení náročnosti není věcí nikterak subjektivní, ale ryze objektivní (pokud budeme uvažovat předpoklad, že máme stejně motivované lidi s podobnými předpoklady ke studiu, tak to snad ani nemůže býti jinak, že). Náročnost PF UK je asi taková, že v průběhu semestru je to flákárna - a to hlavně díky špatné koncepci výuky práva na českých PF obecně, oproti tomu o zkouškovém je to pak vyložené "sado maso", jelikož málokdo má motivaci se průběžně nějak více připravovat, pakliže k tomu není nějak donucen (to je asi největší problém většiny našich soukromých škol, kde pak ale snižují (v rámci maximalizace zisku) náročnost ZT) - a donucen k tomu bohužel není (třeba průběžnými testy). Úmrtnost bych dle údajů odhadovala na cca třetinovou (mezi 30-40 %), ovšem je zapotřebí přiznat, že ji dost zásadním způsobem zvyšují lidé nabraní do CŽV, kde v minulosti vyhazovali snad i více než 3 lidi ze 4, dnes je to asi 50-60 %.Tady by bylo asi správné říci něco i k CŽV - CŽV na PF UK je systém, kam se nabírá 200 studentů ročně (tedy skoro třetina z celkového počtu) do prváku. Proto pražská práva neberou ani nikoho na odvolání. Je to smutné, pokud jste dřeli, uteče vám to třeba jen o bod, o dva, ale máte prostě smůlu, naopak člověk, co ztratil třeba i 40-50 bodů ( v minulosti i více - vím, že brali snad i od 90 b.), tak se dostane, jelikož půjde do CŽV (kde zaplatí necelých 50 tisíc) což vlastně není nic jiného než normální placený prvák na právech, kde když uděláte zkoušky, tak jste v naprosto regulérním druháku (tedy již bez přílepky CŽV) a pokračujete směle dál - znevýhodněni jste však v tom, že všechny zkoušky v prváku musíte vykonat již v červnu, na rozdíl od prváků mimo tento systém CŽV, kteří mohou vykonávat zkoušky ještě i v září - to pak vede k tomu, že si někteří studenti CŽV ani nestihnou vybrat všechny pokusy na zkoušku či si počkat na "hodnější učitele" (ano, zkoušky jsou ústní a více než polovinu úspěchu dělá mnohdy zkoušející). Na druhou stranu, systém je nastavený tak, že většina lidí z CŽV neudělá třeba jen 1 zkoušku - těmto pak ale stačí zaplatit dalších 50 tisíc a jen tu jednu zkoušku (kterou neudělali) opakovat za rok - tedy ztratí 2 roky a necelých sto tisíc k tomu, ale jsou v druháku na PF UK. Náročnost oproti jiným školám - Ilustrativně na spolužácích: 3 studují ekonomii (a navazující ekonomickou analýzu) a magisterské finance na VŠE - náročnost VŠE (jak časovou, tak obtížnost předmětů jako takovou) ohodnotili těmito procenty: 62, 65, 75 %, tedy v průměru 67 % dávají VŠE, 33 % PF UK, ovšem někteří jiní spolužáci studují na VŠE i lehčí obory - cestovní ruch a regionální rozvoj, arts management a mezinárodní studia - diplomacii, tito ohodnotili náročnost VŠE ve srovnání s právy na UK zase takto: 35, 40, 37, tedy 37 % pro VŠE a 63 % pro PF UK. Další srovnání následuje s FSV UK, spolužáci tam studují sociologii a sociální antropologii, žurnalistiku, mediální studia a marketingovou komunikace a PR, dali jim oproti PF UK následující procenta: 22, 18, 10, 15 , tedy v průměru (obtížnost časová i obtížnost kurzů) 16 % pro FSV UK a 84 % pro PF UK. Další spolužáci studují FF UK, konkrétně andragogiku a personální řízení, pedagogiku a psychologii, náročnost oproti PF UK ohodnotili následovně: 20, 18, 16, tedy 18 % pro FF UK a 82 pro PF UK. Objevili se i spolužáci na FHS UK, obory studium humanitní vzdělanosti, gender studia a německá a francouzská filozofie v Evropě , náročnost 35, 10, 20 %, v průměru za FHS tedy 22 % a 78% pro PF UK. No a konečně i na ČVUT, obory web a multimédia, personální management v průmyslovém podniku, ekonomika a řízení energetiky, řízení a ekonomika průmyslového podniku, počítačové inženýrství, robotika, náročnost: 80, 20, 35, 30, 85, 90 % , tedy 57 % pro ČVUT a 43 % pro PF UK.

Jinak hodnotit školu jen na základě třeba úmrtnosti je velmi problematické, proto jsem se tomu i sama vyhnula - jde jednoduše o to, že i kdybyste měli na nějaké soukromé škole třeba 90% úmrtnost (což ale nemáte), tak to ještě nutně nemusí znamenat, že by ta škola byla oproti nějaké lepší veřejné škole (s hypoteticky menší úmrtností) ve stejném oboru náročnější, ale třeba pouze to, že 90 % studentů na té soukromé škole je na dálkovém studiu, k tomu ještě pracují na HPP, jsou hloupější (přijati bez přijímaček + s očekáváním lehčího - "zaplaceného" studia - to láká obecně spíše slabší studenty, co si budeme nalhávat) a řadu let již ze školy (menší schopnost a výdrž se učit)- tedy i kdyby byla náročnost stejná jako na lepší veřejné, kde jsou lidé v prezenční formě, většinou hned po maturitě + lepší studenti (přijímačky + lepší studenti si nejčastěji vybírají lepší a náročnější veřejné školy) k tomu nepracují (max. v pátáku na vedlejší poměr) a věnují se svědomitě škole a zároveň úmrtnost na soukromé škole větší, tak to neznamená, že je ta soukromá škola těžší. Tohle byl čistě hypotetický příklad - samozřejmě, že taková úmrtnost na soukromých školách není, spíše to má ilustrovat fakt, že i kdyby byla vyšší, tak stále může být soukromá škola lehčí - proto nemá smysl hodnotit úmrtnost, jelikož do toho vstupuje celkem hodně faktorů (mnohé jsem tu ani nezmínila).

Pokud jde o náročnost jednotlivých PF - kdo to v minulosti nezvládl tady v Praze či v Brně, tak šel na PF ZČU či UPOL -jak se říká, na PF UK vám stačí výcuc, na PF ZČU i výcuc z výcucu. (politička Řápková nezvládla snad ani ten výcuc z výcucu, a titul na ZČU získala taky)

2) Je výhodné studovat PF UK, obecně práva? Jaké je uplatnění?

Uplatnění je velmi dobré, po farmaceutech a lékařích shánějí absolventi PF zcela nejlehčeji práci. Ovšem je práce a práce, že. Práci v prestižní advokátní kanceláři shání absolventi práv ze ZČU a UPOL velmi obtížně, na rozdíl od absolventů UK a MU. Ovšem poptávka po právnících v nejrůznějších institucích je téměř nekonečná, téměř všude shánějí nějakého toho právníka, tedy pokud vám nevadí pracovat na úřadě za 20 tisíc hrubého, pak jsou práva de facto 100% jistota zaměstnání i v případě, že byste šli na tak podřadnou školu jako je PF ZČU (kde některé roky ani nenaplnili kapacitu = brali na odvolání každou gumu) či na UPOL, kam se polovina přijatých ani nezapíše ke studiu - pak berou na odvolání taky pouze vyloženě průměrné studenty.

3) Jaká je nákladnost studia? Opravdu je pravda, že za právnické učebnice dáte i 10 tisíc za rok?

Nesmysl, nesmysl a ještě jednou nesmysl! Nevím, kdo na tohle novinářům stále odpovídá, ale vždy se tomu ve skupině kolektivně hezky od srdce zasmějeme. Já a někteří další kolegové jsme na PF UK za celou dobu svého studia zatím ještě nepřečetli ani jedinou knihu - bohatě nám vždy postačily výcucy z knih či přednášky z portálu Vakobobři (obdoba Borce na ČZU či VŠE). Nehledě na fakt, že v případě potřeby knihy tu existuje i něco jako je knihovna.

4) Je pravdou, že právníci jsou ti nejmorálnější jedinci vůbec?

Nesmysl! Morálku bys mezi mnohými právníky hledal/a opravdu velmi obtížně. Právo je jen naprosté minimum morálky! Právník není nejmorálnější bytostí na světě, spíše je tomu mnohdy naopak - bohužel.

5) Mají právníci to nejvyšší IQ ze všech studentů vysokých škol?

Ne, nemají. Podle americké studie se jedná spíše o průměr/lehký nadprůměr. Nejvyšší IQ mají studenti počítačových oborů, nejnižší pak studenti zemědělských. V českých podmínkách by to asi velmi záleželo i na škole, ale vzhledem k velmi vysoké náročnosti některých IT oborů (programátoři) - obzvláště těch na MFF UK či FJFI ČVUT, by bylo asi celkem pravděpodobné, že počítačové obory by (v průměru) vedly i u nás, pokud by šlo o IQ studentů.

6) Proč se obor na PF jmenuje právo a právní věda, když právo vědou jako takovou vlastně ani není?

Těžko říct, proč se pětiletý obor na našich PF nejmenuje třeba pouze Právo. Právo jako takové je normativní vědou, říká tedy, jak by co mělo být, hodnotí to. Ve své podstatě to vlastně není ani žádná věda, neexistuje žádná jediná učebnice pro všechny (ekonomové mají Samuelsona, ze kterého se mohou učit na celém světě všichni studenti ekonomie) - právo je jiné u nás, jiné v USA, jiné v Iráku či Kongu...

Sem bych asi dala i krásné shrnutí jednoho mého kamaráda, co studuje k PF UK i ekonomii na VŠE.

"Ekonomie je společenská věda. Pokud chce někdo studovat ekonomii na seriózní (VŠE, IES UK) škole, tak se potká i s určitou náloží matematiky, která může být i skrytá pod kurzy jako aplikované kvantitativní metody, ekonometrie/časový řady, finanční matematika a tak dále, ale pokud jde někdo studovat "ekonomický" obor jako např. mezinárodní studia - diplomacie nebo třeba cestovní ruch, tak kromě jednoho kurzu matiky a statistiky a "matematiky" (rozuměj matiky alá ZŠ - sčítání, odčítání, dělení, násobené...) ve fin. účetnictví, mikru/makru ho už nic jiného (matematicky založeného) nepotká.

Ekonomie je sice společenská věda jako např. právo, sociologie a další, ale zároveň má blíže k přírodním vědám, dá se říci, že je jako disciplína přesně někde na pomezí věd jako je ona matematika a umění.

Třeba právo je normativní věda, ekonomie je ale pozitivní věda = právo ve svém důsledku ani není věda, když už jsme u toho..., ekonomie ano, když řekneš ekonomovi kdekoli jinde na světě o věcech jako je mezní užitek atd., tak hned bude vědět, o co kráčí. Pozitivní věda říká, popisuje, co jak je, empiricky to zkoumá (jen se prostě snaží popsat tu neskutečně složitou realitu svými slovy)..., normativní věda naopak říká, co by jak mělo být. Pozitivní vědou jsou i přírodní vědy.

Umění je ryze subjektivní (malíř ti namaluje obraz, na který má každý člověk jiný názor, pohled), matematika je naopak věda, kde 1+1 jsou pro každého 2 a nikdy nic jiného, ekonomie je přesně na pomezí těchto dvou disciplín.

Takže těžko o ní mluvit vyloženě jako o humanitní vědě, stejně jako o přírodní vědě, i když momentálně má vzhledem k logice "nejdřív to dokaž na empirii" blíže spíše k oněm přírodním vědám. Aneb to blábolení v Otázkách Václava Moravce, kde každý host (nepodloženě) pindá jen své bohulibé názory na svět, to není ekonomie, ale "politické blábolení".

A že ekonomie využívá k popisu složité reality zjednodušující modely? Důležitý je výsledek, jestli se to fakt potvrdí, jestli je model tzv. funkční..., ekonom je asi jako fyzik, co si mnohdy neskutečně složitou realitu musí taky občas trochu zjednodušit."

20.8.2013 | 12:35

Právnická fakulta UK v Praze

Obor/škola je k ničemu právě z toho důvodu, co a především jak se na něm učí. Jednou z příčin je enormní tlak na to, aby bylo co nejvíce platících "studentů" - a tento tlak je enormní právě u českých soukromých vysokých škol. Kořeny jsou hlubší - zejm. je zde stále dost intelektuálně alternativně orientovaných jedinců, kteří věří pověře, že "titul jako titul". Stejné trendy se projevují i na veřejných vysokých školách - ovšem protože na zavedených tvoří větší část příjmů příjmy z vědecké činnosti, na které se mohou dostat mimo jiné i díky kvalitě studentů, jsou tyto tendence na dobrých školách značně utlumeny. To už neplatí na regionálních vysokých školách, které vznikly v 90. letech jako nafouknutí místní pedagogické školy (např. Ostrava nebo Ústí n/L) nebo místní technické školy/fakulty (např. Pardubice nebo Liberec) - tam jsou zejm. na "ekonomických" a "humanitních" oborech trendy podobné. Kvalitu drží dvě věci - prapůvodní fakulty, které odmítají financovat odpady, a přeci jen vyšš

Všechny slovní komentáře můžeš vidět po registraci, která je zcela
ZDARMA!

REGISTROVAT SE

Přihlásit se

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíš. Další informace